Služba výkonové rovnováhy pomáhá udržet stabilní elektrizační soustavu v době rostoucího podílu OZE. Jak funguje v praxi, kdo se do ní může zapojit a kde jsou její limity?
Kam se bude ubírat energetika v roce 2026? Ztrácí její transformace dech? V poslední době jsme byli několikrát svědky toho, jak se některé kroky k dosažení klimatických cílů dočasně uložily k ledu. A možná, že některé z nich tam zůstanou natrvalo.
Jak se vším zahýbají narůstající světové konflikty, i nová česká vláda, jejíž člen prohlásil klimatickou krizi za ukončenou? Podaří se i přesto dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti a stability?
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je elektřina v posledních 5 letech nejžádanější formou energie. Důvodem je obecná elektrifikace, zejm. v rozvojových zemích, a přechod z jiných zdrojů (vytápění tepelnými čerpadly, rozvoj elektromobility, nahrazování uhlí a plynu v průmyslu apod.).
Nezanedbatelný je i rychlý nárůst počtu datových center – především v souvislosti s rozvojem AI. Ta mají velmi vysokou spotřebu elektřiny na výpočetní výkon i chlazení.
Podíl uhlí na výrobě elektřiny celosvětově klesá a přichází o své dominantní postavení. Konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů naopak roste a poptávka se přesouvá k čistším zdrojům energie (viz dále).
V EU se sice celoplošný zákaz používání uhlí víceméně odsunul na neurčito, ale členské státy mají vlastní plány, kdy se ho chtějí zbavit. Většinou se však točí kolem původně doporučovaného roku 2030. Zdaleka nejzazší termín si stanovilo Polsko, a to až na rok 2049.
Podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu dále stoupá. Současně panuje i víceméně všeobecná shoda na tom, že se musí posilovat i jaderná energetika.
Tato poněkud nesourodá dvojice má podle odhadů IEA v roce 2026 pokrýt přibližně polovinu světové výroby elektřiny, což je zhruba jejich 40% nárůst oproti roku 2023. Zároveň by společně měly dokázat uspokojit až 80 % zvýšené poptávky po elektřině.
Proto i investice do této oblasti jsou rekordní – za minulý rok v celosvětovém součtu pravděpodobně překročily 3 biliony amerických dolarů. To je přes 60 bilionů korun.
Pracuje se i na vývoji a zavádění nových způsobů výroby a ukládání energie (biometan, vodík, geotermální energie, akumulace do písku nebo do oxidu uhličitého apod.).
Po skončení energetické krize se ceny stabilizovaly. Poptávka po ropě roste pomaleji než dříve a její produkce roste v USA i dalších regionech (Brazílie, Guyana, Kanada). To rozbíjí monopol poněkud problematických východních zemí. Zároveň si trhy do určité míry „zvykly“ na válečné konflikty a nereagují na ně cenovými výkyvy.
I zemního plynu je v Evropě dostatek a jeho cena dokonce klesá. Je to jednak díky povinnému plnění zásobníků před zimní sezónou, dostatečnému dovozu zkapalněného LNG ze zámoří jako alternativě k ruskému plynu, a také všeobecnému poklesu spotřeby ve prospěch alternativních zdrojů.
Podle návrhu programového prohlášení nové vlády je v plánu:
Rok 2026 bude pro Česko nejspíš zlomový. Většina Evropy – navzdory bouřlivé světové situaci – alespoň na úrovni strategických dokumentů dál pokračuje ve směřování k nízkouhlíkové a udržitelné energetice. U nás to ale teď tak moc nevypadá.
I když má naše nová vláda v plánu některé rozumné kroky, jako je především energetická bezpečnost, soběstačnost a rozvoj stabilních lokálních zdrojů, jiné mohou vést na zcela opačnou stranu. Ať už snaha zachovat zatím uhlí i zemní plyn, potěšit voliče nízkými cenami nebo zrušením některých opatření (odmítnutí emisních povolenek, „zestátnění“ ČEZu, snížení ceny energií bez ohledu na dopady atd.) nebo se třeba postavit společným rozhodnutím Evropské unie.
Otázka samozřejmě je, co se ze slibů a prohlášení skutečně promítne do reality. V praxi totiž budou taková rozhodnutí narážet na limity rozpočtu, přirozeného fungování trhu i na unijní pravidla, která nemůžeme bez následků jen tak odmítnout.
Uvidíme, jak to celé dopadne. A musíme doufat, že zůstane zachováno alespoň trochu zdravého rozumu a že politici u moci dokážou dohlédnout na důsledky svých rozhodnutí dál než na konec volebního období. A že jim nebude zcela jedno, že se můžeme brzy dostat do bodu, kdy budou negativní změny klimatu již nevratné.
Zdroje:
Bloomberg.com
CT24.ceskatelevize.cz
E15.cz
IEA.org
Svazenergetiky.cz
Vlada.gov.cz
World-nuclear-news.org