Střešní konstrukce musí bránit šíření požáru zevnitř směrem do venkovního prostoru. S boomem fotovoltaiky se zvýšil i důraz na ochranu vnitřního prostředí před požárem od elektroinstalace na střeše. U střešních skladeb šikmých i plochých střech s běžnými krytinami jsou proto stanoveny jejich požární odolnosti.
Dosud ale neexistoval předpis, který by tuto problematiku řešil u zelených střech. Jejich navrhování se kvůli tomu komplikovalo, neboť nikdo přesně nevěděl, jak mají být z hlediska požární ochrany navrženy. Nebylo jasné ani to, zda skutečně představují zvýšené riziko šíření požáru. Situaci se rozhodl napravit kolektiv autorů a v lednu spatřila světlo světa publikace „Požární hlediska zelených střechׅ“ se zásadami požární bezpečnosti obálky budovy při použití vegetačních souvrství.
Požáry zelených střech jsou výjimečné, a navíc téměř vždy souvisí s kombinací nepříznivých podmínek. Velkým rizikem je zejména extrémní sucho, které vegetaci vysuší a pak může vzplanout. Z tohoto pohledu se jako nejbezpečnější jeví extenzivní střechy se sukulenty a rozchodníky. Tyto rostliny obsahují vysoký podíl vody, takže se v nich oheň šíří obtížně.
Vyšší riziko na střeše představují trávy a byliny, které za sucha vytvářejí souvislou suchou hmotu. I takové vegetační souvrství však může splňovat požadavky na požární bezpečnost, ale bude vyžadovat častější údržbu.
Aby bylo možné předložit kvalifikovanou metodiku pro návrh požárně odolných zelených střech, bylo nutné provést řadu praktických zkoušek. Uskutečnily se v požární zkušebně PAVUS a na modelech zelených střech pokaždé tvořily vegetační kryt rozchodníky. Podkladem ale byly různé typy substrátů, z nichž každý měl jiný obsah spalitelných látek, v různých tloušťkách. Všechny provedené zkoušky splnily kritéria dané normou ČSN EN 13501-5 pro klasifikaci BROOF(t3), a to i při minimální výšce substrátu. Tzn., že u nich nedochází k povrchovému ani vnitřnímu rozšíření požáru.
Provedený byl také test intenzivní střechy s travním kobercem. Po travině se požár sice rozšířil, ale k dalšímu poškození nedošlo – vzorek neprohořel.
Vegetační souvrství je nutné chápat jako plnohodnotnou součást střešního pláště. Na rozdíl od běžných střešních krytin však jeho vlastnosti nejsou v čase konstantní. Mění se podle aktuální vlhkosti, stavu údržby a druhového složení vegetace.
Právě tato proměnlivost je jedním z hlavních důvodů, proč je legislativní posuzování zelených střech z hlediska požární bezpečnosti problematické. Vegetaci totiž nelze považovat za stavební výrobek ve smyslu platných předpisů, a proto k ní nelze vydat protokol o klasifikaci dle ČSN EN 13501-5. Zelená střecha tak oficiálně nemůže získat požární klasifikaci BROOF(t3).
V praxi jej nahrazuje „Vyhodnocení střešních plášťů“ v tzv. národním režimu podle normy ČSN 73 0810. Jeho součástí jsou podmínky, za nichž lze danou skladbu zelené střechy považovat za splňující hodnotící kritéria pro BROOF(t3). Cílem nové metodiky je tuto praxi doplnit o jednotný rámec pro systematické hodnocení požárního rizika zelených střech.
Metodika definuje podmínky jak pro návrh skladby zelené střechy, tak pro její dispoziční řešení i následnou údržbu takovým způsobem, aby riziko vzniku a šíření požáru po vegetačním souvrství bylo minimální.
Pokud tyto parametry dodržíte, pak lze předpokládat, že skladba zelené střechy splní klasifikační podmínky pro klasifikaci BROOF(t3) uvedené v normě ČSN EN 13501-5. V takovém případě ji můžete použít i tam, kde vyhlášky nebo normy požární bezpečnosti vyžadují střešní plášť s klasifikací BROOF(t1) nebo BROOF(t3), a to včetně situací, kdy se střecha s celkovou plochou do 1 500 m2 nachází v požárně nebezpečném prostoru.
Pro zachování požární bezpečnosti zelené střechy je nutná údržba. Spočívá zejména v následujících úkonech nad rámec běžné údržby:
Dokument „Požární hlediska zelených střech“ není právně závazný a také nenahrazuje platné předpisy nebo technické normy. Je však užitečným pomocníkem a vodítkem v přechodném období, než vzniknou odpovídající závazné požární normy. Celá metodika je ke stažení ZDE.
Zdroj: SZÚZ, sekce Zelených střech
Jak realizovat zelenou střechu na šikmé střeše bez složitých vrstev a rizika chyb? Řešením je systém EUREKO GREEN.
Pokud vyrazíte na Island a navštívíte národní park Vatnajökull, tak nepřehlédněte jeho návštěvnické středisko. Nejen, že se tam dozvíte mnoho zajímavého, ale také vás upoutá střecha jako vyhlídka.
