Jako točivost nebo také odklon vláken se označuje jev, kdy vlákna dřevní hmoty neprobíhají rovnoběžně s osou kmene, ale pozvolna se kolem ní otáčejí. Směr rotace vláken není jednotný. Může být jak pravotočivý, tak levotočivý, nebo se dokonce může u téhož stromu průběžně měnit (tzv. střídavá točivost).
Tato abnormalita vzniká v důsledku zešikmení kambiálních buněk dřeva. Co je spouštěčem celého procesu se zatím nepodařilo objasnit. Jisté ale je, že zmíněná vada může postihnout jakýkoliv typ dřeviny a předcházet tomuto jevu zatím neumíme.
Používá pravidlo pravé ruky, která se položí na čelo průřezu (kmene nebo hranolu), aby palec mířil ve směru podélné osy. Pokud se vlákna točí ve směru prstů, jde o pravotočivý prvek a opačně levotočivý.
Už jsme řekli, že zatím neexistuje vysvětlení, proč točivost vzniká. Praxe ale eviduje několik zákonitostí, které se s tímto jevem pojí. Točité kmeny se často vyskytují v místech, kde je porost řidší nebo kde má slunce velmi dobrý přístup k větší části kmene stromu. To znamená na stráních, v alejích a na okrajích porostů. V inkriminovaných místech jsou častěji postihované samostatně stojící stromy než ty v porostu.
Platí také, že u mladých stromů bývá úhel odklonu vláken menší než u stromů starších. Největší po obvodu kmene a směrem do středu se zmenšuje.
Kromě popsané přirozené točivosti se můžete ještě setkat s tou umělou, která je důsledkem přeřezání vláken při zpracování dřeva.
Podle intenzity kroucení vláken se dřevo dělí do několika kategorií točivosti:
Platí nepřímá úměra, kdy čím větší je odklon vláken, tím nižší je pevnost dřeva. Pro dřevostavby z masivu (sruby), stavěné z mokrého dřeva, jsou proto doporučené poměry točivosti (podle kanadské srubové normy):
| Pravá točivost | Levá točivost | |
|---|---|---|
| Rovná | menší než 1:20 | menší než 1:30 |
| Mírná | 1:20 až 1:10 | 1:30 až 1:20 |
| Velká | větší než 1:10 | větší než 1:20 |
Dřevo s točivostí není vhodné pro stavění, snad jen s výjimkou menšího odklonu. Proč to tak je? Kvůli točivému průběhu vláken sesychá nerovnoměrně, takže vyrobený materiál se křiví, bortí a praská. Při vystavení na slunci má tendenci vytvářet šikmé trhliny. Jedině u řeziva je možné vhodným zpracováním točivost zmírnit tak, aby dřevo vyhovělo podmínkám pro stavění.
V případě srubů z masivu platí kromě údajů v tabulce nahoře ještě další omezení. Například klády s velkou levostrannou točivostí lze použít jako prahové jen tehdy, když jsou podélně rozřezané napůl. Kdyby měly být použité vcelku, pak by musely splnit tyto podmínky:
Klády s mírnou levostrannou točivostí se zase uplatní jen ve spodní třetině výšky stěny. Pokud jsou splněné 4 výše uvedené podmínky, pak se limit zvyšuje až na polovinu výšky stěny.
Jiný limit platí pro klády s velkou pravostrannou točivostí. Tam je použití možné jen do čtvrtiny výšky stěny a při splnění 4 podmínek se zvyšuje na třetinu výšky stěny.
Zatím stále nevíme, jak točivost eliminovat. Způsobem pěstování lesa se tato vlastnost dá mírně ovlivnit, nikoliv však odstranit. Řešením není ani průběžné kácení jedinců s výraznou vadou, protože se může zvrhnout ve vystupňovaný růst zbylých stromů se zvýšeným rizikem točivosti. Nezbývá nám než přírodní zákonitosti poznat a naučit se je při používání dřeva respektovat.
Zdroj: Ing. Pavel Řihák
Budoucnost dřevostaveb v ČR je slibná. Moderní technologie řeší požární odolnost i trvanlivost materiálu, a přestože legislativa zatím brzdí jejich širší využití, trend udržitelného bydlení je jasný.
Redakční výprava nás zavedla do malebné obce Řitka, kde jsme navštívili jedinečnou dřevostavbu, kterou si postavili sami majitelé firmy specializující se na výstavbu dřevostaveb.
