Pro jejich výrobu se dnes už prakticky nepoužívají čisté kovy. Všechny materiály jsou legované pro získání optimálních technických vlastností. Koeficient jejich tepelné roztažnosti je různý podle typu slitiny. V podmínkách České republiky se pro posuzování teplotní roztažnosti střešních prvků, vystavených přímému slunečnímu záření, uvažuje teplotní rozdíl 100 K (ČSN 73 1901). Tedy od -20 °C v třeskuté zimě do +80 °C na přímém slunci v parném létě. Praktické letní teploty výrazně ovlivňuje odrazivost povrchu (lesklý bílý plech – teplota nižší až o 20 K).
S technologickým rozvojem výroby plechu se vyvíjely i techniky jeho instalace. Nejstarší z tohoto pohledu jsou technologie krytin maloformátových – což je dáno dřívějšími omezenými výrobními možnostmi. Střešní šindele, šablony a desky jsou dodnes velmi oblíbené, důležité je však u nich dodržet dostatečný skon střechy. Na druhou stranu se maloformátového krytí netýkají problémy s dilatací kovů a taky se velmi dobře přizpůsobuje náročným požadavkům architektů.
Falcovaná střecha se v současnosti těší velké oblibě, byť se jedná o klasiku mezi plechovými krytinami. Vyvinula se z lištových technik krytí, jejichž podélné spoje ve směru spádu vystupují nad střešní rovinu. U falcování se ale plech připevňuje k podkladu pomocí příponek skrytých ve spojích. Technika spojování byla postupně modifikována pro nejrůznější podmínky. Nahrazení plechových tabulí pásy ze svitku si vynutilo používat posuvné příponky pro řešení dilatačních problémů zejména u zinku (resp. jeho modifikace – titanzinku) a hliníku, které mají tepelnou roztažnost nejvyšší. Posuvné příponky řeší tepelnou roztažnost v podélném směru (kde je ovlivněna směrem válcování), ve směru příčném umožňují dilataci vlastní dvojité drážky (falcy), které při správném provedení zajišťují dilatační pohyb 3 až 5 mm. Tato dilatační účinnost se však ruší položením falcu.
V poslední čtvrtině 20. století se rozšířilo strojní profilování a uzavírání falců. Přes značnou flexibilitu je falcování při správném provedení omezeno na šáry o délce do 10 m (výjimečně až 15 m) a použití celoplošného bednění. Norma ČSN 73 3610 připouští použití spoje na dvojitou stojatou drážku pro spád střechy nad 7°. Dodatečné těsnění dvojité drážky páskou nebo falcovacím gelem umožňuje použít falcovanou krytinu i na menší spády střešní plochy.
Použití falcované střechy není omezeno tvarem střechy. Tento způsob krytí je vhodný pro válcové tvary, kopule i organické tvary nejen střech, ale i fasád. Větší délky spádu se provádějí ze šárů s příčným dilatačním spojem, jehož provedení musí být přizpůsobeno spádu střechy v místě spoje.
Základem těchto nových technologií je systém dlouhých zaklapávacích šárů se skrytým kotvením k podkladní konstrukci. Montáž je jednoduchá a nenáročná na použití speciálních strojů a nástrojů – sousední šáry jsou spojeny pomocí zaklapnutí speciálního podélného zámku. K praktickému provedení zaklapnutí stačí zatížení váhou montéra, nebo několik úderů palicí přes roznášecí lať.
Není problém vyrábět různé šířky šárů. Volitelné je i podélné vyztužení mělkými prolisy, díky čemuž se úzké a vyztužené šáry z oceli obejdou i bez celoplošného bednění a je možné je klást na latě. Možnost volby šířky šáru, způsobu zpevnění nebo výšky zámku vytváří širokou paletu výsledného vzhledu i vlastností střechy.
Z hlediska připevnění existují dvě varianty. Prvním je systém s jednoduchými příponkami (které jsou přitom vlastně posuvné), který umožňuje realizovat velmi dlouhé šáry (dle provedení a materiálu i přes 20 m). Druhý systém se označuje „nail strip“ a je bez příponek. Místo nich se připevňuje hřebíky nebo vruty do oválných otvorů připevňujícího pásku. Tím je délka šáru omezena na 5 až 8 metrů, použití je však velmi jednoduché i pro neškolené pracovníky. U některých provedení se připojuje další výhoda této technologie – střecha je rozebíratelná.
Nevýhodou systémů click oproti klasickým klempířským technikám je omezení použití na rovinné tvary střech. Přesto mají tyto systémy velmi široké uplatnění, kladení je totiž velmi rychlé a nenáročné. Také detaily mají charakter montážní, na rozdíl od řemeslných klempířských technik.
Vzrůstající oblibě se těší velkoplošné střešní panely. Profilace plechů ve formě vlnitých, trapézových, nebo taškových panelů je dostatečně nosná, aby panely mohly být montovány na laťování. Větší či menší rozpon podpěr závisí na použitém materiálu a jeho profilaci. Kotvení je zásadně přiznané, obvykle přímé ve spodní vlně, nebo pomocí kalot (roznášecích podložek ve vrchní vlně).
Zatímco v příčném směru umožňuje dilataci materiálu profilace panelů, v podélném směru, kde je plech profilací vyztužen, musí být omezena délka panelů podle dilatačního chování použitého kotvení. Častou chybou je zrušení dilatační účinnosti spojů vzájemným pevným spojení jednotlivých panelů sešroubováním nebo snýtováním.
Principy dilatačního spojování jsou zcela jednoduché a pochopitelné. Připevnění prvku musí umožnit jeho pohyb v rámci tepelné roztažnosti. Velikost prvku je přitom třeba omezit také z hlediska dilatačních možností jeho připojení k ostatním prvkům ve střeše.
Netýká se to samozřejmě pouze vlastní střešní plochy. Tepelná roztažnost vyžaduje například omezit rozměry úseků okapních žlabů. Dilatace žlabů se provádí nejsnáze v rozvodí nebo kotlíku, samozřejmě s uvažováním přirozených pevných bodů v rozích a koutech odvodňovacího systému (jeden dilatační úsek nesmí obsahovat více pevných bodů). Mezistřešní a zaatikové žlaby, zapuštěná úžlabí o minimálním spádu a podobné prvky je v případech větších rozměrů lepší realizovat ze střešní fólie, než riskovat jejich havárii vlivem tepelného pnutí v kovu.
Oplechování často řeší kritická místa na střechách i fasádách, provedených v jiných stavebních systémech. Mezi aspekty stavební fyziky, které je třeba zohlednit pro dlouhý a bezproblémový provoz stavby, rozhodně patří i rozdílná tepelná dilatace materiálů. Proto se dilatační opatření samozřejmě týkají všech lemování a oplechování, která se na stavbě používají.
| Tepelné roztažnosti jednotlivých kovů | |
|---|---|
| Ocel | 1,2 – 1,4 mm/m/100 K |
| Nerez | 1,0 – 1,6 mm/m/100 K |
| Měď | 1,65 – 1,8 mm/m/100 K |
| Zinek | cca 2,2 mm/m/100 K |
| Hliník | 2,2 – 2,4 mm/m/100 K |
| Olovo | 2,9 – 4 mm/m/100 K |
Oplechování je nezbytnou součástí každé střechy. Nejde jen o estetickou stránku – kvalitně provedené oplechování chrání stavbu před zatékáním, zajišťuje dlouhou životnost střešních prvků a podílí se n...
S tlakem na energetickou efektivitu staveb nastoupil boom zateplování. Jak se u zateplené fasády řeší oplechování okenního parapetu? Uvádíme hlavní zásady, jejichž dodržení pomůže předejít potížím.
Nechte se unést kouzlem Vánoc! Přinášíme vám tipy a nápady, jak vytvořit útulnou sváteční atmosféru, užít si předvánoční čas naplno a objevit tradice i moderní novinky, které k Vánocům patří.
Více informací
