Jahody dozrávají. Jak poznat choroby, škůdce a uchránit úrodu před ptáky

Nastává nejsladší období zahradní sezóny. Existuje jen málo okamžiků, které zahrádkáře potěší tolik jako první miska vlastních jahod. Po měsících péče přichází chvíle, kdy se mezi listy začnou objevovat červené plody a zahrada voní létem.

Právě období sklizně ale bývá zároveň časem, kdy se o úrodu začnou zajímat i další návštěvníci. Ptáci, slimáci, roztoči nebo různé houbové choroby dokážou během několika dnů zkazit radost z očekávané sklizně. Dobrou zprávou je, že většinu problémů lze poznat včas a často i poměrně jednoduše řešit.

Kdy jahody sklízet?

Zralou jahodu přece pozná každý! Není to tak úplně pravda. Mnoho lidí sklízí jahody příliš brzy. Plody sice získají červenou barvu, ale skutečná chuť se rozvíjí až v posledních dnech dozrávání.

Ideální je sklízet:

• plně vybarvené plody,
• za suchého počasí,
• nejlépe ráno nebo dopoledne,
• i se stopkou.

Jahody určené k okamžité konzumaci je vhodné nechat na rostlině dozrát co nejvíce. Naopak pro přepravu nebo krátkodobé skladování se často sklízí o něco dříve.

Nejčastější choroby jahod

Ne všechny deformované nebo poškozené plody znamenají útok škůdce. Často jde o důsledek chorob, které se šíří zejména za vlhkého počasí.

Šedá plíseň (Botrytis)

Pravděpodobně nejznámější problém jahod. Typické příznaky jsou hnědnutí plodů, měknutí, šedý plísňový povlak, rychlé zahnívání. Nejčastěji se objevuje během deštivého počasí a v hustých porostech se špatným prouděním vzduchu. Pomáhá pravidelné odstraňování napadených plodů, mulčování a dostatečné rozestupy mezi rostlinami. Při větším napadení použijte fungicidy – nejlépe před kvetením, ale pokud jste se v duchu rozloučili s úrodou, zachráníte alespoň rostliny.

Skvrnitosti listů

Na listech se objevují drobné červené nebo hnědé skvrny, které mohou postupně splývat. Rostlina většinou nezahyne, ale bývá oslabená a méně plodí. Prevencí je pravidelné odstraňování starých listů a dobrá cirkulace vzduchu v porostu. Rostlinám pomůžete po sklizni, když je postříkáte měďnatým přípravkem.

Padlí jahodníku

Na spodní straně listů vzniká bělavý moučný povlak, listy se často stáčejí vzhůru a rostliny zaostávají v růstu. Problém se objevuje hlavně během teplého a suššího počasí. Padlí může také být následkem přehnojení dusíkem. Na prevenci postřikem už bývá většinou pozdě. Ten se provádí nejlépe před nasazením květů.

Kdo okusuje jahody? Nejčastější škůdci

Ne vždy je viník vidět na první pohled. Všichni zloději jahod nemají celý den nic jiného na práci, než hledat sladké plody. To neuhlídáte!

• Slimáci – Klasický noční návštěvník jahodových záhonů. Poznáte je podle vykousaných otvorů, okousaných plodů a slizových stop. Nejvíce škodí za vlhkého počasí a v hustém porostu. Je to věčný boj. Můžete je sbírat, klást jim překážky nebo jim nabídnout granule. Úrodu můžete ochránit poklopem z husté síťoviny, ale musíte dát pozor, aby se plody nezapařily.
• Roztočík jahodníkový – Velmi drobný škůdce, kterého často ani neuvidíte. Napadené rostliny špatně rostou, mají zkadeřené listy a vytvářejí drobné plody. Proti roztočíku jahodníkovému se bojuje poměrně obtížně. Silně napadené rostliny je nejlepší odstranit, pomoci mohou také přípravky na bázi síry nebo biologická ochrana pomocí dravých roztočů, například Neoseiulus californicus.
• Květopas jahodníkový – Malý brouk, který dokáže poškodit poupata ještě před rozkvětem. Květopas jahodníkový škodí především na jaře, kdy samičky kladou vajíčka do květních poupat a nakusují jejich stopky. Napadená poupata vadnou a opadávají, což se projeví nižší úrodou. V tuto dobu sezóny už bývá na účinný zásah pozdě a případná opatření, jako je odstraňování spadlých poupat nebo ošetření před květem, jsou spíše prevencí pro příští rok.

Největší zloději bývají opeření

Nejspíš to znáte. Večer si všimnete krásně dozrávajících jahod a druhý den ráno zůstane na záhonu jen naklovaná polovina plodu. Kosové, špačci i další ptáci dokážou během vrcholu sezóny sklidit překvapivě velkou část úrody.

Jak ochránit jahody před ptáky

Nejspolehlivějším řešením bývá mechanická ochrana.

• Ochranné sítě – Patří k nejúčinnějším metodám. Je ale důležité síť dobře upevnit, zabránit zamotání ptáků a nenechávat volné otvory. Ptáci jsou šikovné mršky a budou se snažit dosáhnout na jahody blízko sítě.
• Pěstební tunely – Nízké oblouky se sítí nebo netkanou textilií umožní pohodlný přístup k rostlinám a současně chrání plody. Pozor ale na dobrou cirkulaci vzduchu!
• Lesklé pásky a strašáky – Mohou pomoci krátkodobě. Ptáci si však na většinu plašičů poměrně rychle zvyknou, proto bývá jejich účinnost omezená.
• Malý trik zkušených zahrádkářů – Někteří pěstitelé rozkládají mezi jahody několik červeně natřených kamínků ještě před dozráváním plodů. Ptáci si je několikrát zkusí klovnout a postupně ztratí o záhon část zájmu. Nejde o stoprocentní metodu, ale překvapivě často funguje.

Jahody nečekají

Jednou z nejčastějších chyb bývá odkládání sklizně na „až bude víc plodů najednou“. Jenže právě přezrálé jahody nejvíce lákají vosy, slimáky i ptáky a zároveň se na nich snadněji rozvíjejí houbové choroby. Pravidelné obírání dozrálých plodů je přitom jednou z nejjednodušších a nejúčinnějších forem ochrany úrody.

Jahodová sezóna navíc trvá jen několik týdnů. O to větší škoda by byla nechat si její vrchol utéct. Ať už letošní sklizeň skončí v misce se šlehačkou, ve sklenici domácího džemu nebo rovnou v ústech cestou kolem záhonu, nic se nevyrovná chuti jahody utržené přímo z vlastní zahrady. Tak si ten krátký jahodový čas užijte naplno – než to sklidí ptáci, slimáci nebo neúprosně plynoucí léto.

Zdroje:
Anna Kocourková – Jahody na zahradě i v nádobách, Grada, 2016
Jaroslav Svoboda – Pěstujeme zeleninu bez chemie, Computer Press, 2012
Royal Horticultural Society – Strawberry growing guide, https://www.rhs.org.uk