Invazní rostliny: Co (ne)patří do českých zahrad a přírody

Znáte to – někdy si do zahrady přinesete krásnou, zajímavou rostlinu a než se nadějete, ovládne celý záhon. A nejen ten. Některé rostliny se totiž chovají jako nepříjemní nájemníci: rychle se zabydlí, vytlačí původní obyvatele a ještě si volají posily. Říká se jim invazní druhy a česká příroda s nimi má čím dál větší trápení.

Odkud se vzaly?

Často jsme si je přivezli sami – někdy záměrně, třeba do zámeckých parků jako exotické ozdoby. Nejznámější je asi bolševník velkolepý: vypadal honosně, ale dnes ho sotva někdo vítá. Roste jako z vody, vytlačuje původní rostliny a navíc může způsobit vážné popáleniny při kontaktu s kůží.

Další „slavní“ příchozí jsou třeba křídlatky – druhy, které by člověk z dálky obdivoval jako bujné keře, ale když zjistíte, že se jich nejde zbavit ani motorovou pilou, nadšení rychle opadne.

• Sázejte raději původní druhy, které podporují místní přírodu.

• Nikdy nevyhazujte zahradní odpad do volné krajiny – z pár odstřižených výhonků může vyrůst celá nová kolonie.

• A pokud se vám invazní druh už vymkl z rukou, je nejlepší se poradit s odborníky, jak ho co nejšetrněji zlikvidovat.

Co nám teď znepříjemňuje život?

Netýkavka žláznatá se s oblibou šíří podél potoků. Zlatobýl kanadský obsazuje louky a pole jako žlutá armáda. A oblíbený „motýlí keř“, tedy komule Davidova, se sice líbí hmyzu i lidem, ale už zdaleka ne ochráncům přírody – z plané zahrady se snadno šíří dál.

A pak jsou tu i vodní druhy. Vodní mor americký či vodní hyacint možná vypadají hezky na fotkách, ale jakmile pokryjí hladinu rybníka, dusí všechno ostatní.

Dlouhodobě rozšířené invazní druhy

Některé invazní rostliny byly do Česka zavlečeny již před staletími, často záměrně jako okrasné nebo hospodářsky využitelné druhy. Mezi nejznámější patří:

• Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – původem ze Severní Ameriky, vysazován pro zpevnění půdy a jako medonosná rostlina, dnes však vytlačuje původní druhy v lesích a na loukách.
• Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) – původně pěstován jako okrasná rostlina, nyní se agresivně šíří a může způsobovat zdravotní problémy při kontaktu s pokožkou.
• Křídlatky (Reynoutria spp.) – druhy jako křídlatka japonská, česká a sachalinská vytvářejí husté porosty, které vytlačují původní vegetaci.
• Javor jasanolistý (Acer negundo) – rychle rostoucí strom, který se šíří zejména v městských oblastech a podél vodních toků.

Nověji zavlečené a šířící se druhy

V posledních desetiletích se v ČR objevily další invazní rostliny, často uniklé z okrasných zahrad:

• Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) – původem z Himalájí, šíří se podél vodních toků a vytlačuje původní druhy.
• Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) – vytvářejí husté porosty na loukách a okrajích lesů.
• Komule Davidova (Buddleja davidii) – oblíbený „motýlí keř“, který se začíná šířit v teplejších oblastech ČR, zejména podél vodních toků.
• Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) – rychle rostoucí strom, který se šíří zejména v městských oblastech a podél komunikací.

Vodní invazní rostliny

Invazní druhy se nevyhýbají ani vodním ekosystémům. Mezi problematické patří:

• Vodní mor americký (Elodea nuttallii) – rychle se šířící vodní rostlina, která může způsobovat problémy v rybnících a jezerech.
• Tokozelka vodní hyacint (Eichhornia crassipes) – plovoucí rostlina, která může vytvářet husté porosty na hladině a omezovat přístup kyslíku do vody. Z rostliny se vyrábějí košíky a dekorace, tak je alespoň trochu užitečná.
• Stolístek vodní (Myriophyllum aquaticum) – vodní rostlina, která může vytlačovat původní druhy a narušovat vodní ekosystémy.

Nezvaní hosté – tentokrát z celého světa

Že v tom Česko není samo, to se přesvědčíme hned teď.

• Když parková romantika přeroste přes hlavu – Ve Velké Británii se to stalo s rododendronem. Krásná keřovitá rostlina s nápadnými květy si získala srdce zahradníků už v 18. století. Jenže tamní klima jí sedlo natolik, že z okrasného keře se stal lesní predátor. Rododendron ponticum se teď rozlézá po britských lesích a ničí původní porosty i rašeliniště. Je krásný, ale trochu moc ambiciózní.
• Floridský „vánoční keř“, který nevoní – Brazilský pepřovník zní nevinně – v USA známý jako „Christmas berry“ se zeleno-červeným vzhledem připomínajícím svátky. Ale po vysazení ve slunné Floridě se začal chovat jako na večírku bez konce. Rozlezl se po stovkách tisíc hektarů a vytlačuje tamní rostliny i zvířata. Když kvete, spíš než dárky přináší lidem vyrážky a kašel.
• Křídlatka – ani beton ji nezastaví – Na seznamu ekologických hororů se drží i japonská křídlatka. Z okrasné rostliny se stala betonová noční můra – prorůstá chodníky, zdi, sklepy. Stačí malý kousek kořene, a za pár let máte místo skalky botanický bunkr. V Británii kvůli ní nejde ani získat hypotéku na dům, pokud roste v okolí. Takový je její reputační dosah.
• Bonus mimo botanickou říši: Escobarovi hroši – A nakonec malá odbočka do světa zvířat, protože některé příběhy prostě stojí za to. Kolumbijský narkobaron Pablo Escobar si na ranč přivezl i čtyři hrochy. Po jeho smrti zůstali, zdomácněli – a protože tam žádné hroší predátory nemají, rozrostli se do dnešního stáda čítajícího přes 150 jedinců. V tropech se jim daří, ale místní příroda tím trpí. Říká se jim největší invazní druh Kolumbie – a nejsou to rostliny.

Co si z toho vzít?

Ať už sázíte na zahradě nebo jen obdivujete cizokrajné květy, vždycky je dobré si zjistit, jestli s sebou nový přírůstek nepřinese i nečekané „rozšíření rodiny“. Příroda má totiž paměť dlouhou, a jakmile se jednou invazní druh uchytí, jen tak ho nedostanete pryč.

Zdroje: 
Ministerstvo životního prostředí
Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky, Jiří Mlíkovský a Petr Stýblo, ČSOP 2009
Nevítaní vetřelci – Invazní rostliny a živočichové v Evropě, Wolfgang Nentwig, Academia 2014