Dětské zahradní hřiště: Co má smysl pořídit, aby to děti bavilo a zároveň bylo bezpečné

Zahrada může být pro děti ideálním místem pro hru, rozvoj motoriky i fantazie. To se rodiče většinou snaží podpořit pořízením vhodných prvků na dětské hřiště. Jenže některé se rychle omrzí, ukážou se jako nepraktické nebo dokonce nebezpečné.

Jak tedy navrhnout dětské zahradní hřiště tak, aby investice dávala dlouhodobě smysl, děti ho skutečně využívaly a zároveň se jim při hře nic nestalo?

Jak poznat, které herní prvky na zahradu dávají smysl

Každému se líbí něco jiného, prvky dětského zahradního hřiště by však rozhodně měly splňovat následující požadavky:

• růst spolu s dítětem a vydržet alespoň několik let,
• podporovat aktivní pohyb, ne jen pasivní zábavu (jako třeba samostatná skluzavka nebo malý plastový domeček, kde se nedá nic moc dělat, obzvlášť při individuální hře),
• být konstrukčně bezpečné a odolné,
• nevyžadovat složitou údržbu,
• velikostí i vzhledem zapadat do prostoru zahrady.

V opačném případě se herní prvek rychle opotřebuje, bude na zahradě spíš překážet, dítě brzy přestane bavit nebo bude vyžadovat vaši neustálou asistenci. A v nejhorším případě dokonce hrozí pády a úrazy.

Co se na dětské zahradní hřiště osvědčuje dlouhodobě

Houpačky a závěsné prvky

Patří mezi nejuniverzálnější řešení, které se přizpůsobí aktuálnímu věku dítěte. Stačí jedna stabilní závěsná konstrukce, na níž můžete připínat jednotlivé prvky, které časem obměníte. Pro malé děti bezpečné sedátko s opěrkami a zábranou, pro starší klasické ploché sedátko, kruhy nebo třeba hrazdy.

Dbejte především na:

• pevné ukotvení (ideálně do betonových patek),
• dostatečný prostor pro houpání,
• pravidelnou kontrolu závěsných prvků.

Lezecké prvky a „opičí dráhy“

Lezení přirozeně podporuje koordinaci, sílu a je velmi zdravé na záda, což je v dnešní sedavé době obzvlášť přínosné. Alespoň malá lezecká stěna nebo sestava s provazovým žebříkem, lanem nebo „opičí dráhou“ patří k velmi dobrým investicím.

Musíte ale zajistit bezpečnou dopadovou plochu, aby při pádech z výšky nedocházelo k úrazům. Nejlepší jsou pryžové dopadové podložky nebo alespoň písek. Určitě ne beton nebo třeba štěrk.

Pískoviště pro děti

Oblíbený herní prvek, ale spíš jen pro menší děti. Zcela zásadní je možnost pískoviště zakrýt. Otevřený písek totiž láká kočky a další zvířata. Nejlepší je skládací kryt, který může sloužit i jako sedátko.

Když už děti trochu povyrostou, většinou pomůže atraktivitu pískoviště zvýšit přidání vodního prvku, kombinace s kuchyňkou nebo třeba s jednoduchým „staveništěm“ s nákladními auty a bagry.

A když už i to je pasé, může se někdejší pískoviště přeměnit třeba na vyvýšený záhon.

Trampolína na zahradu: oblíbená, ale riziková

Trampolína většinou baví všechny věkové kategorie včetně dospělých, bohužel ale patří mezi časté zdroje úrazů. Nehrozí zde jen srážky více dětí, které skákají současně, nebo pády z nezajištěné trampolíny, ale i obyčejné špatné dopady, které mohou končit podvrtnutím nebo dokonce zlomeninou.

Pokud už se pro ni rozhodnete:

• trampolínu pevně ukotvěte k zemi,
• používejte ochrannou síť a kryt pružin, do nichž jinak snadno zapadne noha,
• neumožňujte skákání více osob zároveň,
• děti by měly vždy skákat pouze pod dozorem dospělého a začínat nácvikem jednoduchých skoků a udržování rovnováhy – pokusy o přemety a salta u netrénovaných jedinců výrazně zvyšují riziko úrazu.

Za o něco bezpečnější variantu se často považují menší trampolíny zapuštěné do úrovně terénu, které snižují riziko pádu z výšky a díky omezenější ploše tolik nelákají k náročnějším akrobatickým prvkům. Neřeší však všechna rizika – například úrazy způsobené špatným dopadem nebo odrazem.

Které materiály zvolit a na co nezapomenout

• Dřevo je pevné a poměrně odolné, pokud mu věnujete pravidelnou péči. Na zahradě dobře vypadá a v kombinaci s kvalitním kotvením se dá považovat za optimální variantu.
• Na některé prvky může výborně posloužit také kov – třeba na konstrukci pro zavěšení houpačky. Pozor však na místa, kde by mohl přijít do kontaktu s tělem – v létě se může přehřívat a v chladnějších dnech zase nepříjemně studit.
• Plast je levný a lehký, ale také rychleji stárne a není tolik stabilní. Může se ale hodit pro menší děti (zaoblené hrany, přemístitelnost), jako dočasné/zkušební řešení nebo pro sezónní využití.

Důležité je i vhodné umístění

Herní prvky by měly mít kolem sebe dostatek volného prostoru (alespoň 1,5–2 metry) a být bezpečně ukotvené. Nezapomínejte také na pravidelnou kontrolu opotřebení.

Zároveň je dobré, když dětské zahradní hřiště stojí na dohled od domu nebo alespoň od terasy, abyste mohli své ratolesti po očku kontrolovat a přitom se moct věnovat i svým záležitostem. Kde je to možné, přijde v létě vhod stín – ať už přirozený díky korunám stromů nebo třeba v podobě pergoly či přístřešku. A třeba také mlžítko nebo jiný bezpečný vodní prvek na ochlazení.

Variabilita, nadčasovost a promyšlenost bývají nejvíc

Při plánování dětského hřiště na zahradě není potřeba pořídit co nejvíc atrakcí najednou. Mnohem důležitější je vybrat několik kvalitních, bezpečných a variabilních prvků, které děti skutečně využijí a které s nimi dokážou držet tempo.

Právě kombinace jednoduchosti, promyšleného umístění a důrazu na bezpečnost funguje většinou lépe než megalomanské hrady či plastové prvky křiklavých barev nebo ve stylu pohádkových postaviček, které se mohou rychle okoukat, opotřebovat a „vyjít z módy“.

Umírněnější herní sestavy, které spojují několik prvků v jednom (třeba kombinace lezecké stěny, houpačky a skluzavky), dávají prostor pro přirozený pohyb i rozvíjení fantazie při hře. A zároveň pomáhají vytvářet prostředí, kde si děti mohou hrát s radostí – a především bezpečně.

Zdroje:
ČSN EN 1176-1 (940515) Zařízení a povrch dětského hřiště
Healthychildren.org
Skákání na trampolínách má svá pravidla. Jak předejít úrazům a zvládnout první pomoc?, cpzp.cz