Pro falcování se nehodí každý plech. Je totiž třeba, aby byl současně optimálně tvárný i pevný. Tuto alchymii už před dlouhou dobou vyřešili ve firmě PREFA Aluminiumprodukte a časem ji dovedli k dokonalosti. Proto jejich výrobek Prefalz právem vévodí nejkrásnějším architektonickým projektům s falcovaným plechem.
Kvalitní plech sám o sobě nic neznamená, stejně důležité je jeho profesionální zpracování. To ve firmě PREFA zajišťuje systém školení, kde odborník na slovo vzatý učí méně zkušené kolegy, jak plech zpracovat čistě, aby výsledek byl dokonalý. A že školitel, pan Josef Albl, ví, o čem mluví, dokládá dlouhá řada ocenění, která za své realizace získal.
Značka PREFA znamená kvalitní legovaný materiál, a to platí i pro Prefalz. Navíc k němu dodáváme spoustu doplňků, což jiné firmy mnohdy vůbec neřeší. Odlišuje se taky kvalitou používaných laků, ve kterých nemá konkurenci. Osobně ale za naši hlavní výhodu považuji poskytovaný servis. To znamená, že řemeslník se má vždy na koho obrátit s dotazem, jak řešit nějaký problém. Tohle je nejsilnější stránka firmy PREFA Aluminiumprodukte.
Na všelijaké ohýbání jsou laky konstruované, takže žádný problém. Rizikový je ale přístup řemeslníka, který si musí dávat pozor, aby plech nepoškrábal. Na druhou stranu, a to si lidé málo uvědomují, je povrchová úprava hliníkového plechu v podstatě jen estetickou záležitostí. Nemá primárně protikorozní úlohu, protože hliník nekoroduje. Takže pokud poškození není vidět z pohledové vzdálenosti, tak se škrábnutí nemusí ani opravovat. Dokonce bych takový postup doporučil. Opravná barva totiž nemá identické složení jako naše špičková povrchová úprava a po čase může vlivem UV blednout. Taková oprava pak bude vidět víc než drobný škrábanec.
Exaktní dělicí linií jsou 3 stupně, pod tímto sklonem se falcování nepoužívá. Jinak, pokud jde o střechu, neexistuje detail, který by se nedal technikou drážkování (falcováním) vyřešit. Samozřejmě, že to s sebou nese určité složitosti, ale plech je naštěstí velmi tvárný materiál. Takže pokud někdo říká, že něco nejde, tak limit bude spíš v jeho hlavě. Klempířina je totiž hlavně o pochopení materiálu. O umění si s plechem poradit a vědět, jak k němu přistupovat.
Rozhodně bych zvlášť u této technologie doporučil vybírat velmi pečlivě. Za nejdůležitější přitom považuji reference. Prověření, co už má firma za sebou, s jakým výsledkem a jak spokojení byli jejich tehdejší zákazníci. Nejlepší reklama totiž není v novinách, ale od spokojeného souseda. Chybou není ani se za firmou zajet podívat a na vlastní oči se přesvědčit, jak pracuje. O mnohém vypovídá třeba pořádek na pracovišti nebo přístup k lidem.
To záleží na tom, jak je porucha složitá nebo co se při ní poruší. Teoreticky je možné falc rozevřít a porušený díl vyměnit. Prakticky je to ale komplikované.
Kdyby těsnost byla 100%, mohly by se touto technikou dělat plavecké bazény. A to, jak víte, se nedělá. Takže falcovka je sice oproti všem ostatním krytinám výrazně těsnější, ale i skrze ni může zatéct. Problém nastane, když na střeše vznikne bariéra a voda nemůže přirozeně odtékat. Typickým příkladem jsou tepelné mosty, kterými prostupuje teplo z interiéru a rozpouští spodní stranu vrstvy sněhu na střeše. Pak je pro vodu jedinou únikovou cestou drážka, kterou navzlíná a střecha proteče. Na druhou stranu, k zatečení dojde i v tomto extrémním případě mnohem později než u skládaných krytin ve stejné situaci.
Obecně je i ona náchylná na hlučnost. Jenže tento nežádoucí efekt obvykle způsobují dvě věci. Tou hlavní a nejzávažnější je nedodržení předepsaného technologického postupu. Věci neprospívá ani to, když klempíř při práci nepřemýšlí a nepoužívá své znalosti o chování plechu. Například si na střeše větších rozměrů nerozdělí plechy na menší samostatná pole. Pokud je střecha 15 metrů dlouhá, tak se dá teoreticky použít jeden pás vcelku. Ale daleko výhodnější, a to i pro samotnou práci, je plech rozdělit. Tím se zmenší velikost dilatačního pole, a tím pádem se sníží i zvukové projevy při tomto procesu. Málokdo si taky uvědomuje, že hlučnost plechu výrazně zesiluje bednění z OSB desek, spojených na pero a drážku. Chcete-li střechu ztlumit, použijte klasická prkna.
Faktický rozdíl mezi klikem a falcovaným plechem je ve spojení sousedních polí. Technologicky je to u každého jinak. Řemeslný způsob provádění u falcovaného plechu znamená, že střecha je těsnější a navíc tvárnější. Zvládne zaoblení i průniky, zkrátka jakkoliv členitou střechu. Zato střecha z kliku by měla být co nejjednodušší, ideálně jedna rovná plocha. Ve zlomu se totiž klik napojuje dost komplikovaně, a tím vzniká potencionální problém.
Je třeba si uvědomit jednu věc, že plech má tvarovou paměť. Při odvinování dlouhých pásů ze svitku to bude vždy mírně patrné. Tomu se nedá zabránit. Ale dá se například použít plech s embosováním (typ stucco), které skryje nejen tuto nedokonalost, ale v budoucnu třeba taky dolíčky od krup. Přitom při pohledu z dálky nepoznáte, jestli je na střeše použitý hladký plech nebo stucco. V této souvislosti bych chtěl říci všem, kteří řeší u falcované krytiny hlavně pohledovou stránku, nenechte se mást katalogovými fotkami s dokonalými střechami. Jsou to střechy úplně stejné jako ta vaše, jen nafocené z takového úhlu a v takovém světle, aby na nich standardní projevy plechu nebyly vidět. Koukněte se na svou falcovanou střechu za stejných podmínek a určitě bude i ona vypadat jako katalogová fotka.
Děkujeme za rozhovor
Isola Powertekk je střešní krytina od firmy Isola, která spojuje vlastnosti silné oceli s nízkou hmotností. Tašky Powertekk můžete pokládat na střechy se sklonem už od 8 stupňů a budete mít jistotu ex...
Cech klempířů, pokrývačů a tesařů České republiky slučuje profesionály z oborů a spolupracuje s výrobci střešních krytin i školami, které vyučují budoucí řemeslníky. Nyní měli jeho členové možnost pod...
