To, že jsou energie drahé, všichni víme. Proč se místo věčného stěžování nepokusit účty snížit? To se lehko řekne, ale hůř udělá. Nikdo se nechce příliš uskromňovat, v zimě mrznout a méně se mýt jen proto, aby trochu ušetřil.
Co na to jít systematicky a identifikovat, kde u vás doma dochází k největšímu plýtvání energiemi, a něco s tím udělat? Nejlépe hned, i když na některé kroky budete muset počkat na začátek topné sezóny. Jak na „energetický audit“ svépomocí?
Energetický audit v pravém slova smyslu je komplexní odborné posouzení energetického hospodaření dané budovy. Provádí ho energetický specialista – autorizovaná osoba zapsaná v seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu.
Auditor posuzuje spotřebu energií v daném objektu k veškerým účelům: vytápění, ohřevu vody, větrání i osvětlení. V úvahu bere i případné využívání obnovitelných zdrojů. Výstupem z auditu je pak detailní zpráva, jejíž součástí je i návrh toho, co zlepšit a jaký to bude mít přínos.
Takový audit stojí kolem 20 000 Kč až 30 000 Kč a není to něco, co by si běžně nechávaly zpracovávat domácnosti. Týká se především větších firem a veřejných budov, pro které je dokonce jednou za 4 roky povinný. Pro obyvatele rodinných domů dává smysl jen za specifických okolností, zejména:
Pro běžnou situaci, když zkrátka chcete efektivněji hospodařit s energiemi a neplatit za ně víc, než musíte, postačí – přinejmenším pro začátek – neoficiální energetický audit svépomocí. Nebude vás stát nic, než jen trochu času, a můžete na něm jen vydělat.
Teprve když byste na jeho základě shledali velké nesrovnalosti, nedopátrali se příčiny nebo zjistili, že problémy jsou komplexní, má smysl obrátit se na odborníky a nechat si navrhnout vhodné řešení, které bude dostatečně efektivní a bude mít s ohledem na investovanou částku také odpovídající přínos.
Vezměte nejnovější roční vyúčtování energií a porovnejte ho s předchozím obdobím. Není to 100% spolehlivé, protože některé roky mohou být například zimy mírnější, jindy jste zase museli více topit. Někdy je vyšší spotřeba vody, protože bylo větší sucho a museli jste častěji zalévat zahradu atd.
Ale i tak získáte alespoň orientační obrázek. Pokud zjistíte výraznější výkyv, snažte se odhalit, co ho mohlo způsobit, a zda se s tím případně dá něco dělat. Pozor, nenechte se zmást celkovou částkou na faktuře. Ta totiž není daná jenom spotřebou energií, ale také jejich cenou. A s tím ne vždy můžete něco udělat.
Můžete také využít některou z kalkulaček spotřeby energií v domácnosti, ať víte, jestli vaše spotřeba odpovídá běžnému průměru, nebo nějakým způsobem vybočuje.
Ideální je, pokud máte k dispozici chytrý elektroměr nebo plynoměr, díky němuž můžete sledovat spotřebu v reálném čase a odhalit největší „žrouty energie“. K měření spotřeby konkrétních spotřebičů se dají využít například chytré zásuvky.
Rozdílná teplota v různých částech domu nebo na různých površích napoví, že je dům někde špatně izolovaný. Většinu následujících kroků můžete provádět až v topné sezóně, ideálně, když je velký rozdíl mezi teplotou uvnitř a vně domu.
I v létě si však můžete všimnout, že například v horním patře je daleko větší teplo než v přízemí. V zimě to bude nejspíš podobné, ale obráceně: pokud je nahoře nedostatečná izolace, bude tu stále chladno, i když topíte „o sto šest“.
Při pravém energetickém auditu by specialista pravděpodobně prošel váš dům s termokamerou, aby zjistil, kudy přesně teplo nejvíc uniká. Vy byste si sice mohli pořídit třeba alespoň jednoduchou termokameru k mobilnímu telefonu, která stojí kolem šesti tisíc, ale nejspíš ji nebudete používat tak často, aby se vám to vyplatilo.
Teplotu stěn, stropů, rohů místností nebo třeba rámů oken tak můžete změřit i obyčejným infračerveným teploměrem, nebo se řídit alespoň pocitovou teplotou, když na povrchy položíte ruku.
V zimě, když napadne sníh, můžete zkontrolovat střechu – pokud bude na některých místech odtávat rychleji než jinde, může to být signál, že právě tudy uniká teplo. Může jít o nedostatečně zaizolovanou část stropu, spáry mezi jednotlivými deskami či panely, nedostatečně utěsněné prostupy střechou či třeba tepelné mosty kolem střešních oken. komínů či vikýřů.
Okna a vstupní dveře a také jejich okolí jsou častým místem úniku tepla. Kvůli špatnému těsnění nebo tepelným mostům můžete mít zbytečně vyšší účty za vytápění. A navíc od nich může v zimě táhnout, což je velmi nepříjemné.
Možná se vám už díky energetickému auditu svépomocí podařilo identifikovat problematická místa. A teď přijde chvíle na to s tím něco udělat. Možná zjistíte, že vám bude stačit vyměnit těsnění. Možná to bude chtít vyměnit okna nebo dokonce zateplit dům, třeba aspoň pomocí vnitřní izolace. Na taková opatření můžete čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám.
Můžete ale podniknout i další kroky než „jen“ snížit tepelnou ztrátu domu. Například optimalizovat ohřev vody, vytápět efektivněji nebo využívat obnovitelné zdroje. Přečtěte si našich 6 tipů, jak ušetřit za energie.
Někdy stačí poměrně malé, finančně relativně nenáročné kroky, které však mohou mít velký dopad. Jděte na to systematicky a identifikujte místa, která mají největší potenciál v energetickém hospodaření domácnosti něco změnit. Pokud objevíte vážnější nedostatky, nebo si nejste jistí, kde je „zakopaný pes“ a co s tím, určitě se obraťte na odborníka – například na energetického specialistu, topenáře nebo třeba firmu zabývající se zateplením. Je to dobrá investice, která přispěje k efektivnějšímu řešení problému. Výsledek se pak brzy projeví nejen v nižších účtech za energie, ale i vyšším komfortu bydlení.
Zdroj: autorský článek
Jak větrat v zimě, aby byl doma čerstvý vzduch, správná vlhkost a zároveň neutíkalo teplo? Pomůže rekuperace, ale musíte ji správně nastavit a používat. Přečtěte si, jak to udělat.
Promyšlené vánoční přípravy pomáhají snížit plýtvání potravinami a zamezit zbytečnému utrácení. Uvážlivé nakupování vám přinese klidnější svátky, nižší zátěž pro peněženku i přírodu.
