Lehké krytiny z hliníku či oceli by se mohly jevit jako moderní varianta zastřešení, ovšem ty falcované za sebou mají poměrně dlouhou historii. Patří totiž k jedněm z nejstarších typů lehkých kovových střech, ale pro jejich nadčasový vzhled se dnes hojně využívají na moderních novostavbách, při rekonstrukcích a dokonce i na historických budovách.
Zatímco ostatní typy lehkých krytin svoji podobu získávají ve výrobním závodě, falcovaná krytina vzniká až na střeše. Pásy materiálu se podélně a příčně spojují a falcují do sebe, čímž se vytváří charakteristická drážka, která může být stojatá, ležatá, jednoduchá i dvojitá. I když moderní stroje a nástroje práci řemeslníkům usnadňují, zručnost a důraz na precizní provedení zůstávají nenahraditelnou součástí každé realizace. I to je jeden z důvodů, proč by se pro falcované krytiny měly používat materiály vysoké jakosti, s parametry vhodnými pro tento způsob zpracování. Oproti jiným typům kovových krytin je proto nutné počítat s finančně i časově nákladnější realizací.
Falcovaná krytina je sice náročnější na provedení, je ovšem také velmi variabilní v navrhování a zpracování detailů. Díky tomu se hodí i na velmi členité nebo atypicky tvarované střešní plochy. Falcovaná střecha navíc nemusí nutně sestávat pouze z typických souběžných pásů materiálu. Možností, jak může výsledek vypadat, je celá řada, a ruční zpracování tuto variabilitu ještě umocňuje. Na druhou stranu to klade vysoké nároky na tvarovatelnost a kvalitu materiálu i povrchové úpravy, aby při realizaci nedošlo k jeho mechanickému poškození. Například falcovaná krytina SATJAM ProfiFalc se proto vyrábí z ocelového plechu GreenCoat® PLX Pural Matt BT o síle 0,6 mm s nadstandardní vrstvou zinku 350 g/m2. Druhou variantou je AluFalc® ze speciální slitiny hliníku o síle 0,7 mm. Oba krytině zajišťují dobrou tvarovatelnost a mechanickou odolnost.
Aby byl výsledek podle očekávání, musí se začít už precizním návrhem. Jakékoliv podcenění už v této fázi realizace se může v hotové krytině projevit nežádoucím napětím ve spojích a detailech a nadměrným zvlněním krytiny. Důsledkem může být mechanické poškození a v krajním případě i zatékání. Jakmile je falcovaná střecha hotová, jakékoliv dodatečné změny se dělají velmi obtížně. Většinou to znamená krytinu v místě spojení rozebrat, což je velmi náročné a v naprosté většině případů to vede ke znehodnocení materiálu, který už se na střeše nedá opětovně použít.
Falcovaná krytina se vždy pokládá na bednění, součástí by proto měla být i separační vrstva. Ta ji chrání před impregnačními prostředky ze dřeva, vyrovnává drobné nedokonalosti podkladu a přispívá k lepší akustice v podkroví. Plech se do bednění kotví pomocí systému příponek, které se vkládají do svislých spojů. Ty bývají ve dvou různých provedeních: pevné, které krytinu trvale fixují na určeném místě, a posuvné, jež plechu umožňují dilatační pohyb vlivem změny teplot.
Správný návrh rozmístění a počtu příponek je pro funkčnost celé krytiny zásadní. Obzvlášť kritická jsou místa prostupů střešní konstrukcí, jako jsou komíny, střešní okna nebo výlezy. Chybný návrh může vést k vážným problémům. Na potřebný počet příponek a jejich rozestupy má vliv hned několik proměnných, například větrná oblast, poloha stavby v terénu i výška budovy. Rozmístění pevných příponek v ploše střechy pak závisí na sklonu střechy, rozmístění komínů, střešních oken a podobných konstrukcí a řídí se příslušnou technickou normou.
Tam, kde by falcovaná krytina vyžadovala zkušeného řemeslníka, mohou přijít ke slovu esteticky příbuzné alternativy, které stejného efektu dosahují jednodušší cestou. Jde o krytiny typu klik, které vizuálně napodobují efekt dvojitých stojatých drážek, svoji finální podobu ale dostávají už ve výrobě. Jednotlivé pásy mají dopředu vytvarované zámky, s jejichž pomocí se do sebe jednoduše zacvaknou bez nutnosti použití falcovačky nebo jiných specializovaných nástrojů. Velkoformátové provedení, které je pro tyto systémy typické, navíc pokládku dále urychluje. Výsledkem jsou nižší nároky na řemeslnou zručnost i celkové náklady realizace. Na druhou stranu tato konstrukční jednoduchost přináší menší flexibilitu při pokládce na tvarově složité nebo atypické střešní plochy.
Ovšem ne všechny klik systémy jsou stejné. Přední výrobci, kteří si důsledně hlídají kvalitu, u tohoto typu krytin vyvíjejí drobné technologické změny a úpravy. Ty sice laické oko na první pohled nepozná, ale své místo rozhodně mají. Umožňují například materiálu lépe přirozeně dilatovat, pomáhají zmenšovat napětí v krytině a snižují riziko zvýraznění drobných nerovností podkladu.
Mohou být hladké i s drobným podélným profilováním, což eliminuje nežádoucí odrazy světla od povrchu, které by mohly opticky zvýraznit drobná zvlnění plechu vzniklá nerovnostmi podkladu. Příkladem může být krytina SATJAM Rapid DeLuxe, která je opatřena náběhy z obou stran zámků, prodlouženou perforací pro kotvení a lze ji vybírat ve čtyřech typech profilací. Pro majitele to vše znamená větší uživatelský komfort a méně potenciálních problémů na střeše. Při výběru klik systému se proto rozhodně vyplatí důkladná prohlídka všech detailů. Pokládku je možné provádět na bednění a v mnoha případech i na laťování, přičemž u první varianty se doporučuje použít separační vrstvu.
Zdroj: Ing. Petr Tureček, SATJAM s.r.o.
Trapézová plechová střešní krytina patří mezi stále oblíbenější řešení pro rodinné domy, průmyslové objekty i rekonstrukce starších střech. Díky své pevnosti, nízké hmotnosti a rychlé montáži představ...
Ze starší chalupy nedaleko Klatov vznikla po citlivé opravě moderní stavba, v níž původní stodolu nahradila nová přístavba. Lehká plechová krytina zde plní roli jednotícího prvku a zároveň obstojí i v...
