Máte odpor ke všem importovaným, a hlavně komercionalizovaným svátkům a zvyklostem? Nejraději byste všechny ty Santa Clause, vydlabané dýně a valentýnky zakázali? Pak zkuste být alespoň k Halloweenu trochu shovívaví – vlastně je to pro nás daleko tradičnější svátek než Dušičky. Nevěříte?
„Dušičky“ zavedl benediktinský opat Odilo z Cluny v roce 998 n. l. I u nás se později ujaly a v podstatě vytlačily dávný pohanský Samhain – keltské slavnosti otevírající temnou část roku, které se praktikovaly už někdy od 5. století před naším letopočtem.
V některých evropských zemích (Anglie, Skotsko, Irsko, Francie) se tradice původních oslav do jisté míry udržela. A díky migrantům se v 19. století přenesla i do USA, kde potom vykrystalizovala do současné podoby – Halloweenu. Odtud se k nám „náš“ svátek zase vrací zpět, ale plný nezdravých sladkostí a zbytečných kýčovitých dekorací. Původní smysl a kouzlo se při transpozici kamsi ztratily.
Jenže ani Památka zesnulých nebo Dušičky nejsou to pravé ořechové. Je z nich spíš ponurý, trudný svátek s takřka povinným objížděním a údržbou hrobů… Co se zkusit vrátit zpět ke kořenům a užít si svátek s přihlédnutím k původním tradicím, a tak, aby nás v něčem alespoň trochu obohatil, aniž by zaplavil naše domovy lacinými plastovými kostlivci a pavouky.
| datum | název | co je obsahem |
|---|---|---|
| 31. 10. | Samhain / později Halloween | Otevírá se hranice mezi světem živých a mrtvých, ohně, masky, ochrana před zlými duchy |
| 1. 11. | Svátek všech svatých | Křesťanský svátek na počest všech svatých a mučedníků, slaví se především v silně katolických zemích |
| 2. 11. | Památka zesnulých (Dušičky) | V ČR hlavní svátek tohoto období, vzpomíná se na zemřelé a navštěvují se hroby |
Název Samhain pochází z gaelské jazykové větve keltských jazyků a znamená „konec léta“ (sam = léto, fuin = konec, soumrak). Podle tradice je noc z 31. října na 1. listopadu předěl mezi létem a zimou – tedy přechod ze světla do tmy, a zároveň i momentem, kdy se svět živých a mrtvých mohou prolnout.
Keltové na kopcích zakládali velké posvátné ohně jako symbol ochrany před zlými duchy. Lidé si pak od nich zapalovali vlastní ohniště, a tím si zajišťovali ochranu svého domova na celý další rok.
Dlabaly se lucerny – ne sice z dýní, ale spíše z tuřínů – a vyřezávaly se do nich strašidelné obličeje, které měly odrazovat zlé duchy. Ty se naši předkové snažili také zmást a zastrašit tím, že se převlékali do různých kostýmů a masek.
Součástí oslav bylo i uctění předků a zemřelých příbuzných – lidé pro ně prostírali u rodinného stolu a nechávali jim jídlo jako obětinu.
Na Halloween (název pochází z All Hallows’ Eve = Předvečer Všech svatých) se zachovaly masky a strašidelné kostýmy i dlabání luceren – jen materiál se z domácích tuřínů změnil na dýně, které pocházejí právě z Ameriky. Vedle toho se na zahnání zlých duchů, přesněji řečeno k jejich „uplacení“, používají sladkosti.
Usebrání a vzpomínky na drahé zesnulé se nějak vytratily. Ty zase zůstaly nám a našim Dušičkám, které zas naopak opustily pozitivnější akcenty oslav. Pojďme si z obojího vzít to nejlepší a zakomponovat to do moderního životního stylu.
Zapomeňte na kýčovité dekorace, které použijete jednou za rok. Je zbytečné takové harampádí skladovat a ještě zbytečnější kupovat každý rok nové, i když stojí pár korun. Když už si chcete domácnost nějak vyzdobit, vsaďte na přírodniny. Klidně si vydlabejte i nějakou tu dýni – je to v podstatě tradice našich předků. Pokud chcete být zásadoví, zkuste i tuřín, ale vězte, že dýně se dlabe mnohem snáz.
Zavzpomínejte na zesnulé, ale nemusíte nutně objíždět všechny hroby rozvětveného příbuzenstva. Svíčku můžete zapálit kdekoliv. Oprašte stará alba i hezké vzpomínky.
Místo kupování sladkých nesmyslů si s dětmi upečte vlastní dušičkové dobroty. Nemusí to být žádné strašidelnosti, kterých najdete na internetu plno (mozky ze želé, čarodějnické pařáty s mandlí místo nehtu nebo mumie z párků a listového těsta).
Zkuste třeba tradiční dušičkové bochánky, které se podle českých lidových tradic pekly pro duše zemřelých. Jednoduše použijte kynuté těsto na mazanec nebo vánočku, můžete přidat i rozinky či ořechy. A na půl kila mouky asi půl lžičky mletého muškátového oříšku a stejné množství mletého anýzu. Tvarujte malé bochánky, nechte 20 minut dokynout a pečte při 180 °C asi 20–25 minut dozlatova.
Pokud se chcete receptem přeci jen trošku přiblížit Halloweenu, nahraďte část mléka dýňovým pyré. Přidat můžete i lžičku koření na pumpkin spice latte. Po vytvarování každý bochánek několikrát převažte křížem přírodním provázkem, aby se v něm vytvořily rýhy – vlastně takové „měsíčky“, jaké má dýně. Nechte ještě chvíli kynout a upečte. Poté provázek odstraňte a do středu bochánku můžete ještě zapíchnout kousek skořice nebo nějakou tyčinku či trubičku jako stopku.
V dnešní době přicházíme o rituály – žijeme tak nějak konstantně (možná i instantně), v jednom velkém běhu, často bez přihlédnutí k ročnímu období a lokalitě, kde se nacházíme a odkud pocházíme.
Není potřeba „vracet se na stromy“, ani důsledně dodržovat tradice našich předků. Ale není od věci převzít něco z jejich dávné moudrosti, co se dá snadno aplikovat i do našich moderních časů. Třeba jako symboliku přechodového rituálu z léta do zimy – ze světlého do temného. Vědomí, že každý z nás si nese vlastní světlo, které dokáže prozářit i tu nejtemnější temnotu a přečkat náročné období.
Ale o to světlo, světlo hřejivého domácího krbu, je potřeba pečovat – s laskavostí přikládat polínka a zlé duchy zahánět tam, kam patří.
Zdroje:
BBC.com
NM.cz
Portal.rozhlas.cz
Karel Hubáček navrhl jednu z nejikoničtějších staveb české architektury – Ještěd. Jak ale bydlel autor futuristického vysílače? Jeho vlastní dům překvapí skromností i nadčasovostí.
Kaki už dávno nepatří jen na pulty supermarketů. Tento exotický strom zvládne pěstování i v našich podmínkách, stačí zvolit správnou odrůdu a chráněné stanoviště.
