Chcete, aby vám termostatické hlavice dobře fungovaly i v příští sezóně? Přečtěte si, co můžete udělat právě teď, abyste prodloužili jejich životnost a předešli problémům na podzim.
Vlny veder jsou v Česku stále častější a delší. A kvůli tropickým nocím a vzniku tepelných ostrovů ve městech se často interiér neochladí ani přes noc. Navíc mnoho domácností bydlí v domech, které nejsou proti přehřívání vůbec designované. A tak stačí pár teplých dnů a domov se promění doslova v peklo.
Dnešní novostavby už většinou s takovou situací počítají a bývají řešené konstrukčně tak, aby teplota v interiéru nikdy nepřekročila 27 stupňů. Navíc už projekt často zahrnuje i technologie pro aktivní chlazení.
Jenže jak to řešit ve stávajícím domě nebo třeba v podnájmu, kde nemůžete jednoduše nainstalovat klimatizaci? Dobrá zpráva je, že nemusíte v létě trpět, ani odjíždět na dva měsíce na sever. Ochladit vzduch v místnosti se dá i bez klimatizace. Přečtěte si 8 způsobů, jak na to.
Tohle je nejdůležitější a nejúčinnější krok. Prevence je totiž vždycky nejlepší. Interiér, který se nepřehřeje, totiž nebudete muset ochlazovat.
Nejefektivnější obranou proti horku je kvalitní venkovní stínění. Předokenní žaluzie, rolety nebo screenové clony mohou značnou část slunečního záření (v ideálním případě až 90 %) zachytit ještě před sklem. Domácí klimatizace pak díky tomu většinou ani není potřeba.
Určitě se vyplatí zastínit také střešní okna, pokud je máte. Právě podkroví totiž patří v létě mezi nejvíc přehřívané části domu. Naopak v přízemí zase mohou pomoci pergoly, markýzy nebo vzrostlé stromy či keře, které vytvoří přirozený stín.
Pokud žijete v bytě a nemáte možnost nainstalovat venkovní stínicí techniku, využijte alespoň vnitřní stínění. Efekt sice nebude tak velký, ale i přesto znatelný.

Za hezkého počasí mnoho lidí nechává okna otevřená dokořán, případně alespoň celodenně pootevřenou „ventilačku“. Jenže když je venku tepleji než uvnitř, jen si tím doma ještě více „přitopíte“.
Proto je dobré mít čidlo teploty uvnitř i v exteriéru a větrat především tehdy, když je venku chladněji. To bývá hlavně brzy ráno, večer a během chladnějších nocí. V takové chvíli se vyplatí udělat pořádný průvan mezi protilehlými okny, aby byl efekt co největší.
A jakmile teplota venku zase stoupá, okna rychle zavřít a zastínit.
Pokud máte rekuperaci, určitě nedělejte chybu jako mnoho lidí, kteří ji mimo topnou sezónu vypínají. Řízené větrání pomáhá s kvalitní výměnou vzduchu i přes léto – bez toho, aby se vám dovnitř dostal hmyz, pyl a další nežádoucí částice.
Nesmírně důležité je však přepnout ji na letní režim. Určitě nechcete, aby rekuperace v létě zadržovala teplo v interiéru, jako to dělá v zimě. Funkce letního bypassu umožňuje obejít výměník a v chladnějších nočních hodinách přivádět do domu studenější venkovní vzduch, aniž by mu odváděný vzduch z interiéru předával své teplo.
I když rekuperace sama o sobě nedokáže aktivně ochladit domácnost, zajišťuje alespoň výměnu vzduchu a jeho filtraci, aniž by přitom pouštěla dovnitř teplo, jako se to děje při běžném letním větrání okny.
Jestliže topíte tepelným čerpadlem, možná ho můžete využít k velmi úspornému, ale přitom efektivnímu chlazení. Moderní jednotky totiž často umožňují přepnout na reverzní provoz a teplo z interiéru odvádět podobně, jako to dělá lednička.
Ideální je mít k tomu velkoplošnou nízkoteplotní otopnou soustavu v podlaze nebo stropě. Chlazení pomocí radiátorů je sice teoreticky také možné, ale většinou přitom dochází k nežádoucí kondenzaci vlhkosti na otopných tělesech.
Pokud máte zemní tepelné čerpadlo, můžete využít tzv. pasivní chlazení, které využívá přirozeně nižší teplotu v zemi, a tudíž má téměř nulové provozní náklady.

Teplo nepřichází jen zvenku, ale někdy si doma „přitápíme“ i sami. Do určité míry i jen pouhou přítomností, ale také tepelnými zisky z chodu některých domácích spotřebičů.
Teplotu může zvyšovat například:
Pokud je to možné, omezte provoz energeticky náročnějších spotřebičů nebo ho alespoň přesuňte do ranních nebo večerních hodin. Dlouhou přípravu jídel můžete přes léto nahradit studenou kuchyní nebo grilováním na terase a místo sušičky nechat prádlo sušit slunečními paprsky.
Balkon, terasa nebo dlažba kolem domu se v horku snadno rozpálí a teplo pak vyzařuje i ve večerních hodinách. Tyto plochy se proto vyplatí ochlazovat, aby vám z nich do domu nesálal teplý vzduch.
Použít můžete jemnou vodní mlhu z mlžítek, vodních závěsů nebo postřikovačů. Vypařování vody může teplotu v bezprostředním okolí snížit i o několik stupňů a vy se navíc můžete venku příjemně osvěžit, i když nemáte bazén.
Rozpálenou dlažbu můžete také polít studenou vodou – třeba konví nebo rovnou ze zahradní hadice. Balkon nebo lodžii takto s ohledem na sousedy pod vámi ochlazovat nemůžete, překvapivě dobře ale funguje i to, když na něj pověsíte mokré prádlo. Pokud máte klasické šňůry ve větší výšce, bude prádlo sloužit zároveň i jako stínění. A ještě ušetříte za provoz sušičky!
Stromy, keře, ale i zelené střechy nebo vertikální zahrady dokážou výrazně ovlivnit mikroklima v okolí domu. Mohou poskytovat stín, zamezovat přehřívání konstrukcí a zároveň ochlazovat okolní prostředí odparem vody z listů.
I rostliny v interiéru mohou pomoci se zlepšováním kvality vzduchu a přispět k lepšímu tepelnému komfortu. V této podobě však se snížením teploty výrazně nepomohou.

Pro aktivní chlazení do menších prostor můžete místo klimatizace použít ochlazovač vzduchu. Není sice zdaleka tak účinný, ale přesto dokáže snížit teplotu vzduchu o cca 2–4 °C (v závislosti na vlhkosti vzduchu).
Funguje na principu odpařování vody, kdy se vzduch z místnosti nasává přes zvlhčený filtr nebo odpařovací médium. Při průchodu se voda odpařuje, což spotřebovává teplo. Výsledkem je ochlazený a zvlhčený vzduch, který ventilátor vhání zpět do místnosti.
Nejlépe funguje při suchém vzduchu – když je vlhko a dusno, ještě víc zvyšuje vlhkost vzduchu, což zvyšuje i pocitovou teplotu. A mít doma deštný prales opravdu není nic příjemného.
A když nic jiného nezabírá, můžete použít alespoň klasický větrák. Sice to není skutečný způsob, jak ochladit místnost, nicméně proudění vzduchu pomáhá urychlovat odpařování potu z povrchu kůže. Tělo se tak přirozeně efektivněji ochlazuje a zároveň přispívá k vyššímu tepelnému komfortu – sice není menší vedro, ale my ho lépe snášíme.
Udržet přijatelnou teplotu v domě nebo v bytě je většinou možné i bez aktivního chlazení. Největší efekt přináší prevence přehřívání – kvalitní stínění, správné větrání a omezení tepelných zisků.
Ale v některých případech nezbyde než sáhnout po moderních technologiích – někdy může stačit rekuperace nebo pasivní chlazení tepelným čerpadlem. A někdy opravdu může přijít na řadu i klimatizace. Pokud ale budete dodržovat režimová opatření a zabráníte tak zbytečnému nárůstu teploty v domácnosti, výrazně snížíte spotřebu klimatizace. A to ocení nejen váš rozpočet, ale i životní prostředí.
Zdroje:
Adaptace na změny klimatu, mzp.gov.cz
Pasivnidomy.cz
U.S. Environmental Protection Agency, epa.gov