Tím, na první pohled asi nejpřesvědčivějším důvodem pro použití třídy dřeva S4S, je fakt, že se obejde bez chemie. Konstrukční prvky vyrobené z rozměrově egalizovaného a vysušeného řeziva totiž není třeba ošetřovat proti dřevokazným houbám, plísním nebo hmyzu. Dlouhá životnost přírodního materiálu je zajištěná přirozeným způsobem.
Proč je lepší se chemii vyhnout? Používání chemických impregnačních prostředků na dřevěné konstrukce může mít negativní dopady jak na životní prostředí, tak na vaše zdraví. Mimo to mohou chemikálie v impregnačních roztocích narušovat jak fólie použité ve střešní a stěnové skladbě, tak přirozené vlastnosti dřeva, čímž se snižuje jeho dlouhodobá odolnost a dřevo ztrácí estetický vzhled.
Charakteristickými vlastnostmi řeziva třídy S4S jsou naprostá tvarová přesnost, stálost a pevnost. Precizně opracované dřevěné prvky zajišťují konstrukci stabilitu a odolnost, protože po montáži již nedochází k dalšímu sesychání, praskání a změně průřezů. O rozdílech mezi klasickým impregnovaným řezivem a sušeným hoblovaným materiálem S4S vypovídá následující srovnání:
Pro výrobu se používá řezané dřevo bez přesně deklarované vlhkosti, která se dál povrchově zvýší máčením dřeva v impregnační vaně. Takové řezivo po zabudování do stavby sesychá, zmenšuje se jeho průřez a praská. Řemeslník také musí počítat s rozměrovou tolerancí tloušťky a šířky u dodaných prvků. Povrch dřeva je neesteticky hrubý po řezu pilou. Použitá impregnace sice chrání před plísněmi, houbovými chorobami nebo napadením dřevokaznými škůdci, ale pouze na povrchu dřeva. Také je třeba ji po čase obnovit.
Pro výrobu se používá řízeně vysušené řezivo, u kterého je přesně definovaná vlhkost v rozmezí 10 až 16 %. Dřevo je následně ohoblované, takže přesnost profilu je vyšší. Díky tomu je i následné zapracování do stavby přesnější. Benefitem suchého a hoblovaného materiálu je možnost odhalit a vytřídit vadné kusy, včetně výsušných trhlin. Proto u takového dřeva po montáži již nedochází k dalšímu sesychání, praskání nebo změně průřezu. Odpadá také nutnost impregnace, a to díky předchozímu tepelnému ošetření. Riziko napadení suchého hoblovaného dřeva je minimální.
Na výrobu řeziva ve třídě S4S se zaměřili na Pile Surý v Hošťálkové. Je tomu podřízený celý pilařský provoz a vše začíná hned na začátku, na „horní“ provozovně. Tady se kulatina rozděluje podle kvality do pěti tříd. Kritérii pro první vizuální třídění jsou výskyt hnilob, suků nebo konicita či křivost dřeva. Posledním krokem při třídění je průchod detektorem kovů, který odhalí jejich přítomnost ve dřevě.
Zdetekované a odkorněné dřevo je připravené k pořezu. Pro stavební řezivo jsou primárně určené třídy B a C. Nejprve prochází frézou, která kulatinu opracuje tak, aby výtěžnost daného profilu byla co nejvyšší. Během celého procesu operátor stále hlídá kvalitu zpracovávaného dřeva, například výskyt hniloby. Když je vše v pořádku, tak se připravený profil rozřeže. Konec pilařské linky končí další kontrolou kvality. V této fázi je výstupem sice zdravé řezivo, jenže je mokré. Jeho vlhkost se pohybuje od 40 do 70 %.
Mokré dřevo z horní provozovny Pily Surý se hodí pro ty, kteří tvrdošíjně trvají na „zeleném“ dřevě máčeném do impregnace. Vizionáři ale raději přejedou do „dolní“ provozovny pily Surý, kde mokré řezivo projde transformací na dřevo ve špičkové kvalitě S4S.
U dřeva rozlišujeme dvojí vlhkost, a to nevázanou a vázanou na buněčné úrovni. Profesionálním sušením v sušící komoře se odstraňuje vlhkost vázaná, kterou běžným sušením na vzduchu ze dřeva nedostanete. Mimo to se zde dřevo ještě také tzv. zlahodí. O co se jedná, vysvětluje majitel pily, pan Lubomír Surý: „Během sušení je klima pro všechny desky stejné. Jenže vlhkost v průřezu kulatiny není konstantní. Od středu směrem ke kraji se zvyšuje. Desky vyřezané ze středu tak mají nižší vlhkost než ty, které byly od středu dál. Na konci sušení proto dorovnáváme rozdíly, což označujeme jako zlahodění. Během něj dosáhneme i u nejmokřejších desek vlhkosti 15 ± 3 % potřebné pro stavební dřevo.“
Při sušení je v komoře udržovaná vysoká relativní vlhkost a teplota okolo 60 °C, což podporuje vysychání na buněčné úrovni a zároveň zamezuje praskání a omezuje borcení dřeva. Výsledkem je bezvadný konstrukční prvek s žádoucími fyzikálními vlastnostmi. Délka trvání celého procesu je závislá na průřezu sušeného materiálu, zhruba platí, že na prosušení deseti milimetrů na stavební vlhkost je potřeba přibližně 1 až 2 dny.
Vše, včetně měření teploty a vlhkosti v komoře, je řízené počítačem a probíhá automaticky. K tomu je zajištěná cirkulace vzduchu pomocí ventilátorů. Při finálním zlahodění (pozn.: zlahodnění neboli kondicionování je fáze sloužící k vyrovnání vlhkosti v příčném průřezu řeziva zvlhčováním jeho povrchu) se vyrovnává vlhkost všech sušených prvků. Po takovém procesu vytahují ze sušárny na pile Surý suché „bílé“ řezivo, jehož všechny prvky mají rozměry de facto skoro stejné. A varují před rádoby odborníky, jejichž dřevo je po sušení pokroucené a má žlutohnědou barvu. To je jasným signálem, že proces sušení zde neprobíhal správně a dřevo je spíš „upečené“.
Po skončení sušení může mít dřevo teplotu i kolem 50 °C, takže šokové zchlazení vytažením ven by jej poškodilo. Je nutné postupné zchlazení. Po něm následuje další vytřídění, aby se vyřadily nedostatky, které se projevily během sušení.
Pak dřevo putuje na hoblování, během nějž operátor ještě znovu vytřídí to, co by nemělo jít do hoblovky. To znamená dřevo pokroucené, rozštíplé nebo poškozené při manipulaci. Také prohnuté dřevo, které hoblovka není schopná dokonale opracovat. Kdyby přibrala víc, tak profil nebude mít potřebný rozměr.
Vyřazování neshodného dřeva je pojistkou kvality u finálního produktu S4S. Tím se dalekosáhle liší od klasického „mokrého“ dřeva, u kterého je vytříděná pouze hniloba, sukovitost a železo – jak bylo popsané u technologie na horní provozovně Pily Surý.
Možná vás přesvědčily výhody sušení, ale o hoblování dřevěných prvků zabudovávaných do krovu máte pochybnosti. Pořád se vám zdá třída S4S jako trochu zbytečný luxus. Jenže hoblované řezivo není primárně o estetice, ale o egalizaci (tj. srovnání rozměrů).
Jak už jsme uvedli, dřevo má ve svém průřezu proměnnou vlhkost. Kvůli tomu se desky se stejnými rozměry, byť nařezané z jedné kulatiny, budou po usušení rozměrově lišit o nějaké milimetry. Hoblováním se tato odchylka odstraní.
U mokrého dřeva jsou přesné rozměry jen snem. Např. standardní profil 50/160 se prodává s neúčtovaným nadměrkem třeba 52/164. Po měsících na skladě sice některé fošny budou mít potřebnou tloušťku 50, ale jiné i 51 nebo 49. U šířky bude rozptyl rozměrů ještě radikálnější. To může být problém třeba při výrobě vazníků.
K benefitům hoblovaného dřeva patří i to, že má mnohem lepší protipožární vlastnosti. Hrubý, tzv. chlupatý, povrch zahoří o mnoho rychleji.
Kvůli šetření energiemi se staví dokonale zaizolované domy. Jenže dřevo použité v takové skladbě s parotěsem nemá kudy vysychat. To je naprosto jiná situace, než bývala kdysi, kdy se stavěla nevyužívaná podkroví, případně se stavělo pomalu a se zimní přestávkou na vyschnutí stavby. Tam nebylo použití čerstvého dřeva na překážku. Dnes je situace jiná a sázkou na jistotu je tak používání řeziva nejvyšší kvality S4S.
Pořád je dost těch, kteří mají pocit, že když je dřevo zelené, tak se mu tím pádem nemůže nic stát. Jenže to je jen zakořeněná mylná představa. I když na Pile Surý dodržují technologii, konzistenci chemické impregnace i dobu máčení, tak ošetřený zůstává stále jen povrch dřeva. Dovnitř se ochrana vůbec nedostane. A co víc, impregnaci je pro správné fungování nutné obnovovat.
A teď počítejte… Když použijete na střechu rodinného domu zelené latě, tak pod nimi musíte mít speciální rezistentní fólii. Když to neuděláte, tak klasická fólie v krátkém čase pozbude své vlastnosti. Ovšem rezistentní fólie pro standardní střechu vyjde minimálně o 5 tisíc dráž než ta obyčejná. Zato cena impregnovaných a sušených latí S4S se pro stejnou střechu bude lišit maximálně o tisícovku. Běžný smrtelník staví jednou, maximálně dvakrát za život. Proto by tuto mimořádnou investici neměl zmařit šetřením za každou cenu.
Asi každý už slyšel o dřevomorce domácí. Jejímu vzniku nahráváme právě v současném zimním období, kdy utěsňujeme všechny škvíry, aby neutíkalo teplo. Vytvořené nevětrané prostory dřevomorka miluje.
Dřevo v optimálních podmínkách vydrží prakticky všechno. Jenže to platí i naopak. V podmínkách, kdy se střídají vlhko a teplo, dochází u dřeva k biologické degradaci, která může skončit až kolapsem.
