Slavnostní otevření věže za účasti papeže připadá na 10. června 2026, což je přesně den 100. výročí úmrtí architekta Antoniho Gaudího, který chrám navrhl.
Monumentální bazilika Sagrada Família se staví už 144 let. Dohromady má 18 věží, které symbolizují biblické postavy – 12 apoštolů, 4 evangelisty, Pannu Marii, a právě dokončenou nejvyšší věž Ježíše Krista.
Věž Ježíše Krista je zakončena obřím křížem s výškou 17,5 metrů (tj. cca výška pětipatrového domu) a šířkou 13 metrů. Uvnitř jeho konstrukce je panoramatická vyhlídka. Zpřístupněná ale bude nejdříve za dva roky, protože zatím nejsou hotové všechny interiérové práce (např. prosklený výtah). I po otevření bude vstup do kříže velmi omezený – maximálně 10 osob současně. Věž Ježíše Krista měří ke špičce kříže usazeného na vrcholku 172,5 metru, což z ní činí nejvyšší kostelní věž na světě.
Pro silně věřícího Gaudího je navržená výška nejvyšší věže symbolická. Charakteristická dominanta Barcelony – nejvyšší kopec Montjuich – má totiž nadmořskou výšku 185 metrů a Gaudí nechtěl, aby lidský výtvor přesáhl „dílo Boží“, tedy přírody.
Druhou nejvyšší věží baziliky je věž Panny Marie s výškou 138 metrů. Na svém vrcholu má obrovskou skleněnou hvězdu. Dvanácticípá hvězda váží pět a půl tuny a má průměr 7,5 metru, v noci svítí.
Kříž umístěný na vrcholu centrální věže Ježíše Krista je zhotovený ze skla a glazované bílé keramiky. Vyrobili ho v Německu a sestavovali přímo v chrámu. Zabudované osvětlení mu dovoluje zářit po setmění, podobně jako hvězdě na věži Panny Marie. Z nejvyššího bodu baziliky se tak stává svítící dominanta, viditelná napříč celou Barcelonou.
Kříž má jemnou, téměř krystalickou geometrii se skleněnými fasetami. Ty za dne zachycují sluneční paprsky a rozptylují je po světlém kameni věže.
Katalánský architekt, urbanista a vizionář Antoni Gaudí y Cornet (1852-1926) byl představitelem unikátního stylu a průkopníkem secese ve Španělsku. Od dětství vynikal v geometrii a silně se zajímal o přírodu. Proto v Barceloně nejprve studoval přírodní vědy a až potom architekturu.
Byl hluboce věřící a když ho odmítla jediná žena, do které se zamiloval, tak se zcela odevzdal víře a přijal přísný celibát. Bývá označovaný za „Božího architekta“, který chtěl ve svých stavbách vtělit Bibli do kamene. Kvůli těmto činům ho současná církev považuje za ctihodného, což je jeden z úvodních kroků procesu kanonizace.
Gaudí bazilice zasvětil větší část svého života. Posledních 16 let se dokonce věnoval jen stavbě barcelonské katedrály. Přestěhoval se na staveniště, přestal se mýt i holit. Proto, když jej v červnu 1926 porazila tramvaj, považovali ho zprvu za žebráka. Když svým zraněním v nemocnici podlehl, tak jej pohřbili v chrámové kryptě.
Pro katedrálu jsou charakteristické všudypřítomné motivy zvířat a rostlin. Přáním Gaudího totiž bylo, aby kostel vypadal jako les. Přírodu obdivoval. A protože v přírodě nejsou žádné rovné čáry, tak sám rovné linie neměl rád.
Bazilika Sagrada Família (Svatá rodina) zobrazuje život Ježíše Krista a biblické dějiny. Misí se v ní novokatalánský styl, secese a moderna. Byť se v souvislosti s touto stavbou uvádí jen jméno Antonio Gaudí, tak první byl architekt Francisko de Paula del Villar. Jenže se rok neúspěšně dohadoval se zadavateli o finance, takže práci vzdal a předal ji Gaudímu. Ten posunul představu chrámu od novogotických lomených oken a opěrných pilířů k ambicióznějšímu sakrálnímu prostoru budoucnosti. Stavbu pokládal za poslání od Boha a s tímto vědomím přetvořil původní novogotický projekt v něco jiného a originálního. Jeho pětilodní bazilika se třemi loděmi napříč a s dvanácti zvonicemi má odrážet hierarchii křesťanského vesmíru.
Po smrti Gaudího v roce 1926 pokračovaly práce podle jeho návrhů a pod vedením jeho žáka Domènece Sugranese. Jenže o deset let později začala občanská válka a během ní část stavby vyhořela. Zničené přitom byly i Gaudího plány a modely. Naštěstí je obnovil jeho spolupracovník, architekt Francesco de Paula Quintana. Zemřel v polovině šedesátých let a poté na stavbu dohlíželi další architekti. V současnosti je to architekt Faulí.
Všichni pokračovatelé se při práci opírali o trojrozměrné sádrové modely, resp. torza těchto modelů. Nechal je ještě před svou smrtí záměrně vyrobit sám Gaudí, protože si uvědomoval, že papírové plány jsou příliš zranitelné. Také se řídili přímkovou geometrií, kterou Gaudí navrhl. Když pochopili jeho základní matematický systém, tak byli schopní chybějící části návrhu odvodit. Samozřejmě využívali i dobové fotografie, publikované kresby a svědectví žijících učedníků Gaudího. Na přelomu tisíciletí pomohly i vyspělé technologie, jako designové počítačové programy, 3D skenery, sádrové tiskárny apod., pomocí nichž vyrobili repliky původních sádrových modelů.
Hlavním důvodem, proč Sagrada Família nebyla dokončena za Gaudího života, byl nedostatek peněz. Ze stejného důvodu se i v dalších desetiletích práce střídavě zastavovaly a obnovovaly. Stavba chrámu tak trvá už dlouhé desítky let, což s sebou nese nutnost propojit původní Gaudího vizi s moderními materiály. Výsledkem je architektura, v níž promlouvá víra jazykem 21. století. Při vysvěcení chrámu v roce 2010 ocenil papež Benedikt XVI. genialitu Gaudího, který dokázal kostel proměnit v kamennou chválu Boha.
Hlavní věž a centrální konstrukční celek jsou hotové, ale úplné dokončení baziliky (včetně Průčelí Slávy) se může protáhnout až do poloviny 30. let. Už před více než 100 lety ale Gaudí tvrdil: „Můj klient,“ prohlásil s odkazem na samotného Boha, „nespěchá.“
Zdroj: Sagradafamilia.org, Archiweb.cz, ČT 24, Radiožurnál
Od 1. července 2026 má začít platit 13. novela nového stavebního zákona i příslušné změnové zákony. Seznamte se s nejproblematičtějšími požadavky a zjistěte, na co se připravit, pokud budou přijaty.
Je tu další soutěž o atraktivní ceny s portálem Naše střecha! V letní soutěži můžete vyhrát dvě stylové dvoumístné houpačky CANNES od firmy Asko a.s. Houpačka je jistě ideálním místem pro relax během ...
