Přeskočit na obsah
Energie a úspory

Energetika v roce 2026: Kam míří svět a Česká republika? Je s klimatickými cíli konec?

Eva Lázoková
Redakce
12. 1. 2026
energetika 2026
Máme pořád šanci dosáhnout uhlíkové neutrality, nebo se energetika v roce 2026 bude kvůli politickým rozhodnutím ubírat jinam? (foto: Envato)
Energetika v roce 2026 stojí na rozcestí. Alespoň ta česká. Cesta k udržitelnosti se zpomaluje především kvůli politickým vlivům – populismus možná převálcuje racionální kroky. Jaký vývoj nás čeká?

Kam se bude ubírat energetika v roce 2026? Ztrácí její transformace dech? V poslední době jsme byli několikrát svědky toho, jak se některé kroky k dosažení klimatických cílů dočasně uložily k ledu. A možná, že některé z nich tam zůstanou natrvalo.

Jak se vším zahýbají narůstající světové konflikty, i nová česká vláda, jejíž člen prohlásil klimatickou krizi za ukončenou? Podaří se i přesto dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti a stability?

Globální trendy v energetice

Celosvětový nárůst poptávky po elektřině

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je elektřina v posledních 5 letech nejžádanější formou energie. Důvodem je obecná elektrifikace, zejm. v rozvojových zemích, a přechod z jiných zdrojů (vytápění tepelnými čerpadly, rozvoj elektromobility, nahrazování uhlí a plynu v průmyslu apod.).

Nezanedbatelný je i rychlý nárůst počtu datových center – především v souvislosti s rozvojem AI. Ta mají velmi vysokou spotřebu elektřiny na výpočetní výkon i chlazení.

Uhlí na ústupu

Podíl uhlí na výrobě elektřiny celosvětově klesá a přichází o své dominantní postavení. Konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů naopak roste a poptávka se přesouvá k čistším zdrojům energie (viz dále).

V EU se sice celoplošný zákaz používání uhlí víceméně odsunul na neurčito, ale členské státy mají vlastní plány, kdy se ho chtějí zbavit. Většinou se však točí kolem původně doporučovaného roku 2030. Zdaleka nejzazší termín si stanovilo Polsko, a to až na rok 2049.

konec těžby uhlí
Těžba uhlí končí i v ČR, zatím se však bude dál spalovat uhlí alespoň z dovozu. Zákaz jeho používání zatím není na pořadu dne (foto: Envato)

Důraz na bezemisní (nízkouhlíkové) zdroje

Podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu dále stoupá. Současně panuje i víceméně všeobecná shoda na tom, že se musí posilovat i jaderná energetika.

Tato poněkud nesourodá dvojice má podle odhadů IEA v roce 2026 pokrýt přibližně polovinu světové výroby elektřiny, což je zhruba jejich 40% nárůst oproti roku 2023. Zároveň by společně měly dokázat uspokojit až 80 % zvýšené poptávky po elektřině.

Proto i investice do této oblasti jsou rekordní – za minulý rok v celosvětovém součtu pravděpodobně překročily 3 biliony amerických dolarů. To je přes 60 bilionů korun.

Pracuje se i na vývoji a zavádění nových způsobů výroby a ukládání energie (biometan, vodík, geotermální energie, akumulace do písku nebo do oxidu uhličitého apod.).

Stabilní ceny ropy i zemního plynu

Po skončení energetické krize se ceny stabilizovaly. Poptávka po ropě roste pomaleji než dříve a její produkce roste v USA i dalších regionech (Brazílie, Guyana, Kanada). To rozbíjí monopol poněkud problematických východních zemí. Zároveň si trhy do určité míry „zvykly“ na válečné konflikty a nereagují na ně cenovými výkyvy.

I zemního plynu je v Evropě dostatek a jeho cena dokonce klesá. Je to jednak díky povinnému plnění zásobníků před zimní sezónou, dostatečnému dovozu zkapalněného LNG ze zámoří jako alternativě k ruskému plynu, a také všeobecnému poklesu spotřeby ve prospěch alternativních zdrojů.

zavádění obnovitelných zdrojů energie
Obnovitelné zdroje energie mají v moderním energetickém mixu zásadní roli. Jejich zavádění je však potřeba urychlit (foto: Envato)

A co česká energetika v roce 2026?

Podle návrhu programového prohlášení nové vlády je v plánu:

  • Důraz na energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky, ideálně s využíváním lokálních zdrojů a s podporou moderních akumulačních technologií. K tomu asi nelze mít žádné výhrady – za současné světové situace je to nezbytné.
  • Podpora jaderné energetiky – plánovaná dostavba Dukovan, do budoucna i možné rozšíření Temelínu. To je na programu už poměrně dlouho a mezi odbornou veřejností na tom panuje víceméně shoda. Nejsou to sice ideální zdroje, ale problém s dopady na životní prostředí to alespoň odkládá trochu do budoucnosti.
  • Odmítnutí implementace druhé vlny emisních povolenek ETS 2, i emisních povolenek obecně. Tady se můžeme hodně spálit, protože zavádění je už schválené, a jeho odmítnutím by mohly na ČR dopadnout sankce i obecně snížit či zastavit přísun jakýchkoliv prostředků z EU. Zatím se však neví, jak to celé dopadne, protože druhá vlna povolenek byla odložena.
  • Proklamované snížení nákladů na distribuci a přenos energií a podpora domácích zdrojů má zajistit nižší ceny elektřiny a plynu pro domácnosti. Tento krok je poměrně kritizovaný jako populistické gesto, které neřeší dopady – především riziko zastarávání infrastruktury, pokud se do ní nebude investovat (na což jdou prostředky z regulované složky elektřiny).
  • Převedení POZE (poplatků za podporované zdroje energie) z koncových odběratelů na stát. To by mělo snížit regulovanou složku elektřiny, ale zároveň zatížit státní rozpočet zhruba 17–18 miliardami korun ročně.
  • Velké kontroverze vzbuzuje i plán zachovat uhlí a zemní plyn jako součást energetického mixu, minimálně dokud nebudou k dispozici jiné stabilní zdroje. A také odmítnutí povinných instalací fotovoltaiky.
  • Možné získání plné kontroly státu nad ČEZem, od nějž si vláda slibuje možnost určovat ceny elektřiny. Jenže odborníci varují, že by to mohlo mít negativní dopady na veřejné finance i kapitálový trh, nehledě k tomu, že ceny elektřiny se stejně odvíjejí od obchodování na burze. Navíc to celé tak trochu zavání návratem do dob předrevolučních…

Bude energetika pokračovat vpřed, nebo se kvůli líbivým gestům propadneme do propasti?

Rok 2026 bude pro Česko nejspíš zlomový. Většina Evropy – navzdory bouřlivé světové situaci – alespoň na úrovni strategických dokumentů dál pokračuje ve směřování k nízkouhlíkové a udržitelné energetice. U nás to ale teď tak moc nevypadá.

I když má naše nová vláda v plánu některé rozumné kroky, jako je především energetická bezpečnost, soběstačnost a rozvoj stabilních lokálních zdrojů, jiné mohou vést na zcela opačnou stranu. Ať už snaha zachovat zatím uhlí i zemní plyn, potěšit voliče nízkými cenami nebo zrušením některých opatření (odmítnutí emisních povolenek, „zestátnění“ ČEZu, snížení ceny energií bez ohledu na dopady atd.) nebo se třeba postavit společným rozhodnutím Evropské unie.

Otázka samozřejmě je, co se ze slibů a prohlášení skutečně promítne do reality. V praxi totiž budou taková rozhodnutí narážet na limity rozpočtu, přirozeného fungování trhu i na unijní pravidla, která nemůžeme bez následků jen tak odmítnout.

Uvidíme, jak to celé dopadne. A musíme doufat, že zůstane zachováno alespoň trochu zdravého rozumu a že politici u moci dokážou dohlédnout na důsledky svých rozhodnutí dál než na konec volebního období. A že jim nebude zcela jedno, že se můžeme brzy dostat do bodu, kdy budou negativní změny klimatu již nevratné.

Zdroje:
Bloomberg.com
CT24.ceskatelevize.cz
E15.cz
IEA.org
Svazenergetiky.cz
Vlada.gov.cz
World-nuclear-news.org

Nejbližší akce

Všechny akce
Deset důležitých faktorů, které byste měli zvážit před pořízením fotovoltaiky (zdroj: Daniele La Rosa Messina, Unsplash)

Desatero pro fotovoltaiku

Na co si dát pozor

Nejnovější články

Všechny články
Střecha foto: Freepik

Desatero o střeše

Více informací

Spolupracujeme