Města jsou protkaná silnicemi a chodníky, plná rozlehlých parkovacích ploch. Tyto velké zpevněné plochy se nejen přehřívají, ale taky brání dešťové vodě, aby se vsákla a pomalým odpařováním chladila prostředí. Místo toho vodu rychle odvádějí pryč a přetěžují tím kanalizaci. Problém může eliminovat používání propustných povrchů.
Samotný propustný povrch však hospodaření s vodou automaticky nevyřeší. Při nesprávném návrhu nebo chybném provedení se totiž může voda pod konstrukcí hromadit, degradovat podloží a postupně celý povrch poškodit. Proto nestačí se soustředit na materiál povrchu, důležitá je i skladba podkladních vrstev nebo způsob odvádění přebytečné vody.
Jako „mlatovou cestu“ označujeme tradiční povrch, tvořený jen zhutněnou vrstvou kamení se zeminou. Tento přírodní povrch bez umělých pojiv často považujeme za propustné řešení, jenže jeho skutečné fungování je výrazně složitější. Když je mlat propustný, tak nedrží pohromadě – když pohromadě drží, tak zase není propustný.
Nevhodně navržená mlatová cesta se může při větších deštích rychle měnit v rozbahněné koryto, případně se bude postupně rozpadat. Je třeba taky počítat s náročnější údržbou takové cesty, protože má tendenci zarůstat vegetací.
Při správném návrhu a odpovídající péči je však mlatová cesta dobrým řešením, jak dokazují třeba pěšiny zámeckých parků.
Tzv. „štěrkový trávník“ tvoří zhutněná vrstva hrubšího a propustného štěrku, smíchaného s menším podílem zeminy. Protože je výrazně propustnější než normální trávník, tak je citlivější na sucho. Eliminovat tento nedostatek pomáhá vhodný výběr travin s ohledem na místní podmínky.
Podobně funguje i propustný beton. Na rozdíl od běžného betonu obsahuje otevřený mezerovitý systém, takže voda skrz něj velmi rychle odtéká. Póry ale mají tendenci se zanášet, proto propustný beton vyžaduje pravidelnou údržbu, například čištění tlakovou vodou.
Obě řešení jsou vhodná například pro občasné parkování nebo méně zatěžované plochy. Další možností je použití zatravňovacích dlaždic nebo mechanicky zpevněného kameniva.
Aby vsakovací systém splnil představy, je třeba ho vždy realizovat s ohledem na technickou infrastrukturu v daném místě a způsob využívání lokality. Rozhodující je i to, jestli zasakování nenaruší hydrogeologické poměry v podloží stavby.
Z tohoto pohledu se jako mnohem jednodušší a levnější jeví zpevňování jen těch ploch, kde je to bezpodmínečně nutné. Ostatní, ponechané v přirozeném stavu, si nejlépe pomohou samy.
Zdroj: Adapterra Nadace Partnerství
Stavebnictví je obor, kde rozhodují zkušenosti, spolehlivost a schopnost řešit problémy v praxi. Právě na těchto principech staví svou činnost společnost FALK efekt s.r.o., plzeňská stavební firma, kt...
Ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským v Praze a Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze vznikla platforma www.nebojteseborovice.cz, která má ambici rozšířit povědomí a poznatky ...
