Ideálně se jeví spojení dřevěné fasády s příbuznou materiálovou konstrukční variantou, s dřevostavbou. Není to ale podmínka, fasádu ze dřeva lze použít na jakémkoliv typu stavby s libovolnou nosnou konstrukcí.
Výraznou změnou oproti minulosti je možnost používat materiály a dřeviny, které nejsou v daném regionu obvyklé. Dřeviny se dovážejí ze všech koutů světa a díky tomu je materiálová základna pro dřevěné fasády pestrá jak z hlediska vzhledu, tak z hlediska svých vlastností. Pokud se rozhodnete pro nějakou exotickou dřevinu, tak ale zvažte jeho horší uhlíkovou stopu kvůli dalekému dovozu. Mějte na paměti i to, že většina dřevin deklarovaných jako bezúdržbové po několika letech (pokud opravdu zůstanou bez údržby) získá šedostříbrný povrch. S tímto efektem je nutné počítat v barevném ladění fasády.
Každý fasádní plášť, dřevěný nevyjímaje, musí splňovat některé předpoklady. K těm základním patří, aby zamezil průniku vody a větru do dalších vrstev konstrukce, byl pevný a odolný proti mechanickému poškození. Podstatná je i jeho estetická funkce. Samozřejmě by měl být taky snadno udržovatelný a mít dlouhou životnost.
Specifikem u dřevostaveb pak je, aby dřevěná fasáda umožnila provětrávání, což platí především pro difuzně otevřené systémy. Všechny uvedené požadavky současně ale samotné dřevo nesplní. Proto se ve dřevěných fasádách kombinují dřevěné pohledové prvky s fóliemi.
Asi nejčastěji u nás používanou dřevinou je smrk. Patří totiž k těm levnějším, snadno se opracovává a díky nízké objemové hmotnosti se s ním i lehce manipuluje. Nevýhodou je jeho nižší životnost, pokud není chráněný nějakou povrchovou úpravou.
Další dostupnou dřevinou je v našich krajích borovice a používá se i jako pařená (tzv. thermowood). Domácí nejvíce „bezúdržbovou“ dřevinou pak je modřín. Pokud ale není povrchově upravený, tak časem černá. Tuto vlastnost mají i dovážené druhy modřínů – sibiřský nebo západní.
Z exotických dřevin se pro obložení často používá cedr, zejména západní červený cedr. Odolává počasí i dřevokaznému hmyzu, nekroutí se a je velmi lehký, což zvyšuje jeho tepelně izolační vlastnosti. Pokud je červený západní cedr dobře udržovaný, pak se jeho životnost počítá na desetiletí. Při instalaci je ale nutné používat jen žárově pozinkované, hliníkové nebo nerezové spojovací prvky. Korozivní kovy totiž na dřevě způsobují těžko odstranitelné černé skvrny. Pro cedr je charakteristická rozmanitost barev, ale působením UV záření dochází po čase k zešednutí.
Sáhnout je možné i po jiných exotických dřevinách jako je kanadská douglaska, ipe, jatoba, bankirai apod. Většina z nich je v přirozeném stavu hnědá nebo červenohnědá, ale po čase stárne a získává šedou patinu. Předejít se tomu dá použitím speciálních olejů či občasným přebroušením patiny.
Jen výjimečně se pro dřevěné fasády používají tvrdé dřeviny listnatých stromů. Jsou totiž příliš těžké, špatně se s nimi manipuluje a hůř se opracovávají.
Zásadní vliv na estetiku dřevěné fasády má použitý profil a jeho formát. O profilu hovoříme především u obkladů tvořených podélnými prvky typu palubky nebo laťky. Volba profilu se odvíjí od způsobu obkladu, například profil „Diagonál“, který vytváří efekt překládaných prken se naprosto nehodí pro svislé obklady, kdežto pro vodorovné je ideální.
Pro dřevěnou fasádu ale není nutné se držet klasických palubek, moderní řešení využívají cokoliv ze širokého sortimentu prken a hranolů. Nejjednodušším typem obkladu z hraněného řeziva je tzv. peření (opeření). Při tomto starém osvědčeném způsobu se prkna překládají přes sebe a zajišťují tak, že voda po fasádě stéká a nehrozí zatečení dovnitř.
Velmi oblíbené jsou taky tzv. latičkové fasády, kdy se používají laťky čtvercové nebo s obdélníkovým profilem. Když je tento obklad použitý horizontálně, musí mít lať profil kosočtverce (kosodélníku), aby sklopené plošky pomáhaly odtoku vody. Tento efektní systém je však velmi náročný na kvalitu materiálu a taky na provedení podkladních fóliových vrstev, protože sám o sobě nezaručuje těsnost proti pronikání vody.
Na dřevěnou fasádu je možné použít i deskové prvky, uplatňují se zejména různé fasádní překližky.
U latičkové fasády musíte použít UV odolnou fólii, protože spárami proniká slunce a neodolná fólie by degradovala. Nezapomeňte taky fólii barevně sladit s obkladem, protože barva spárami prosvítá a dotváří celkový vzhled dřevěné fasády.
Kromě již výše zmíněných principů je třeba u dřevěné fasády respektovat některé konstrukční zákonitosti. Jejich nedodržení se téměř s jistotou projeví jako některý z nejčastějších problémů.
Základním pravidlem je nedotahovat dřevěný obklad až na terén. Dřevěná fasáda by měla končit minimálně 250 mm (lépe 300 mm) nad okolním terénem. Bohužel z architektonického hlediska je to požadavek nemilý, protože obvykle je požadován jednolitý obklad na celou výšku stavby. Jeho zastánci jako argument obvykle uvádějí dřevěné terasy, které jsou taky v přímém kontaktu s terénem. Jenže u terasy jsou všechny dřevěné prvky namáhané rovnoměrně a současně se v budoucnu společně i vymění. Kdežto u dřevěné fasády zdegraduje její část na terénu, zbytek zůstane funkční. Při částečné výměně se obklad už nikdy nepodaří sjednotit a jeho estetická hodnota tak bude horší.
Pokud vám vadí stárnutí a chcete zachovat původní odstín dřeva, pak sáhněte po dřevě s vlastnostmi upravenými tak, aby bylo dlouhodobě odolné povětrnostním vlivům. K takovým úpravám patří zejména thermowood a tlaková impregnace.
Thermowood je úprava dřeva, při které dochází ke změně jeho buněčné struktury v celém průřezu, nejen na povrchu. Výsledkem je dřevo odolné, s charakteristickou tmavohnědou barvou, která se postupem času mění na šedou.
Při tlakové impregnaci se vpravuje impregnační látka pod tlakem do dřevěného profilu. Výsledná barva dřeva se odvíjí od použité impregnace, ale i takto ošetřené dřevo časem stárne a mění svůj povrch na stříbřitý.
Jinak ale vnější chemická ochrana dřevěného obkladu není závazná, záleží jen na vaší volbě. Zato dřevěný podkladní rošt impregnujte vždycky, protože jeho umístění znesnadňuje vysoušení dřeva a taky neumožňuje vizuální kontrolu.
Pro ochranu dřeva před UV zářením, působením vody a dalšími erozními činiteli použijte nátěry na bázi alkydových, akrylátových, polyuretanových či olejových polymerních systémů, které zvyšují odolnost dřeva proti vodě i různým mechanickým vlivům. Pigmenty v těchto nátěrech zajišťují rozptyl nebo odraz UV záření a zabraňují fotooxidačnímu rozkladu povrchových vrstev dřeva.
Odvětrávané fasády využívající vláknocementové desky jsou inovativním řešením pro optimalizaci vnitřního klimatu a estetiky budov. Vláknocementové desky nabízejí vysokou odolnost a nízké nároky na údr...
Fasáda zásadně ovlivňuje celkový vzhled budovy. Společnost Austrotherm se zaměřuje na výrobu fasádních profilů z polystyrenu (EPS), které nejen přispívají k funkčnosti fasády, ale zároveň zvyšují její...
