Fotovoltaika 2026: Rozhodující rok pro budoucnost české energetiky

Po letech růstu a několika mimořádně silných sezonách přišel tvrdý pád. Teď chytá trh s fotovoltaikou druhý dech. Loňský rok byl rokem ozdravování, rok 2026 má velký potenciál a řadu nových cest, jimiž se solární sektor může ubírat. Jaké trendy máme před sebou a co nás čeká?

Rok 2025 byl pro fotovoltaiku zlomový

Už v roce 2024, zejména po snížení dotační podpory, bylo patrné ochlazení solárního trhu. To pak vyvrcholilo následujícího roku. Fotovoltaika v roce 2025 prošla přerodem. Pro instalační firmy krutým, stejně jako pro domácnosti, kterým zkrachoval dodavatel, aniž by splnil své závazky.

Ale pro trh s fotovoltaikou jako takový to bylo veskrze pozitivní:

• Pročistil se od amatérských nebo nehospodárně fungujících dodavatelů.
• Nižší poptávka stlačila cenu fotovoltaiky na nejnižší částky v historii (u některých instalací až o 30 % oproti předešlému roku).
• Promyšlenější pořizování fotovoltaiky – začali si ji pořizovat převážně ti, kterým se skutečně vyplatí. Už ne proto, že je to trendy, nebo z obav z energetické krize.
• Dotační podpora nově podmíněná chytrým řízením pomohla systémy navrhovat s vyšší efektivitou, a tedy i rychlejší návratností.

Vedle toho se objevily také nové trendy a možnosti:

Rozvoj agrovoltaiky

Vyhláška MZe a MŽP č. 425/2024 Sb. o agrovoltaické výrobně elektřiny, která začala platit 1. 1. 2025,  jasně definovala podmínky pro agrovoltaiku a umožnila její praktické aplikace.

V prosinci 2025 pak vyhláška č. 463/2025 Sb. povolila instalaci solárních panelů také na ornou půdu, pokud se na ní bude alespoň jednou za tři roky pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností.

Právě agrovoltaika, tedy instalace solárních elektráren na zemědělskou půdu, je jeden z hlavních trendů, jímž se bude fotovoltaika dále rozvíjet i v roce 2026.

Samostatná bateriová úložiště

Lex OZE III, která vstoupila v platnost 1. 8. 2025, umožnila instalaci samostatných bateriových úložišť. A právě akumulace energie je jedním z klíčových pilířů, kterým potřebuje moderní energetika podepřít.

Vzhledem k nárůstu objemu energie z obnovitelných zdrojů je potřeba zmírnit výkyvy produkce – ideálně právě ukládáním přebytků na pozdější využití.

Solární energie, která má u nás mezi OZE největší podíl, je totiž silně závislá na momentální sluneční aktivitě. A tak někdy vyrobí energie výrazně více, než je aktuální poptávka, jindy zase naopak. A právě k ukládání přebytků jsou velká bateriová úložiště, která postupně vznikají, ideální.

Komunitní energetika

Zájem o sdílení energie rostl a tento trend pokračuje i nadále. Celkem už si lidé mezi sebou nasdíleli přes 55 GWh elektřiny, což odpovídá roční spotřebě zhruba 17 600 domácností.

Rozvoj komunitní energetiky podpořily už dvě dotační výzvy. Výzva RES+ č. 4/2025 spuštěná 1. 7. 2025 nabídla dotace energetickým společenstvím na instalaci fotovoltaiky o výkonu do 1 MWp.

V polovině prosince 2025 se otevřela ještě výzva KOMUNERG č. 1/2025, která cílí na vznik a rozvoj energetických společenství. Dají se z ní pokrýt náklady na výrobu elektřiny, pořízení měřicích a monitorovacích systémů, software pro řízení výroby a spotřeby elektřiny apod.

Fotovoltaika 2026: Co můžeme očekávat?

Je velice pravděpodobné, že trendy nastartované loni, budou pokračovat i v roce 2026.

• Celkový instalovaný výkon se nejspíš nebude výrazněji lišit od loňského roku.
• Už žádné bezhlavé investice do fotovoltaiky stylem „čím větší, tím lepší“. Investoři si budou chtít pořídit jen optimálně dimenzovaný systém s chytrým řízením, který se jim skutečně vyplatí. A od realizační firmy, která tu pro ně bude i v následujících desetiletích a poskytne jim náležitý servis.
• Místo sektoru rodinných domů porostou spíše instalace na bytové domy, veřejné a komerční budovy. A samozřejmě také agrovoltaika.
• Dál se bude zvyšovat počet účastníků komunitního sdílení energie. To má velký potenciál – obzvlášť až se v polovině roku 2026 spustí plný provoz Elektroenergetického datového centra.
• Porostou také velká bateriová úložiště. Zároveň se výzkum zaměřuje také na alternativní způsoby akumulace – například ukládání energie do oxidu uhličitého nebo akumulace do písku. Ty umožní i dlouhodobé ukládání elektřiny, což klasické solární baterie nedokážou.
• Dál se budou zkoumat také způsoby, jak zvýšit účinnost solárních panelů nebo vylepšit další jejich vlastnosti. Slibně vypadají například technologie kvantových teček nebo hybridní PVT kolektory.
• Podle některých odhadů letos začnou růst ceny solárních panelů. Čína, která produkuje naprostou většinu křemíkových destiček potřebných pro výrobu panelů, od dubna 2026 ruší vratku DPH na export solárních panelů a pro baterie ji snižuje z 9 na 6 %. Zároveň však postupně vznikají i výrobní závody v jiných zemích, a tak by se cena do budoucna mohla opět srovnat díky větší konkurenci.

A co dotace?

Dotace u nás trhem vždycky zahýbaly. Nyní zájemci i instalační firmy s napětím sledují, jak to bude s dotační politikou nové vlády. Od listopadu 2025 je dotační program Nová zelená úsporám pozastavený a zatím se neví, jak přesně bude pokračovat dál.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se vyjádřil v tom smyslu, že dotační zdroje do budoucna budou podporovat spíš veřejnou infrastrukturu než jednotlivce. Ve státním rozpočtu se ale s penězi na pokračování programu Nová zelená úsporám i pro tento rok počítalo…

Jaký bude rok 2026?

Jedním slovem: racionální. Trh s fotovoltaikou už dávno odrostl plenkám i megalomanským rozhodnutím bez rozmyslu. Konec solárního boomu, a možná i dotací pro domácnosti, ozdravuje trh a přesouvá pozornost k řešením, která jsou komplexní, provázaná s dalšími technologiemi a dlouhodobě udržitelná.

Snad se je podaří zrealizovat v takové míře, aby byla pro českou energetiku skutečným přínosem a naopak nezbrzdila přechod k čistým zdrojům, modernizaci infrastruktury a dosažení klimatických cílů. Rok 2026 bude v tomto směru rozhodující.

Zdroje:
Echo24.cz
HN.cz
MPO.gov.cz
Nazeleno.cz
Solarniasociace.cz