Jak větrat v zimě, aby byl doma čerstvý vzduch, správná vlhkost a zároveň neutíkalo teplo? Pomůže rekuperace, ale musíte ji správně nastavit a používat. Přečtěte si, jak to udělat.
Dva zdroje tepla – zdánlivě stejné, protože oba pohání elektřina – přitom každý stojí na opačných pólech ceny a účinnosti. Tepelné čerpadlo s vysokými pořizovacími náklady a úsporným a ekologickým provozem. A levný elektrokotel s vysokou spotřebou drahé elektřiny.
Přesto se nedá říct, že by elektrokotel byl dobrý a čerpadlo špatné, nebo naopak. Každý má svoje výhody a nevýhody a za určitých podmínek může být ideálním řešením. Pojďme se podívat, kdy se vyplatí tepelné čerpadlo a kdy elektrokotel.
Jedním z dosud kolujících mýtů o tepelných čerpadlech je ten, že to je pouze předražený elektrokotel. To ale není pravda! Pokud se jedná o kvalitní zařízení, které bylo vhodně zvolené pro daný vytápěný objekt, je správně nainstalované a používané, pochopíte, proč je oproti elektrokotli tolik dražší: je totiž zároveň daleko účinnější.
Elektrokotel pomocí dodané elektřiny ohřívá topnou vodu, která pak otopnou soustavou dodává teplo do objektu. Jeho účinnost je zhruba 99 % – příkon je tedy téměř rovný výkonu; dochází pouze k menším tepelným ztrátám při převodu elektrické energie na tepelnou.
Tepelné čerpadlo také potřebuje otopnou soustavu (všechny typy kromě varianty vzduch-vzduch – čili klimatizace fungující „naruby“). A také elektřinu, ale ne proto, že by ji převádělo na teplo. To si „bere“ z venkovního prostředí (ze vzduchu, půdy nebo vody) a s pomocí chladiva ho přenáší na topnou vodu. Chladivo dokáže díky změnám skupenství, k nimž během jeho proudění dochází, zvenku účinně odebírat teplo i přesto, že je tam chladněji než uvnitř.
Pro fungování chladivového okruhu a změn skupenství je však potřeba kompresor – a právě pro jeho činnost je nutné dodávat elektrickou energii. Za vhodných podmínek dokáže tepelné čerpadlo s pomocí 1 kW elektřiny dodat do objektu 3–4 kW tepelné energie. Čili v podstatě dosahuje účinnosti kolem 300 %; typy země-voda a voda-voda dokonce až 500 %.
Čím je však venku větší zima, čím méně efektivní otopnou soustavu máte a na čím vyšší teplotu chcete vytápět, tím účinnost tepelného čerpadla klesá. A v extrémních případech, což je u moderních jednotek při venkovní teplotě kolem –20 až –25 °𝐶 už čerpadlo nedokáže pracovat dostatečně efektivně a potřebuje záložní zdroj – třeba právě elektrokotel (často zabudovaný přímo v zařízení), plynový kotel nebo třeba krbová kamna.
Pár věcí mají oba zdroje tepla společného: nenáročný a bezpečný provoz, snadné ovládání s možností plné automatizace a nulová produkce emisí (nebudeme-li brát v potaz zplodiny, které mohou vznikat při výrobě elektřiny, která obě zařízení pohání).
Společným problémem je však právě elektřina. I když vám vytápění elektrokotlem i tepelným čerpadlem umožňuje přejít na výhodnější tarif elektřiny (např. D57d), může provoz v obou případech (a u elektrokotle obzvlášť) vycházet relativně draho – zejména u domů s velkou tepelnou ztrátou.
Pro takové případy se finančně nevyplatí ani jedno z těchto dvou řešení a bude smysluplnější vytápět např. dřevem nebo produkty z něj a časem uvažovat o zateplení objektu, aby se vytápění mohlo řešit ekonomičtějším způsobem a v souladu s principy udržitelnosti.
Samostatnou kapitolou je pak vysoká pořizovací cena tepelného čerpadla. Proto se vyplatí zvolit ho tam, kde bude mít příznivou návratnost, nebo tam, kde cena není překážkou a prioritou jsou moderní funkce a ekologický provoz.
Kvůli velmi nákladnému provozu málokdy, ale přeci jen jsou případy, kdy bude dobrou volbou:
Ani tepelné čerpadlo nemusí dávat smysl vždy – záleží na parametrech domu, vašich prioritách i finančních možnostech. Vyplatí se zejména:
Pro menší, méně členité objekty, kde není instalována otopná soustava, může být dobrým řešením tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, které sice není tak účinné, ale ani tolik drahé jako varianta vzduch-voda.
| elektrokotel | tepelné čerpadlo | |
|---|---|---|
| pořizovací cena | nízká | vysoká |
| provozní náklady | vysoké | cca 3× nižší |
| účinnost | 99 % | 300–400 % |
| instalace | velmi jednoduchá | poměrně snadná (záleží na typu) |
| nároky na umístění | minimální | potřeba prostoru pro venkovní jednotku |
| životnost | 10–15 let | 15–20 let (typy voda-voda a země-voda i déle) |
| vhodný dům | malé a dobře zateplené objekty, občasné použití | domy s vyšší spotřebou tepla, ale dostatečnou izolací |
Pochopitelně nemusíte řešit dilema tepelné čerpadlo vs. elektrokotel. Zvolit můžete i úplně jiný zdroj. Někdo upřednostňuje vytápění plynem (byť to bude do budoucna problém, protože se jedná o fosilní palivo), jiný biomasou (ta naopak podmínky udržitelnosti splňuje).
Objektivně nejlepší zdroj tepla neexistuje – každý dům má své specifické nároky a každý majitel jiné požadavky. Stále častěji se však ukazuje jako ideální varianta kombinace více technologií. Díky tomu totiž můžete těžit z výhod různých zdrojů a překonávat jejich nevýhody.
Na popularitě získává například tepelné čerpadlo a krbová kamna: čerpadlem lidé pohodlně topí při mírnějším počasí, při silných mrazech pak sáhnou po tuhých palivech, která jsou v poměru k ceně elektřiny daleko levnější, byť daleko méně efektivní.
A v neposlední řadě představuje kombinace více zdrojů možnost, jak bez větších obtíží a starostí „proplouvat“ současnou nejistou celosvětovou situací: neohrozí vás blackout ani možné zhoršení dostupnosti či zvýšení ceny určitého typu paliva či energie.
Ideální je mít v záloze zdroj, který je lokální a obnovitelný (např. dřevo). Díky vhodné kombinaci technologií si tak zajistíte komfort, stabilitu i dlouhodobě udržitelný provoz, ať se děje, co se děje.
Zdroje:
ERU.cz
UCEEB.cz