Řešení stropů pomocí kulatiny přetrvalo na venkově až do pozdního středověku, kdy srubové konstrukce nahradily konstrukce roubené. V oblastech s převahou německého obyvatelstva to byly stavby hrázděné. Na šlechtických sídlech a v domech měšťanů a bohatých řemeslníků jsou už od doby románské používány trámy hraněné.
Města, pokud jde o dřevo, nebyla soběstačná. Vždyť tvořilo 60 % stavebního materiálu a 100 % otopu. Proto bylo nutné jej do měst dovážet plavením a poté zpracovat na potřebné průměry. To se provádělo osekáním na žádanou profilaci, odštěpky sloužily k topení.
V dnešních dobách používáme ke svázání objektů betonové věnce. Naši předci to řešili v každém patře dřevěným „pozednicovým“ rámem, do něhož byly stropní trámy zakampované. V posledním patře tento rám sloužil navíc k upevnění krovu. Po zhotovení celé konstrukce se rámy i zhlaví stropních trámů zazdily. Toto řešení vede k vlhnutí dřeva a patří v současné době, spolu se zatékáním, k největším problémům při opravách dřevěných konstrukcí na historických objektech.
Stropní trámy se nenechávaly ostrohranné, ale tvořila se jim tzv. fáza. Fáza je odebrání hrany pořízem. Hrana se ponechávala pouze po obvodu u zdí, a to v délce přibližně výšky trámu. Úprava hran trámů měla tři výhody:
Dřevěné stropní konstrukce mají při požáru delší životnost než ocelové. Dřevo pomalu odhořívá, zatímco železné konstrukce se při dosažení určité teploty deformují a hroutí.
Na venkově se často dělával strop tzv. povalový, kdy se přes stropní trámy příčně naskládala drobnější kulatina nebo štípy. Shora se mazaly mazaninou z jílu, plev a slámy. Mazanina sloužila jako ochrana proti propadávání nečistot do světnice a zároveň jako izolace.
Naproti tomu ve městech byly tvořeny stropy luxusnější – záklopové (kapsičkové). Přes vršek těchto stropů se ale stejně jako na vesnici natírala mazanina, ale u té úprava stropu nekončila. Další vrstvou byla stavební suť pro vložení polštářů následné podlahy. Tyto honosnější stropy se různě natíraly a malovaly, což mělo dva významy – estetický a konzervační.
Nejjednodušším způsobem ošetření dřeva v té době byla tzv. volská krev. Skutečně se jednalo o volskou krev, do níž se kvůli funkčnosti přidávala ještě žluč, mozkomíšní mok a moč. Honosnější stropy měly i barevnou výmalbu, většinou se jednalo o rostlinné motivy.
Po nařízení císaře Josefa II. o tzv. nespalitelných stropech došlo k následující inovaci. Do mezer mezi stropními trámy se vkládaly trámy s menším profilem a na ně přišlo podbití štípanými prkny. Poté se na ně přichytil rákos jako podklad pro omítku. Proto se těmto vloženým trámům říká rákosové.
Výhodou tohoto systému je, že spodní konstrukce rákosových trámů nese jen strop a nepřenáší se do ní otřesy z podlahy, kterou nesou původní stropní trámy. Díky tomuto řešení se dochovalo velké množství starých malovaných stropů.
Dnes se pohledové dřevěné stropy používají buď jako náhrady stropů nedochovaných, nebo na objektech historizujících, nebo na rekreačních stavbách. Při použití dřevěných konstrukcí vkládaných do zdiva je ale potřeba velmi pečlivě vyřešit uložení zhlaví, aby ke dřevu mohl vzduch a mohlo přes omítku prodýchávat.
Přesto, že dnes máme spoustu nových a moderních technologií pro tvorbu stropních konstrukcí, mají pohledové dřevěné stropy stále své místo v architektuře, obzvláště tam, kde chceme, aby nám bylo příjemno a milo.
Zpracováno s přispěním Jiřího Zdislava Jankovského
Foto: archiv J. Z. Jankovský
Aby střecha odolala větru, dešti, sněhu, ale i zubu času, musí fungovat jako komplexní systém – podobně jako orchestr, kde každá část hraje svou roli v přesném souladu s ostatními. Jakmile jedna vrstv...
Plánujete podhled střechy, opláštění pergoly, výplň plotu nebo konstrukci přístřešku a nechce se vám řešit neustálé nátěry a údržbu? Nebo hledáte materiál, který nabídne dobrý poměr ceny a výkonu, a p...
Nechte se unést kouzlem Vánoc! Přinášíme vám tipy a nápady, jak vytvořit útulnou sváteční atmosféru, užít si předvánoční čas naplno a objevit tradice i moderní novinky, které k Vánocům patří.
Více informací
