Česko se připravuje na stavbu prvního malého modulárního reaktoru (SMR). U Temelína má vyrůst technologie Rolls-Royce SMR s výkonem 470 MWe, jejíž spuštění se očekává ve druhé polovině 30. let.
SMR mají vedle velkých jaderných bloků nabídnout stabilní výrobu elektřiny a případně také tepla v menších jednotkách, které lze podle potřeby postupně přidávat v různých lokalitách. Vznikat mají prostřednictvím standardizované výroby, z velké části v továrnách, a sestavovat se přímo v místě instalace, což má podle předpokladů zkrátit výstavbu a snížit její náklady.
Zkratka SMR pochází z anglického označení Small Modular Reactor, tedy malý modulární reaktor. Slovo „malý“ je ale v tomto případě trochu zavádějící. Zařízení to rozhodně nebude rozměrově malé: chystaný reaktor má být sestaven z přibližně 1 500 standardizovaných, přepravitelných modulů. Samotná jednotka má podle výrobce zabírat prostor o velikosti zhruba 21 500 m2.
Zařízení je menší z pohledu výkonu – tedy v porovnání s velkými jadernými bloky. Podle definice Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se do kategorie malých reaktorů řadí zařízení s elektrickým výkonem do 300 MWe, přičemž širší kategorie malých a středních reaktorů sahá až k 700 MWe.
První český SMR tedy nebude úplně malý – s 470 MWe bude dosahovat zhruba 43 % výkonu jednoho současného temelínského bloku. Nejde tudíž o zdroj energie, který by bylo možné jednoduše postavit někde u obce nebo dokonce u domu. Jedná se stále o jaderné zařízení vyžadující specifickou lokalitu, infrastrukturu, jaderný dozor a celý systém ochranných a bezpečnostních opatření.
Rolls-Royce SMR je celá kompaktní jaderná elektrárna s vlastní reaktorovou částí, parogenerátory, turbínou s generátorem, chladicím systémem i pomocnými a bezpečnostními technologiemi.
Zatímco klasické jaderné bloky se staví převážně přímo na konkrétním místě, u SMR má být možné vyrábět významnou část zařízení v továrních podmínkách, opakovaně a podle standardizovaného návrhu. Jednotlivé části se potom dopraví na místo a elektrárna se tam sestaví.
Tato standardizace má zajistit nejen úspory plynoucí ze sériové výroby, ale také zjednodušení celého procesu a lepší kontrolu kvality. Výrobce zároveň počítá s tím, že opakovaná výroba stejných prvků umožní postupně využívat zkušenosti z předchozích projektů.
To je však zatím pouze předpoklad. Výhody sériové výroby se projeví naplno až tehdy, když se skutečně podaří efektivně vyrábět větší množství stejných reaktorů.
Malé modulární reaktory ve světě už existují, nejde ale o nijak rozšířenou technologii. SMR jsou zatím v provozu jen v Číně a Rusku. Další projekty se připravují například v Indii, Kanadě, Jižní Koreji, Velké Británii a Spojených státech.
Pro nás je zajímavý britský projekt, protože používá stejnou technologii, která by měla fungovat i v Česku. V dubnu 2026 tam Rolls-Royce SMR uzavřel smlouvu na přípravu a dodání prvních tří reaktorů pro lokalitu Wylfa ve Walesu. Každý má mít výkon 470 MWe, tedy stejně jako plánovaný český model.
První český malý modulární reaktor by měl vzniknout v sousedství Jaderné elektrárny Temelín. V roce 2025 ČEZ a Rolls-Royce SMR podepsaly dohodu o přípravných pracích. V dubnu 2026 pak uzavřely smlouvu, která umožnila zahájit zpracování dokumentace a podkladů pro licenční a povolovací procesy. S uvedením do provozu se zatím počítá ve druhé polovině 30. let.
Možná vás napadne otázka, proč stavět malý reaktor vedle existující jaderné elektrárny a místo toho raději nepostavit rovnou další velký blok. Důvodem je především odlišný způsob výstavby a možnost postupně přidávat menší výrobní jednotky. SMR tak mají podle současných plánů doplňovat velké jaderné bloky, nikoli je nahrazovat.
SMR mohou do budoucna přispět ke zvýšení výrobní kapacity jaderných elektráren a rozložení výroby do více lokalit. Podle předpokladů by zároveň mohly umožnit flexibilnější výstavbu, postupné přidávání výkonu a díky sériové výrobě také časem snížit náklady.
A proč právě Temelín? Jde o již prověřenou oblast pro výrobu tohoto typu, s existující energetickou infrastrukturou a zkušenostmi s provozem jaderné elektrárny. Vyčlenění prostoru pro SMR podle ČEZ zároveň nebrání případné výstavbě dalších velkých bloků.
V červenci 2026 Česko rozšířilo přípravu SMR také na další lokality. Podrobněji se v tuto chvíli posuzují Dětmarovice v Moravskoslezském kraji a Tušimice v Ústeckém kraji. Obě místa jsou spojena s uhelnou energetikou a mají infrastrukturu, která by se dala při transformaci lokalit využít.
To ale neznamená, že v Dětmarovicích a Tušimicích reaktory určitě vzniknou. Zatím se tyto lokality teprve prověřují. Předvybrány byly zejména kvůli už existující energetické infrastruktuře a příležitosti využít nový zdroj také pro dodávky tepla.
Právě dodávka tepla je jednou z možností, která může být u SMR zajímavá. Jaderný zdroj nemusí vyrábět pouze elektřinu, ale může poskytovat také teplo pro průmysl nebo vytápění. V případě některých bývalých uhelných lokalit tak může být SMR jedním z kandidátů na zdroj, který nahradí část dosavadní energetické infrastruktury.
Zajímavá je také možnost postupného přidávání výkonu. Namísto jedné velké elektrárny by v některých lokalitách bylo možné instalovat více reaktorových jednotek podle dlouhodobého vývoje potřeby elektřiny nebo tepla. Právě tento způsob výstavby může usnadnit rozložení investic i postupné rozšiřování výrobní kapacity.
Díky tomu by mohly do budoucna dobře doplňovat výrobu z obnovitelných zdrojů, která – na rozdíl od jaderných reaktorů – výrazně kolísá v závislosti na aktuálních povětrnostních podmínkách.
U jaderné technologie je to pochopitelně jedna z prvních otázek. Menší výkon může některé bezpečnostní aspekty zjednodušit, zároveň ale přináší jiné otázky spojené s konstrukcí, provozem a ochranou elektrárny.
Nižší výkon reaktoru může znamenat menší množství zbytkového tepla, které je potřeba po případném odstavení odvádět. To může konstrukci bezpečnostních systémů usnadnit.
Výhodou může být i možnost použití pasivních bezpečnostních prvků, které Mezinárodní agentura pro atomovou energii u SMR dlouhodobě zkoumá a jejichž využití je součástí řady návrhů. Ty využívají například gravitaci nebo přirozené proudění chladicí vody v reaktoru, takže při některých havarijních stavech mohou fungovat i bez čerpadel napájených elektřinou.
Menší velikost ale sama o sobě bezpečnost nezaručuje. Každý konkrétní návrh musí projít příslušným bezpečnostním posouzením a licencováním. U vícemodulových elektráren se navíc objevují i nové otázky – například jak posuzovat společné systémy nebo případné události, které mohou zasáhnout více modulů najednou. Mezinárodní agentura pro atomovou energii upozorňuje také na specifické otázky fyzické ochrany a kybernetické bezpečnosti SMR.
To je důležité zejména v případě, že by se malé reaktory v budoucnu stavěly na více místech republiky. Každá lokalita by musela mít odpovídající ochranu proti neoprávněnému vniknutí, sabotáži i dalším úmyslným útokům. Nešlo by tedy jen o to, zda je samotný reaktor technicky odolný, ale také jak je chráněn celý areál, jeho řídicí systémy, dodávky energie a další kritická infrastruktura. Tyto otázky se u jaderných zařízení posuzují už při návrhu zařízení i výběru lokality.
Tady přichází asi největší úskalí celého konceptu. Aby se vyplatil, musí se osvědčit sériová výroba.
První reaktor konkrétního typu je takzvaný first-of-a-kind projekt – tedy první svého druhu. Výrobce musí vyřešit nejen samotnou konstrukci, ale také licencování, dodavatelský řetězec, výrobní kapacity a další technické otázky. Teprve další stejné kusy mohou těžit z toho, co se výrobce naučil při prvním projektu.
Proto také nelze jednoduše říct, že SMR budou skutečně levnější než velké jaderné elektrárny. Smyslem modulární výroby je mimo jiné náklady postupně snižovat, ale k tomu je potřeba se teprve propracovat.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve scénáři rychlejšího poklesu nákladů počítá s tím, že by se do roku 2040 mohly stavební náklady SMR dostat přibližně na 4 500 dolarů za kW v USA a Evropě. První projekty budou pravděpodobně výrazně nákladnější a uváděná cena je zatím jen ve fázi odhadu.
Navíc je vedle ceny samotné elektrárny potřeba počítat také s náklady na provoz a údržbu, palivo a jeho následné vyřazení. Právě ekonomika prvních projektů a následné sériové výroby proto bude jedním z hlavních testů, který ukáže, zda se model SMR skutečně osvědčí.
Zdroje:
ČEZ – ČEZ a Rolls-Royce SMR podepsaly dohodu o přípravných pracích na zavedení SMR v České republice, cez.cz
ČEZ – Projekt malého modulárního reaktoru v Temelíně postupuje do další fáze, cez.cz
GOV.UK – Great British Energy – Nuclear and Rolls-Royce SMR sign contract, gov.uk
IAEA – Advances in Small Modular Reactor Technology, www-pub.iaea.org
IAEA – Small Modular Reactors, www-pub.iaea.org
IAEA – SMR Regulators’ Forum: Safety, Security and Safeguards, iaea.org
IEA – Global Energy Review 2026, Technology: Nuclear, iea.org
IEA – The Path to a New Era for Nuclear Energy, iea.org
MPO – Česká republika bude rozvíjet další lokality pro výstavbu malých modulárních reaktorů, mpo.gov.cz
Rolls-Royce SMR – About Rolls-Royce SMR, rolls-royce-smr.com
Rolls-Royce SMR – Our technology, gda.rolls-royce-smr.com
Uhlíkové topné fólie slibují jednoduché a nenápadné vytápění podlahy. Jejich největší výhoda ale nespočívá v úspoře elektřiny, nýbrž v jednoduchosti instalace.
Zdánlivě levnější nabídka nemusí být ve výsledku skutečně výhodnější. Rozhodují i poplatky, délka závazku nebo podmínky po skončení fixace. Na co se při výběru zaměřit?
