Naše prababičky si za bouřky musely vystačit s hromničkou. My už naštěstí máme odborníky, kteří ochranu před bleskem umí zajistit. Jeden z nich teď poradí i vám, co je k zajištění bezpečnosti potřeba.
Bouřky patří k těm přírodním jevům, které mohou způsobit velké škody, a to nejen na majetku, ale i na zdraví. Před nebezpečnější částí bouřky, kterou je blesk, poskytuje ochranu hromosvod umístěný na nejvyšším místě stavby. Zachytává blesky a skrze uměle vytvořenou vodivou cestu je bezpečně odvádí do země. Tím chrání stavbu před požárem, průrazem elektrickým proudem a dalšími škodami.
Hromosvod a bleskosvod jsou synonyma téhož účelu a označují se jimi zařízení určená k ochraně budov nebo jiných objektů před ničivými účinky blesku.
Jeho úkol je jasný: svést výboj blesku do země. Svodová cesta od jímacího systému na střeše do kovového jádra hromosvodu zakopaného v zemi musí být navržená tak, aby elektrický výboj rychle putoval po stanovené trase a vyhnul se přitom stavební konstrukci.
Vedle těchto klasických (pasivních) hromosvodů existují i hromosvody aktivní. Fungují tak, že využívají systém pro detekci elektrických polí, díky kterému předvídají místo úderu blesku. Dokáží tak blesky zachytit dříve než hromosvody pasivní.

Instalace hromosvodu na bytových domech s větší koncentrací osob je ze zákona povinná (foto: wirestock na Freepik)
Obecně platí, že hromosvod na domě povinný není. Ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu č. 146/2024 Sb. (platná od 1. července 2024) se v paragrafu 26 „Ochrana před bleskem“ uvádí: „Ochrana staveb před bleskem je vyžadována u určitých typů staveb, jako jsou výrobny a sklady výbušných a hořlavých hmot, muniční sklady a nadzemní části plynových zařízení. Ochrana je také nutná tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo značné škody. Rozvody musí splňovat požadavky na bezpečnost osob a majetku a musí být navržené tak, aby se vzájemně neovlivňovaly.“ Podle této citace je tak hromosvod pro rodinné domy doporučený, zejména pokud jsou umístěné v oblastech s vysokým rizikem úderu blesku nebo jsou vyšší než okolní budovy. U novostaveb taky počítejte s tím, že dle ČSN EN 62 305 „Ochrana před bleskem“ musí být součástí projektu výpočet rizika a při kolaudaci jej budete stavebnímu úřadu předkládat. V praxi tak většina stavebních úřadů hromosvod vyžaduje.

Jímací tyč by měla vždy být umístěná na nejvyšším bodě budovy (foto: Sharon Dugas na wikimedia commons)
V případě instalace obnovitelného zdroje energie na střechu musí mít objekt hromosvod. U novostavby to není problém, protože vše řeší už projekt a hromosvod je dimenzovaný na dům včetně fotovoltaiky. Při dodatečné instalaci na dům s hromosvodem záleží na tom, zda má stávající hromosvod odpovídající parametry pro připojení fotovoltaiky. Pokud ne, je třeba jej doplnit o další komponenty.
Když dům hromosvod nemá vůbec, pak se v blízkosti panelů instaluje tzv. oddálený hromosvod. Orientačně se v souladu s ČSN EN 62 305 uvádí jako dostačující odstup 60 cm, aby se zabránilo přeskokům blesku, ale skutečnou velikost vzdálenosti pro funkční ochranu před bleskem musí stanovit výpočet.
Při zvažování o pořízení hromosvodu by cena neměla být jediným vodítkem. Možné škody by při ceně nemovitosti v řádu miliónů totiž byly mnohonásobně vyšší. Ceny za pořízení ochrany před bleskem začínají zhruba na 15 tisících u jednoduchého bungalovu, ale mohou vyšplhat vysoko nad 50 tisíc, když půjde o rozlehlou vilu. Kromě tvaru, velikosti a využití domu cenu dále ovlivňuje rozsah zemních prací nebo přístupnost stavby pro techniku pro práci ve výškách.
Pro vlastní bezpečí a taky pro platnost pojištění domu musíte hromosvod pravidelně revidovat. Úplnou revizi klasického, tedy pasivního hromosvodu rodinného domu musíte provádět minimálně každé 4 roky, pokud byl hromosvod instalovaný po 1. 2. 2009. Vizuální kontrola by pak měla proběhnout co dva roky. U starších hromosvodů stačí revize jednou za 5 let. Zato u objektů s vyšším rizikem (např. hotely, školy) se revize provádí častěji, obvykle každé 2 roky. Mimořádná revize je nutná po úderu blesku. Pokud máte na střeše aktivní hromosvod, intervaly kontrol se zkrátí na 3 roky.
O výsledku prohlídky vystaví odborně způsobilá osoba protokol, který byste si měli dobře uschovat. Cena takové revize vás vyjde na plus mínus 5 000 korun.
Pokud nemáte platnou revizi, nemusí vám v případě škody pojišťovna vyplatit peníze. U novostavby nebo rekonstrukce bez hromosvodu pozor při uzavírání pojistky. Přestože ji pojišťovna uzavře, může paradoxně odmítnout proplácení škod právě kvůli chybějící revizi (neexistujícího) hromosvodu.
Zdroj: Zbyněk Ryzner, Elektrika.cz, Energosolar, Dino Group