Dlouhá období bez deště, tropické teploty i přehřívání domů a jejich okolí začínají na zahrady klást zcela jiné nároky, než tomu bylo v minulosti. Krátce střižený, dokonale zelený anglický trávník už nedává smysl – jeho udržování je v dnešní době velmi náročné, nákladné a ne příliš smysluplné.
To však neznamená, že byste se museli smířit s pouští místo zahrady. Když na to půjdete chytře, můžete vytvořit prostor, který bude jednodušší a levnější na údržbu, příjemnější pro pobyt a dokonce může pomoct zabránit i přehřívání vašeho domu. Ve výsledku vám tak může ještě ušetřit i náklady na energie, které byste jinak investovali do aktivního chlazení.
Ačkoliv v Česku výrazně neklesá celkový objem srážek, mění se jejich charakter. Přibývají delší období sucha, která pak střídají intenzivní přívalové deště. Vyprahlá a lidskou činností často také degradovaná půda pak nedokáže tak velké množství vody naráz přijmout. Ta potom odtéká pryč, nebo se kvůli vyšším teplotám rychle odpaří – aniž stihne zavlažit zeleň, která pak usychá.
Propustné povrchy, stromy, záhony, mulčování nebo například vhodně zvolený systém na zadržování dešťové vody může pomoct udržet vlhkost déle na místě. Zahrada bude více prosperovat a zároveň pomůže omezit i přehřívání okolí domu a potažmo i jeho interiéru.
Efektivní vsakování a zachytávání dešťové vody navíc zabraňuje tomu, aby vám po průtrži mračen na pozemku stála voda.
Dlouho jsme měli zažito, že ideální zahrada je krásně upravený trávník, kam se podíváš. Jenže klasický, krátce střižený pažit vyžaduje nejen neustálé sekání, ale je spojený i s obrovskou spotřebou vody, pokud chcete, aby i v největších vedrech zůstal zelený. Bez pravidelné závlahy rychle žloutne a usychá.
V moderní zahradě, která odolá suchu, proto změňte přístup:
Důležitou roli hraje i biodiverzita. Pestřejší paleta rostlin bývá odolnější vůči suchu, škůdcům, chorobám i extrémním výkyvům počasí než zahrada, kde převažuje jednodruhová výsadba.
V době rostoucích cen vody a častých období sucha se rozhodně vyplatí zachytávání a využívání dešťové vody. Základní službu udělá sud pod okapem, ale většinou dává smysl investovat do podzemní akumulační nádrže nebo ještě sofistikovanějšího systému, s nímž dešťovou vodu budete moct využívat nejen na zalévání zahrady, ale třeba i ke splachování toalety.
Důležité je i správné načasování zálivky. Nejlepší je to ráno nebo večer. Vyhněte se zalévání v horku a na přímém slunci – voda se příliš rychle vypaří a rozpálená půda ji nedokáže vstřebat. Studená voda navíc může rostlinám způsobit teplotní šok.
Stále oblíbenější je kapková závlaha, která vodu rozvádí přímo ke kořenům rostlin, čímž se omezuje příliš rychlý výpar.
Zároveň platí, že ne všechny části zahrady potřebují během léta stejnou míru zálivky. Nejvíc jsou na sucho náchylné čerstvě vysazené rostliny, zeleninové záhony nebo nádoby s květinami, které mají omezený prostor pro kořeny a nemohou vlhkost získat z hlubších vrstev půdy.
Naopak vzrostlé stromy, keře nebo dlouhodobě zakořeněné trvalky většinou zvládnou běžná období sucha bez častého zalévání. A i trávník něco vydrží – během horkého léta sice může zežloutnout, ale po vydatnějším dešti se zase zazelená. Pokud tedy nelpíte na dokonale zeleném pažitu, můžete si každodenní kropení trávy s klidem odpustit.
Jedním z nejjednodušších opatření proti vysychání půdy je mulčování. Vrstva kůry, štěpky, slámy nebo posekané trávy pomáhá:
To pak má vliv samozřejmě i na rostliny, které v takové zemině rostou. Kořeny jsou ve stabilizovanějších teplotních podmínkách, mají více vláhy a lépe zvládají extrémní počasí (včetně mrazů v zimním období).
Zeleň dokáže výrazně snížit teplotu okolního prostředí nejen stínem, který poskytuje, ale také odparem vody z listů. Rozdíl teploty na rozpálené terase a pod vzrostlým stromem může během tropického dne činit i několik stupňů.
Stromy a keře nejen zpříjemňují pobyt na zahradě, ale zároveň zlepšují kvalitu vzduchu, omezují vysychání půdy a mohou bránit i přehřívání domu, jsou-li v jeho blízkosti. Tím mohou snižovat potřebu aktivního chlazení nebo se jeho používání i zcela vyhnout.
Podobným způsobem mohou pomoct i pergoly s popínavými rostlinami, vertikální zahrady, živé ploty nebo zelené střechy. Takové přirozené ochlazování je energeticky výrazně úspornější než klimatizace, a samozřejmě také ekologičtější.
Rozpálený beton, tmavá dlažba nebo třeba umělý trávník mohou být nejen nepříjemné na dotyk, ale co hůř: přes den akumulují velké množství tepla, které pak sálá zpět do okolí. To podporuje vznik takzvaných tepelných ostrovů a zvyšuje teplotu kolem domu. V důsledku toho pak dům nemůžete ochladit ani v nočních hodinách, kdy by za jiných okolností byla venkovní teplota relativně nízká.
Proto volte kolem domu raději propustné povrchy (pomohou i se vsakováním dešťové vody), světlejší materiály a vegetační prvky – zejména v blízkosti teras a chodníků, kde se může nejvíc akumulovat teplo.
Zahrady se postupně mění: od místa čistě užitkového, kde se sází, pleje, okopává a sklízí, přes umělecké dílo, kde se seká, hrabe, hnojí a zalévá, až po místo účelné, které pomáhá vytvářet příjemné mikroklima, prostředí pro odpočinek, a které odolá i extrémnímu počasí.
Odolná zahrada budoucnosti není závislá na každodenním zalévání a dokonale zelený trávník na ní nejspíš nenajdete. Důležitější než vizuální efekt je účelné hospodaření s vodou, stínění, ochlazování okolí domu a nižší nároky na údržbu.
Právě takové prostředí poskytuje svým obyvatelům celoroční komfort, prostor pro odpočinek a nižší účty za energie. I když třeba nebude dokonale zelené, ani zastřižené podle pravítka.
Zdroje:
Český hydrometeorologický ústav, chmi.cz
Intersucho.cz
Suchovkrajine.cz
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, vumop.cz
Ryby vyskakují z jezírka, otírají se nebo lapají po vzduchu? Příčinou může být málo kyslíku, špatná voda, paraziti i nemoc. Zjistěte, jak zasáhnout včas.
Z kopřiv, kostivalu, přesličky nebo česneku připravíte přírodní hnojiva i postřiky. Poradíme, co nechat zkvasit, co louhovat, jak ředit a kdy zahradu ošetřit.
