Možností, jak hydroizolaci na ploché střeše stabilizovat k podkladu, je pět:
Každá možnost má své nesporné výhody, do extrémních větrných podmínek se ale příliš nehodí mechanické kotvení.
Aby technologie plnoplošného spoje spolehlivě fungovala, vyžaduje bezpodmínečné dodržení předpisů a doporučení výrobce lepidla a hydroizolačního materiálu. Potom odolá i extrémnímu větrnému namáhání. Důkazem jsou střechy pražského letiště, kde byl tento postup použitý. Musí bez problému zvládnout sání větru až 160 km/hod. Pokud by mělo být při takovém zatížení, výšce stavby 16,5 m a v rovném terénu bez překážek pro vítr použité mechanické kotvení, muselo by mít v rohové oblasti 30 šroubů/m2. To je fakticky neproveditelné.
Norma ČSN EN 1991-1-4 specifikuje větrné oblasti a kategorie terénu. S jejich pomocí zjistíme tlak větru, který v daném místě na střechu působí. Jeho účinek se liší v jednotlivých částech střechy, proto ji dělíme na oblasti krajní, rohovou a vnitřní plochu. Podle jednotlivých oblastí a zatížení pak zjistíme potřebné množství kotevních prvků či tloušťku zatěžovací vrstvy, které odolají zatížení větrem v daném místě.
U přitížení je třeba respektovat únosnost stropní konstrukce. Pro extrémní větrné podmínky může totiž vycházet hmotnost zatěžovací vrstvy více než 500 kg/m2. Proto by u tohoto řešení nikdy neměl chybět statický posudek.
Tlak větru na střeše v exponovaných rohových a krajních oblastech, a tedy i nároky na kotvení nebo přitížení, sníží vyšší atika.
V principu se jedná o systém, který ke své funkčnosti působení větru využívá. V krajních a rohových oblastech má speciální ventily, jejichž prostřednictvím je hydroizolace k podkladu přisávaná. Je vhodným řešením pro střechy, které nemají podkladní vrstvy dostatečně únosné pro mechanické kotvení nebo jsou pro kotvení příliš hluboko.
Vakuový systém kotvení je určený pro fóliové hydroizolace. Pro funkčnost systému je nutné, aby podklad a konstrukce, ke kterým se fólie ukončuje, byly vzduchotěsné. Vzduchotěsným podkladem může být neporušený beton nebo asfaltová izolace. Kolem prostupujících prvků je fólie zajištěná samolepící PVC páskou a ocelovým děrovaným profilem.
Pro extrémní větrné podmínky je tento systém ideální, neboť čím větší je sání větru, tím více je fólie k podkladu „kotvena“.
| Systém | Výsledek | Nevýhody |
|---|---|---|
| Mechanické kotvení | Vychází vysoké počty kotevních prvků v rohových a krajních oblastech (např. 15–30 ks/m2) | Proděravění parozábrany |
| Nutnost provádět vložené řady – více spojů | ||
| Nemožnost provádění v případě podkladů z trapézových plechů | ||
| Vyšší náklady | ||
| Přitížení | Vysoké tloušťky zátěžových vrstev, někdy nutné i kombinace např. kačírek + dlažba | Nutnost dostatečně únosné podkladní konstrukce (někdy je zátěž až 550 kg/m2) |
| Lepení | Většina výrobců lepidel uvádí možnost lepení max. do výšky objektu 20 m a III. větrné oblasti | V případě vyšších objektů nebo jiné kategorie terénu je nutné systémy kombinovat = neekonomické |
| Natavování | Doporučováno max. do výšky objektu 20 m | Lze kombinovat s mechanickým kotvením nebo přitížením = neekonomické |
| Vakuové kotvení | Čím více fouká, tím více je fólie k podkladu stabilizována | Nutný vzduchotěsný podklad |
| Nutnost stabilizovat tepelnou izolaci |
Aby střecha fungovala i v extrémních větrných podmínkách, měl by ji navrhovat odborník schopný určit, jaký systém je vhodný pro konkrétní situaci. Pokud to konstrukce i finance dovolí, je možné použít jakýkoli systém. Nezapomeňte ale na výše uvedená doporučení, která mohou volbu limitovat.
Zdroj: Ing. Michaela Benková, ČVUT Praha, Fakulta stavební
Společnost LS Systém CZ, s.r.o. je dlouholetým distributorem izolačních materiálů značky Bauder pro český trh, logicky tak tuto společnost přizvala i coby dodavatele uceleného řešení pro specifickou s...
Ve střešním souvrství ploché střechy je nejdůležitější součástí hydroizolační vrstva. Pro povlakové krytiny se nejčastěji používají modifikované asfaltové pásy a fóliové materiály.
