Hausbot k trvalému bydlení není pro každého. Přesto může být splněným snem pro ty, kdo hledají ukotvení v dnešní hektické a přetechnizované době. Dříme i ve vás mořský (či říční) vlk?
Bydlet na vodě zní jako sen – poslouchat zpěv racků, pozorovat západy slunce z paluby, žít v těsném sepětí s přírodou a každý večer se nechat ukolébat na vlnách… V době rostoucích cen nemovitostí i nájmů stále více lidí hledá alternativy ke klasickým zděným domům. Může být právě bydlení na vodě výhodnou a dostupnou možností? Nebo vás může taky pěkně vyšplouchnout?
Název hausbot (nebo hausbót) pochází z německého Hausboot, tedy „dům na lodi“. V češtině tak označujeme obytná plavidla různých velikostí, určená jak k rekreaci, tak k trvalému bydlení. Angličtina většinou rozlišuje houseboat (obytnou loď obecně) a barge (plochý nákladní člun, často přestavěný na obytný).
Původně šlo o plavidla, která se používala k přepravě zboží po řekách a kanálech. Postupem času se však začala využívat i k rekreaci nebo trvalému bydlení – zejména v zemích, kde je hustá říční síť. V mnoha asijských zemích se běžně využívají obytné čluny; je to zde tradice, žádná moderní výstřednost.
V „západním světě“ je bydlení na hausbotu rozšířené především v Nizozemsku, Velké Británii, Francii a USA. Například v Amsterdamu tvoří plovoucí domy nedílnou součást městského koloritu a jsou zde plnohodnotnou alternativou klasického bydlení.
U nás se, aspoň zatím, hausboty objevují hlavně na Vltavě, Labi a na některých přehradách. Nejčastěji slouží k rekreačním účelům; na rozdíl od západní Evropy u nás totiž chybí širší infrastruktura i legislativní rámec, který by usnadnil využívání hausbotu k plnohodnotnému celoročnímu bydlení.
Podle českých zákonů totiž hausbot není nemovitostí ani klasickou stavbou. Spadá do kategorie malého plavidla, a proto podléhá evidenci u Státní plavební správy. Nepotřebujete na něj stavební povolení, ani nebudete platit daň z nemovitosti.
Na druhou stranu však budete k dlouhodobému kotvení potřebovat povolení od vodohospodářských orgánů, případně nájemní smlouvu pro dané místo. A na hausbotu nebudete moct mít veden trvalý pobyt, ani čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám na zateplení, pořízení fotovoltaiky nebo třeba výměnu zdroje tepla – tato podpora se totiž vztahuje pouze na vlastníky nemovitostí.
Připojení hausbotu na inženýrské sítě je jedním z klíčových faktorů, který rozhoduje o tom, zda ho budete moct využívat jako plnohodnotné celoroční bydlení, nebo půjde jen o prázdninové nebo víkendové provizorium.
Poměrně komfortní zázemí nabízejí přístavy nebo legální kotviště, kde bývá na břehu k dispozici elektrická přípojka (např. zásuvka na 230 V s vlastním elektroměrem) i možnost připojení na vodovod, většinou pomocí hadice a nádrže s čerpadlem.
Pro soběstačný, ostrovní provoz hausbotu se k výrobě elektřiny využívají solární panely, elektrocentrály, případně malé větrné turbíny. Voda se běžně čerpá přímo z řeky a následně se filtruje (např. mechanickým a uhlíkovým filtrem a nebo i UV lampou).
Místo napojení na odpad slouží uzavřené fekální nádrže, které je však nutné pravidelně vyvážet na specializovaná místa, kterých je v ČR bohužel velmi málo. Některé hausboty mají biologické čističky nebo chemické toalety, které se ale používají spíše u menších rekreačních plavidel. Šedá voda (z dřezu, sprchy apod.) by také měla být jímána do oddělené nádrže, i když to zákon výslovně nevyžaduje.
V našich podmínkách se stávající legislativou, infrastrukturou a (aspoň zatím se stále ještě) chladnými zimami, má bydlení na hausbotu poměrně dost nevýhod:
Mezi výhody hausbotu naopak patří:
Bydlení na lodi je nevšední a má své nepopiratelné kouzlo. Určitě se ale nejedná o nejvýhodnější řešení současné bytové krize. Není nejlevnější – pokud nechcete živořit v provizorní kocábce, ale chcete si dopřát alespoň základní standard, finančně vás hausbot k trvalému bydlení vyjde na nízké jednotky milionů korun.
Pravda, ušetříte za koupi pozemku – ale pokud nebudete kotvit někde nadivoko, budete muset platit za pronájem místa v přístavu, případně i za připojení k inženýrským sítím. A to už se dostáváte zhruba na stejnou částku, jako když si pořídíte třeba tiny house na pronajatém pozemku. Ten nabízí v podstatě srovnatelné výhody – flexibilitu (obzvlášť máte-li dům na podvozku), velkou míru nezávislosti a možnost vyhnout se stavebnímu řízení. Ale i stejné nevýhody: často bez napojení na inženýrské sítě, omezenější prostor a nemožnost zařídit si v něm trvalé bydliště.
A jedna poměrně výrazná nevýhoda hausbotu oproti malé dřevostavbě: poměrně vysoké náklady na údržbu včetně každoroční kontroly trupu, u níž musí asistovat potápěč. Dům na vodě trpí a materiál může daleko rychleji degradovat než na souši.
Ale to neznamená, že hausbot nemůže být pro někoho bydlením snů. Pro ty, kdo milují volnost, bezprostřední spojení s přírodou a nevšední zážitky (včetně potenciálního ztroskotání) může být ideálním řešením. Třeba jeho kouzlu propadnete také. Vyzkoušet si to můžete alespoň na víkendový pobyt – třeba ještě tohle léto. Možná zjistíte, že domov nemusí mít nutně pevné základy – stačí, když má kormidlo.
Zdroje:
Nnmagazine.cz
Realitycechy.cz
Odolný a dobře vypadající balkon po dlouhá léta? Řešení je snadné. PUR materiály od Weber spolehlivě ochrání balkon či terasu před působením vlhkosti a dalších povětrnostních vlivů. Práce s nimi je hr...
Bydlení pro seniory v Česku už není jen o domovech důchodců. Vznikají zajímavé komunitní projekty, nabízí se možnosti výstavby dostupných malých domků atd. Jaké další varianty mají dnešní penzisté?
