Červen je nejsilnějším obdobím pro sbírání bylinek. Rostliny jsou plné silic, vůní i účinných látek. Co teď sbírat a jak bylinky správně sušit?
Na jaře bývá realita často daleko od katalogových fotografií. Místo hustého zeleného trávníku zůstávají po zimě holá místa, mech, zažloutlá tráva, vyšlapané cestičky a někdy i zhutnělá půda, která připomíná beton. A právě květen je období, kdy je potřeba trávníku pomoci. Letos o to více, že zatím bylo poměrně sucho.
Půda už bývá prohřátá, tráva začíná aktivně růst a trávník má největší šanci na regeneraci. Jenže právě teď se zahrádkáři často snaží všechno zachránit během jednoho víkendu. Výsledkem bývá přehnojený, přelitý nebo naopak spálený trávník, který se z problémů dostává ještě déle. Většina poškození po zimě se dá naštěstí snadno napravit.
Ne každý ošklivý trávník potřebuje totální rekonstrukci. Někdy stačí pár základních zásahů.
Důležité je rozpoznat, jestli je trávník jen unavený po zimě, nebo jestli jde o dlouhodobější problém. Například mech většinou nesouvisí jen se zimou, ale i s nedostatkem světla, špatným odvodněním nebo kyselou půdou.

Jedna z nejdůležitějších květnových prací. Vertikutátor naruší travní plsť, odstraní staré zbytky trávy, mech a pomůže dostat vzduch ke kořenům. Trávník po něm sice může krátkodobě vypadat skoro tragicky, ale právě to bývá začátek obnovy.
Lidé bývají při vertikutaci až příliš agresivní. Pokud nože zajedou hluboko do půdy, můžete trávník zbytečně poškodit. U mladého nebo oslabeného trávníku je lepší jemnější zásah. Nelitujte námahy a vezměte na trávník raději hrábě na trávu a listí nebo ruční provzdušňovací hrábě.
Tohle je období, kdy má travní semeno nejlepší podmínky ke klíčení.
Klíčové je hlavně nepřesušit povrch. Čerstvě klíčící tráva je extrémně citlivá. A ještě jedna důležitá věc: Mnoho lidí dosévá tím, „co bylo zrovna v akci“. Jenže sportovní trávník, parková směs a směs do stínu mají úplně jiné vlastnosti. A pokud použijete jiný typ osiva než původní trávník, vzniknou časem barevně i růstově odlišná místa.

Po zimě bývá trávník doslova hladový. Chlad, vlhko i dlouhé období bez růstu ho oslabí a na jaře potřebuje nový impulz. Právě proto se v květnu často sahá po hnojivech s vyšším obsahem dusíku, který podporuje rychlé zelenání, růst a regeneraci. Jenže tady se velmi snadno přešlápne.
Mnoho lidí má pocit, že čím víc hnojiva trávníku dopřeje, tím rychleji bude krásný. Ve skutečnosti ale bývá jarní přehnojení jednou z nejčastějších příčin problémů. Tráva sice krátkodobě vyžene sytě zelené listy, jenže bývá slabá, měkká a náchylnější k chorobám. Nadbytek dusíku navíc může podpořit vznik plísní, zvýšit spotřebu vody a proměnit zahradu v nekonečný kolotoč sekání.
A v horším případě se trávník doslova spálí. Důležité je proto hnojit s rozumem — ideálně před deštěm nebo na mírně vlhkou půdu, aby se živiny dobře rozpustily a nedržely se koncentrovaně na povrchu. Lepší bývá i menší dávka než snaha „dohnat“ zanedbaný trávník během jednoho víkendu.
Pokud navíc trávník dlouhodobě chřadne, žloutne nebo řídne, problém často neleží v nedostatku granulí. Mnohem častěji bývá na vině zhutnělá půda, špatné pH, stín nebo nedostatek organické hmoty. A to žádné univerzální hnojivo samo nevyřeší.
Tohle bývá pro mnoho majitelů zahrad překvapení. Mech obvykle neznamená jen špatný trávník. Spíš upozorňuje na podmínky, které travám nevyhovují:
Pokud mech jen odstraníte a nic dalšího nezměníte, velmi pravděpodobně se vrátí. Velmi pomáhá jarní vertikutace a provzdušnění, které naruší zhutnělou půdu a dostane ke kořenům vzduch. Důležitý bývá i dosev kvalitní travní směsi, protože hustší trávník mech postupně přirozeně vytlačuje. V některých případech pomůže také omezení zálivky nebo prořezání okolních dřevin, aby se do trávníku dostalo víc světla. Někdy je ale rozumnější přiznat si realitu: V hlubokém stínu pod tújemi nebo pod starými smrky nikdy nevznikne dokonalý anglický trávník. Právě v takových místech často dává větší smysl zvolit jiný přístup — třeba mulč, stínomilné půdopokryvné rostliny, kapradiny nebo mech dokonce přijmout jako přirozenou součást zahrady. Protože ne každé místo musí vypadat jako golfové hřiště. A čím dřív to člověk přijme, tím méně peněz a nervů v tom utopí.

Dokonalý anglický trávník je trochu jako katalogový mýtus. Na fotce vypadá perfektně, ale realita bývá plná dětských hraček, psích stop, pampelišek a míst, kde se po zimě prostě něco nepovedlo. A to je v pořádku. Dobře fungující zahrada totiž nemusí připomínat golfové hřiště. Stačí, když se na ní dobře žije.