Ve střední Evropě se extrémní výkyvy počasí projevují už nyní vedrem a suchem v létě, vlnami mrazu v zimě. Během celého roku to pak jsou silné bouřky, poryvy větru a s tím spojené přívalové deště a záplavy.
S uvedeným výčtem souvisí vznik tzv. městských tepelných ostrovů, tedy oblastí s hustou zástavbou, kde bude teplota výrazně vyšší než v jejich okolí.
Základním krokem je dobře izolovat plášť budovy (střecha a fasáda), a to zejména s ohledem na letní přehřívání. Přípravou na nedostatek vody je pak využití šedých vod a dešťové vody, což znamená, že technologie domu musejí být tomuto požadavku přizpůsobené.
Kvalitně zaizolovanou obálkou domu se rozumí taková míra izolace, která během celého roku zajistí vysokou stabilitu vnitřního prostředí, a to i v případě, že dojde k výpadku vytápění nebo chlazení. Prosklení fasády a akumulační schopnosti stavby by měly být navržené tak, aby v zimě umožňovaly zisk energie ze slunce, ale současně nezpůsobovaly přehřívání v létě.
Teplotní rozdíl mezi velkoměstem a venkovem může v horkých letních dnech dosahovat až 10 °C. Ve městech totiž přirozené povrchy (louka, les, pole) nahradily povrchy umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně odtud srážková voda ihned odtéká do kanalizace a nestihne povrch ochladit. Kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně tak velkoměsta trpí efektem tzv. městských tepelných ostrovů.
Lepší než se spoléhat na klimatizaci, je zasadit dům do krajiny vhodným způsobem a využít okolní zeleň. Stavbu si nechte navrhnout tak, aby její koncept odolával letnímu vedru, podobně jako to od pradávna dělají jižní národy. Důležitá je i správná volba materiálů s vysokou akumulační schopností, svou roli hraje i barevnost. Nezapomeňte ani na venkovní stínění prosklených částí a zajištění možnosti nočního ochlazení.
Pokud i při provedení předchozích opatření z nějakého důvodu nezbytně potřebujete používat klimatizaci, pak její nároky aspoň zčásti kryjte místními obnovitelnými zdroji energie. U stabilního a kvalitního vnitřního prostředí se také neobejdete bez systému řízeného větrání s rekuperací tepla.
Avizovaná období sucha by měla stavebníky motivovat k lepšímu hospodaření s vodou. Spotřebu pitné vody by měli minimalizovat, a tam, kde je to možné, by ji měli nahradit šedou nebo dešťovou vodou. Využití dešťové vody a recyklaci použité pitné vody lze řídit pomocí filtračního zařízení, které umožní vícenásobné využití vody. Základním předpokladem je ale zachycování vody v dostatečném množství pro delší období bez srážek a současně schopnost pojmout naráz velké množství vody při přívalovém dešti.
Pokud nemůžete veškerou dešťovou vodu využít, pak zajistěte alespoň její zasakování přímo v daném místě, bez zatěžování kanalizace.
Kapacity kanalizačních systémů byly dimenzované před řadou let a na dnešní srážkové úhrny nejsou připravené. Tento stav může vést k jejich nárazovému přehlcení a bleskovým lokálním záplavám. Řešením je rozšiřování zelených ploch, které mohou sloužit jako retenční systémy, které pomáhají přívalové deště zvládat.
Mimo opatření, která se týkají přímo stavby, jsou důležité i prvky, které ovlivňují mikroklima v jejím okolí. Řešením klimatických změn je výsadba stromů a dostatek zeleně. Vegetaci můžete použít i přímo na budově, a to jako zelenou střechu či fasádu.
Zpevněné plochy nám sice usnadňují pohyb, ale současně také sálají naakumulované teplo. Proto je vhodné je stínit (např. zelení) a doplnit o vodní prvky (jezírka, pítka apod.). Ještě lepším řešením jsou zatravněné zpevněné plochy (např. zatravňovací tvárnice, kamenné šlapáky), které v létě nežhnou a ještě umožní vsakování vody.
Na přehřívání městských aglomerací má velký vliv i správně zvolená barevnost povrchů a jejich odrazivost.
U novostavby, která má jen minimum omezení, je důležité použít co nejvíc z výše uvedených doporučení. A to s maximálním možným efektem při minimálních investičních nákladech. Důležité ale je, abyste s nimi počítali už v konceptu stavby. Pozdější zavedení adaptačních opatření na změny v počasí se zbytečně prodraží, případně některá nepůjdou zrealizovat vůbec.
Kromě vlastního zájmu nezapomeňte také na to, že vaše stavba v principu nesmí negativně ovlivnit ani své okolí, pokud jde o změny klimatu.
U stávajících staveb můžete úpravy kvůli měnícímu se počasí provést jen v omezené míře nebo za cenu vysokých nákladů. Rozhodující je rozsah renovace.
U celkové renovace je situace snazší, protože můžete použít ucelená opatření s vysokým účinkem. Tento způsob renovace však vyžaduje vysokou počáteční investici, což může být pro někoho překážka.
V takových případech je řešením alespoň dílčí renovace. Obvykle vynechává razantní zásahy, jako je změna koncepce stavby, instalace řízeného větrání s rekuperací nebo renovace celé obálky budovy apod. Proto dílčí renovací často nelze zajistit adaptaci stavby na změnu klimatu v dostatečné míře. Tímto způsobem se pouze omezí následky klimatických jevů, a to v rozsahu daném finančními možnostmi stavebníka.
Chceme-li, aby se nám v našich domech i v budoucnu dobře žilo, přestaňme se spoléhat na dokonalé technické systémy. Jsou zranitelné, jak ukázaly proběhlé blackouty. Nahraďme je správnou koncepcí domu, která je soběstačná. Je však třeba s ní počítat od prvních skic a v projektu tento plán jen dovést k dokonalosti.
To v praxi předpokládá vzájemné propojení a spolupráci různých specialistů, a to už v počátečních fázích. Společně musí optimalizovat vlivy jednotlivých opatření a vzájemně koordinovat různé specializované profese. Tento přístup v současnosti není běžný, specialisty projektant obvykle přizve až v pokročilé fázi své práce. Za poslední adaptační opatření budov na změny v počasí tak lze označit nový přístup ke zpracování projektové dokumentace.
Zdroj: Šance pro budovy, Česká rada pro šetrné budovy
Studené období roku stavby důkladně prověří. Velmi trpí sokly budov, a to kvůli přímému styku se zemí a působení odstřikující vody a ležícího sněhu. Vlhkost pak ohrožuje základy, a tím i celou stavbu.
Topení dřevem je jedna z perspektivních možností vytápění. Ale má i svá úskalí. Jak skladovat dřevo, aby si zachovalo kvalitu, ale zároveň nepředstavovalo zvýšené zdravotní ani požární riziko?
