Na pohled je všechno v pořádku. Polena už nemají barvu čerstvě pokáceného stromu, na koncích se objevily praskliny a při skládání do koše příjemně klapou. Jenže po přiložení oheň zleniví, dřevo syčí a sklo kamen brzy zčerná. Kde se stala chyba? Povrch polena může být suchý, zatímco jeho střed ještě suchý není.
Vlhké dřevo musí nejprve v ohni přijít o vodu. Část energie, za kterou jste zaplatili, tak spotřebuje na její odpaření místo vytápění pokoje. Hoření bývá méně účinné a vzniká více kouře. Hasiči upozorňují, že při topení vlhkým dřevem se spalinová cesta rychleji zanáší sazemi a dehtem, což zvyšuje riziko požáru komína.
Pro krbová kamna se běžně doporučuje dřevo s vlhkostí do 20 %; konkrétní požadavky vždy najdete v návodu ke svému topidlu. Praskliny na čele, nižší hmotnost nebo dutější zvuk při poklepání dvou polen o sebe napovídají, že dřevo proschlo. Žádný z těchto znaků ale sám o sobě neřekne, kolik vody zůstalo uvnitř.
Nejspolehlivější domácí kontrolou je vlhkoměr na dřevo. Má to však jeden háček: když přiložíte měřicí hroty jen na starý povrch nebo na čelo polena, můžete dostat příznivé číslo, které neodpovídá jeho středu.
Vyberte několik polen z různých míst celé zásoby, včetně těch větších. Každé zkušební poleno znovu rozštípněte a měřte na čerstvě odkryté ploše. Hroty vpíchněte podél vláken, ideálně na více místech. Výsledek porovnejte s požadavkem výrobce kamen a ověřte v návodu k vlhkoměru, jaký typ vlhkosti přístroj zobrazuje. U hraničního výsledku zkontrolujte další kusy. Údaj může ovlivnit také velmi nízká teplota dřeva nebo nesprávné nastavení přístroje.
Některá varování přijdou až po zatopení. Vlhké poleno může syčet, na jeho koncích se mohou objevit bublinky a místo živého plamene dlouho jen doutná. Pozornost si zaslouží také rychle černající sklo a výrazný kouř z komína.
Neznamená to však automaticky, že je na vině dřevo. Podobně se může projevit nedostatek spalovacího vzduchu, příliš přiškrcený oheň nebo problém s tahem a údržbou kamen či komína. Pokud potíže trvají i při topení prokazatelně suchým dřevem a při správné obsluze podle návodu, obraťte se na kominíka nebo kamnáře.
Dobu sušení nelze určit jen podle data nákupu nebo pokácení. Záleží na druhu dřeva, velikosti polen, počasí i způsobu uložení. Silná nerozštípaná kulatina vysychá jinak než menší štípaná polena na vzdušném místě. Jako orientační minimum berte alespoň šest měsíců pro měkké dřevo a rok pro tvrdé, za vhodných podmínek skladování. V českých podmínkách se často počítá i se zhruba dvěma lety. O připravenosti konkrétní zásoby ale rozhodne měření, nikoli kalendář.
Dřevo proto nařežte a rozštípejte včas. Skládejte je venku nad zemí tak, aby mezi poleny mohl proudit vzduch. Před deštěm chraňte hlavně vršek hranice; zabalení celé hromady do neprodyšné plachty naopak větrání brání. Pokud vám někdo nabízí „suché dřevo rovnou do kamen“, požádejte o údaj o vlhkosti a při převzetí si namátkou změřte čerstvě rozštípnutý kus.
Na podzimní večer u kamen se člověk těší kvůli teplu a klidu, ne kvůli čištění začouzeného skla. Než tedy přesunete novou várku dřeva ke kamnům, obětujte pár polen na jednoduchou zkoušku: rozštípnout, změřit, teprve potom přiložit.
Zdroje:
Hasičský záchranný sbor ČR – Topná sezona a rizika topení vlhkým dřevem, hzscr.gov.cz
TZB-info – Jak dlouho mám sušit dřevo na topení?, tzb-info.cz
TZB-info – Stanovení výhřevnosti palivového dřeva z naměřené vlhkosti, tzb-info.cz
U.S. Environmental Protection Agency (EPA) – Test Your Wood with a Moisture Meter; Best Wood-Burning Practices; Energy Efficiency and Your Wood-Burning Appliance, epa.gov
Kuna na půdě dokáže pokazit noc i zničit zateplení. Jak poznat nezvaného hosta, předejít drahým škodám a vystěhovat ho tak, aby se nevrátil?
Podzimní výsev květin může přinést časnější kvetení i méně práce na jaře. Které letničky a trvalky vybrat a proč u dvouletek hlídat termín?
