Zavádění druhé vlny emisních povolenek, takzvané ETS2, bude o rok odloženo. Shodli se na tom vyjednavači Evropského parlamentu a Rady EU 9. prosince 2025. Současně stanovili nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti stavu v roce 1990.
Změny legislativy ještě musí oficiálně schválit Evropský parlament a členské státy EU, ale měla by to být spíš jen formalita.
Druhá vlna emisních povolenek původně měla začít platit už v roce 2027. Toto opatření se ale setkalo s velkou kritikou politiků i občanů. Panují totiž (vcelku oprávněné) obavy, že nová pravidla EU místo toho, aby postihovala velké producenty emisí, nadměrně zvýší životní náklady běžných domácností.
Zatímco první vlna povolenek se týkala jen výrobců elektřiny a tepla z fosilních zdrojů a velkých průmyslových podniků, ve druhé se má rozšířit i na další oblasti a menší znečišťovatele. Domácnostem se v konečném důsledku promítne do cen benzínu, nafty, uhlí a plynu, ale i zboží a služeb. Ty budou totiž kvůli rostoucím nákladům také zdražovat.
Protože ceny fosilních zdrojů se kvůli tomu mohou zvýšit i o desítky procent, volalo mnoho lidí po zastropování emisních povolenek nebo jejich úplném zrušení. Ideálně k přehodnocení celého systému tak, aby místo zákazů spíše podporoval pozitivní změny, které povedou k uhlíkové neutralitě.
Na základě řady iniciativ a diskusí se nyní došlo k odložení nové vlny povolenek o rok a několika dalším krokům, které mají zmírnit dopady na běžné domácnosti.
Situace je velmi obtížná – je prakticky nemožné nastavit restrikce tak, aby padly na skutečné znečišťovatele životního prostředí, a zároveň neohrozily zranitelné domácnosti. A také je potřeba si přiznat, že ani domácnosti, když je nebudeme brát jako jednotlivosti, ale celek, nejsou „bez viny“. Jen vytápění budov má v EU na svědomí cca 20–25 % celkových emisí oxidu uhličitého.
Mávnout nad tím rukou bychom určitě neměli. Něco se udělat musí – i když to mnozí popírají, skutečně se ženeme do bodu, kdy už budou změny klimatu nezvratné. A my je stůj co stůj potřebujeme přibrzdit, jinak bude naše planeta za několik málo generací neobyvatelná – přinejmenším na některých místech.
Bude nově navrhované řešení dost efektivní a zároveň dostatečně přívětivé vůči domácnostem? Co udělá rok odkladu? Bude to stačit? Nebude už naopak pozdě? Těžko říct.
O něco více času na to připravit se na budoucí zdražování pohonných hmot, uhlí, plynu atd. Třeba zateplit dům, aby byl energeticky úspornější, pořídit si účinnější kotel, místo uhlí začít používat biomasu. Z auta se spalovacím motorem „přesedlat“ na elektromobil a napájet ho převážně domácí fotovoltaikou… Otázkou je, zda na takové kroky budou mít běžné domácnosti dostatek prostředků. Jak to bude příští rok s dotacemi, zatím nikdo neví…
Díky úpravě mechanismu MSR, který zajišťuje tzv. rezervu tržní stability, by ceny povolenek neměly podléhat velkým výkyvům a měly by být lépe predikovatelné. Jenže i částka 45 eur, kolem které se mají ceny povolenek díky regulaci jejich množství na trhu točit, není pro domácnosti nikterak příznivá.
A protože celkový objem povolenek se bude postupně snižovat, ceny budou nadále stoupat. Jejich případné zastropování by zase popřelo smysl povolenek a motivaci, kterou mají představovat směrem k přechodu na udržitelnější zdroje.
Odklad zavedení ETS2 je z pohledu domácností (nikoli životního prostředí) veskrze rozumný krok. Do určité míry zmírňuje dopady změn a dává o něco více času na přípravu. Jenže nejzranitelnější skupiny obyvatel stejně „nespasí“. Pokud nepřijdou dostatečná doprovodná opatření (dotace, podpora energetických úspor, citlivá sociální politika), může být pro některé téměř likvidační.
Pro zmírnění dopadů na běžné domácnosti zřídila EU Sociální klimatický fond (Social Climate Fund). Ten má rozpočet zhruba 87 miliard eur a od roku 2026 bude pomáhat členským státům financovat podporu právě pro zranitelné skupiny obyvatel — například prostřednictvím příspěvků na energie, dotací na zateplení, výměnu kotlů nebo na ekologickou dopravu. Otázka je, jak se to povede nové vládě uvést do praxe.
Zdroje:
Climate.ec.europa.eu
CT24.ceskatelevize.cz
Europarl.europa.eu
Transportenvironment.org
Služba výkonové rovnováhy pomáhá udržet stabilní elektrizační soustavu v době rostoucího podílu OZE. Jak funguje v praxi, kdo se do ní může zapojit a kde jsou její limity?
Samostatné baterie už nemusí být jen součástí fotovoltaiky. Díky změnám legislativy je lze provozovat i nezávisle – otázkou ale zůstává, zda se takové řešení může domácnostem ekonomicky vyplatit.
