Instalace fotovoltaiky klade na střechu speciální nároky

Co platí pro všechny střechy

Začněme obecně, i když jako příklad si vezmeme střechy šikmé. Vždy je nejpodstatnější, posoudit stav krytiny. Zvážit, jestli vůbec je vhodná a dost únosná k tomu, aby na ni byla instalovaná drahá technologie. Aby nedošlo k tomu, že krytině za pár let skončí životnost a bude třeba veškerou technologii ze střechy sundávat. Stav krytiny je samozřejmě nutné posoudit odborně a rozhodnout, jestli by případně postačila jenom oprava nebo by bylo mnohem racionálnější přistoupit k výměně krytiny.

Podstatný je taky stav krovů a podkladní konstrukce obecně. Důležité je zvážit (případně přizvat k vyjádření přímo statika), zda-li stávající uspořádání krovu je dostatečně únosné. Celá instalace FVE má určitou hmotnost, která vůbec nemusí být malá.
Pokud jde o spolupráci FVE s krytinou, tak drtivá většina panelů je instalována na „nějakou“ pomocnou nosnou konstrukci, která je zase instalována pomocí „nějakých“ speciálních držáků do podkladu, ať už do střešních latí nebo do záklopu (do podkladu střešní krytiny). Důležité je pro tyto uzlové body vždy volit systémové prvky. Drtivá většina výrobců střešních krytin pro šikmé střechy má vyvinuty nebo přizpůsobeny držáky, které jsou kompatibilní s jejich krytinou.
Dalším zásadním požadavkem ve vztahu FV a krytiny je, že by jakákoliv instalace nikdy neměla narušit kompaktnost krytiny – např. by neměla nadzvedávat tašky nebo způsobovat jinou netěsnost krytiny, která by v budoucnu byla zdrojem problémů.
Zatím jsme se věnovali jenom povrchu střechy, ale pod krytinou jsou ve většině případů další nesmírně důležité střešní vrstvy. A to je největší problém. Je totiž velmi důležité, vyřešit průchod všech kabelů a instalačních trubek všemi dalšími vrstvami (doplňkovou hydroizolační vrstvou, tepelnou izolací a zejména pak parozábranou). Průchod je vždy nutno řešit systémově, pomocí lepicích materiálů renomovaných výrobců. Rozhodně k tomu nestačí izolepa z nejbližšího papírnictví.

Ploché střechy nejsou bez rizika

Na plochých střechách je velký zájem o instalace FVE, respektive solárních technologií. Daleko přesahuje instalace na střechách šikmých, což je dáno zejména rozsahem ploch na průmyslových a skladovacích halách. Zde existuje řada rizik už jen proto, že u větších objektů se jedná o velké a drahé instalace. Hlavním nebezpečím zde ale je relativně zranitelná povlaková hydroizolace, která zajišťuje vodotěsnost střechy.

V našich podmínkách je drtivá většina všech střech plochých pokryta buďto asfaltovými pásy nebo umělohmotnými fóliemi, vyrobenými na různých bázích. Jak už bylo konstatováno v obecných doporučeních, také zde je nutno posoudit stav střešní krytiny (povlakové hydroizolace) z hlediska očekávané životnosti. Udělat by to měl odborník, který určí, co je třeba opravit, případně rozhodne, že oprava už nemá smysl a bude dobré přistoupit k novým vrstvám střechy.
Důležité je opět statické posouzení, které se na ploché střeše týká i tepelné izolace. Zatížení stávající střešní konstrukce může znamenat deformace jak povlakové hydroizolace, tak tepelné izolace. Záleží i na únosnosti vlastního podkladu ploché střechy. Proto je u plochých střech dvojnásob nutný odborný průzkum a odborný náhled na celou záležitost.
Pokud už odborník potvrdí, že plochá střecha je vhodná pro instalaci solární technologie, pak je důležitý způsob její stabilizace na střeše. Například se panely montují na konstrukci, která je instalována do přitěžovacích van, vyplněných vhodnou zátěží. Případně se používají speciální systémové držáky, které lze upevnit až do podkladu střechy, jsou užívány i různé další systémy upevnění. Na tomto místě bych znovu připomenul odbornou spolupráci se statikem, který by měl posoudit nejen přitížení střechy vahou panelů, ale také vliv větru na instalaci panelů. Každá plochá střecha je totiž nesmírně zatěžována vztlakem větru, a tomu by měl být způsob upevnění panelů přizpůsoben.
S plochými střechami souvisí i další důležité připomenutí, že je nutné velkou, ale opravdu velkou pozornost věnovat referenční ověřené životnosti materiálů. To platí v případech, kdy je jako podklad pod FVE aplikována nová povlaková hydroizolace. Na trhu se vedle celé řady kvalitních výrobků vyskytují i ty z opačného konce hodnotící stupnice. Je proto lépe si materiálovou volbu 10x ověřit referencemi a konzultacemi s odborníky (tím nejsou myšleny údaje z prospektů dodavatelů, ale opravdoví odborníci se znalostí referencí o daných materiálech). Fóliové hydroizolace by měly mít ověřenou životnost 20 či 30 let, špičkové fólie na bázi PVC dokonce i více. U fólií na bázi TPO nebo FPO je dokonce možné uvažovat o životnosti ještě o nějakou dekádu delší. Doporučení k ověření materiálové volby je samozřejmě platné i pro asfaltové pásy. Vždy by měly být používány ověřené materiály, aby nedocházelo k jejich degradaci a nutnosti předčasné opravy, což by znamenalo demontáž veškeré technologie FVE.
V neposlední řadě je nutno u plochých střech, kde je uvažováno s průchody kabelů a instalací všemi vrstvami střešní skladby, opět apelovat na nutnost bezpečného a systémového řešení detailů průchodů.
Zatím jsme zmiňovali dodatečné instalace FV na stávající střechy. Daleko komfortnější situace nastává, pokud je o instalaci uvažováno už ve fázi projektování. Projektant má čas veškeré souvislosti vyřešit a zahrnout je do prováděcího projektu – včetně solární technologie.
Odborné firmy, které solární technologie instalují, by vždy měly spolupracovat nebo dokonce přímo mít ve svých řadách odborníka z oboru střech, který v součinnosti s nimi všechny zde zmiňované problémy vyřeší.
Foto: archiv redakce