Představíme vám dům, který opouští zažitou představu souběžného vrstvení pater nad sebou. Jejich vzájemným otočením dosáhl nejen zajímavého vnějšího vzhledu, ale i lepšího funkčního využití.
Taky už máte plné zuby přelidněných měst, ucpaných nebo věčně rozkopaných ulic? Nebo všetečných sousedů, kteří vám nedopřejí chvíli soukromí, a kteří začnou sekat trávník nebo řezat na cirkulárce vždy, když si chcete trochu přispat či jen tak odpočívat a poslouchat zpěv ptáků?
Pak jste možná zatoužili nechat to všechno daleko za sebou a přestěhovat se někam na samotu, kde budete mít svatý klid. Právě takovou možnost nabízí bydlení v hájence. Vážně je to ale tak dobrý nápad? Jaká úskalí s sebou nese?
Hájenky se ve větším měřítku stavěly především v 18. a 19. století, kdy se rozvíjela organizovaná správa lesů. Většinou sloužily jako služební bydlení pro hajné, kteří měli ve svém revíru na starost ochranu lesa, péči o zvěř a dohled nad těžbou dřeva.
Typické hájenky se stavěly z lokálních materiálů – dřeva nebo kamene – a stály buď přímo v lese nebo na jeho okraji. Vedle ubytování hajného a jeho rodiny sloužily hájenky často i pro skladování dřeva a nezřídka tu byl i prostor pro menší či větší hospodářství. Postupem času hájenky ztratily svůj původní smysl – většina lesů přešla pod centrální řízení; zaměstnanci lesní správy už nepotřebují v lese bydlet, ale přesouvají se z místa na místo podle potřeby.
Hájenky jsou hůře dostupné a náročně se udržují – často jsou i mimo inženýrské sítě a se špatnou dopravní dostupností, což není v souladu s dnešními požadavky na flexibilitu. Po roce 1989 proto mnohé hájenky přešly do soukromého vlastnictví a začaly se využívat hlavně k rekreaci nebo rodinnému bydlení.
A tak se dnes můžeme setkat s bývalými hájenkami, které se proměnily na rodinné domy, rekreační objekty pro soukromé účely i k pronájmu nebo třeba na malé penziony.
Hájenky se mohou velmi lišit velikostí – podle toho, jakým účelům původně sloužily. Nejčastěji mají užitnou plochu 100–200 m2 a 3–5 obytných místností; součástí některých usedlostí byly i hospodářské budovy (stodola, seník, chlév, stáj, kůlna apod.).
K hájence typicky náleží poměrně velký pozemek o rozloze 1 000–5 000 m2, někdy i více. Cena za m2 obytné plochy bývá v případě hájenek často poměrně nízká (pokud nejsou v turisticky atraktivní lokalitě). Je to proto, že většinou v místě není plná občanská vybavenost, jsou mimo dosah sítí, někdy i s horší dopravní dostupností a nezřídka jsou ve stavu „před rekonstrukcí“. V konečném důsledku se však cena kvůli rozlehlému pozemku často dostane na podobnou celkovou částku jako běžný rodinný dům „v civilizaci“.
Pokud vás láká bydlet v lese nebo jeho blízkosti, je pořízení přestavěné hájenky nebo jiného domu určeného k bydlení prakticky jedinou možností. Lesní pozemky jsou totiž chráněné lesním zákonem č. 289/1995 Sb., který omezuje možnosti jejich zastavění. To se týká území nejen přímo v lese, ale až do vzdálenosti 50 metrů od jeho okraje.
Pokud byste zde chtěli stavět, nebo pro bydlení upravit objekt určený k jinému účelu (rekreace, stavba spojená s lesní správou apod.), budete muset požádat příslušnou obec o změnu územního plánu. To ale často jde jen v odůvodněných případech. Pokud navíc dům stojí v CHKO nebo je památkově chráněný, zkomplikuje to všechny budoucí úpravy objektu; budete muset zachovat krajinný ráz, v některých případech se např. vyvarovat používání pesticidů či třeba umožnit volný pohyb zvěře přes pozemek.
Pojďme si tedy shrnout klady a zápory bydlení v hájence.
Každá mince má dvě strany, a to platí i pro bydlení v hájence. Která z nich bude mít větší váhu právě pro vás? To už záleží na vašich osobních preferencích a možnostech. Ostatně, hájenku si nemusíte hned pořizovat – leckomu může stačit v ní tu a tam třeba strávit dovolenou, prodloužený víkend nebo si do ní zajet na výstavu či oběd.
Pod hradem Kunětická hora, nedaleko Pardubic, stojí malebná historická hájenka – původně lovecký zámeček postavený v roce 1882. Dnes je to oblíbené výletní místo především pro rodiny s dětmi, které si tu mohou prohlédnout interaktivní expozicí inspirovanou pohádkou o Jeníčkovi a Mařence, projít pohádkovým lesem, dozvědět se něco o tradiční výrobě perníku a samozřejmě nějaký ten perníček i naloupat. Totiž nakoupit.
Perníková chaloupka je přístupná od března do prosince; v areálu najdete i turistickou ubytovnu, kde můžete přespat, než se zas vydáte dál do okolních lesů nebo na prohlídku dalších pamětihodností. V letních měsících sem můžete dokonce doplout z Pardubic po Labi a obohatit se tak o ještě další zážitek.
Pro starší a pokročilé je určený výlet do Kerska ve Středočeském kraji, které proslavil spisovatel Bohumil Hrabal. Ten zde v 60. letech pořídil chatu a tvořil svá díla. Místní hájenka, známá i díky filmové adaptaci jeho knihy Slavnosti sněženek, dodnes funguje jako restaurace a oblíbené výletní místo.
Dobrá zpráva je, že zde nebudete muset řešit životní dilema, zda se šípkovou, nebo se zelím. Na jídelním lístku totiž najdete „Talíř Hájenka“, na němž dostanete naservírovány obě varianty půl na půl. Abyste nasytili nejen tělo, ale i duši, absolvujte po jídle místní naučnou stezku a nasajte zdejší kouzelnou atmosféru i informace o životě a díle našeho velikána.
Určitě si všechno důkladně promyslete. Může to být skvělé bydlení nebo rekreační objekt pro ty, kteří milují klid a přírodu. Nenechte se však jen unášet romantickými představami a vezměte v úvahu i odvrácenou stranu bydlení na samotě. Zajímejte se o to, jaký je skutečný stav nemovitosti, možnosti napojení na infrastrukturu i dopravní dostupnost a prověřte si na katastru, jak jsou vedeny pozemky.
Bydlet v lůně přírody, v chráněném území nebo historickém objektu, má své nepopiratelné kouzlo, ale i limity, které vás mohou a nemusí zásadně omezovat. Bydlení v hájence může být pro někoho sen, pro jiného nakonec noční můra.
Zdroje:
Hajenka-kersko.cz
Kudyznudy.cz
Lesycr.cz
Pernikova-chaloupka.cz