Ryby vyskakují z jezírka, otírají se nebo lapají po vzduchu? Příčinou může být málo kyslíku, špatná voda, paraziti i nemoc. Zjistěte, jak zasáhnout včas.
Květen má v zahradě zvláštní reputaci. Na první pohled působí jako začátek sezony – všechno kvete, otepluje se, zahrady ožívají. Půda je konečně prohřátá, rostliny mají ideální podmínky ke startu a každé rozhodnutí – dobré i špatné – se začne rychle projevovat. Co teď zasadíte a zasejete správně, poroste téměř samo. Co uspěcháte nebo naopak podceníte, budete dohánět celé léto.
Květen je poslední silná vlna přímých výsevů. A pro řadu plodin zároveň nejjistější. Do záhonu můžete bez obav vysévat mrkev, petržel, červenou řepu nebo poslední várku hrachu. Přidat můžete i ředkvičky a listové saláty, které v této době klíčí rychle a bez zbytečného stresu.
Výhodou květnových výsevů je jednoduchost. Rostliny startují rovnou venku, bez přesazování, bez šoku a obvykle i s menší náchylností k chorobám. Jediné, co je potřeba hlídat, je vláha. Horní vrstva půdy se už dokáže velmi rychle vysušit a semena bez pravidelné zálivky jednoduše nevyklíčí.
Kdo v květnu myslí dopředu, nesází jen to, co bude sklízet za pár týdnů. Zakládá si i úrodu na léto a podzim. Právě teď je ideální čas vysít fazole (keříčkové i pnoucí), kukuřici nebo okurky přímo na záhon. Dobře funguje i čekanka, rukola, mangold nebo pozdější špenát – ideálně na lehce přistíněné místo.
Tyto výsevy mají jednu zásadní výhodu: úrodu budete sklízet postupně. Zahrada pak funguje plynuleji a sklizeň se rozprostře do delšího období. Každých 10 až 14 dní můžete vysít novou várku salátů, rukoly, ředkviček nebo kopru. Výsledkem je průběžná sklizeň místo jednorázového přetlaku.

Květen je také měsícem, kdy se konečně dostávají ven teplomilné plodiny – rajčata, papriky, okurky, cukety nebo dýně. A právě tady se každoročně opakuje stejná chyba. První teplé dny svádějí k tomu dát všechno ven co nejdřív. Jenže květnové noci umí být zrádné a návrat chladu není výjimkou. Rozumný postup? Počkat na období po „zmrzlých“ (Pankrác, Servác, Bonifác) a ani potom nic neuspěchat. Mladé rostliny je dobré první dny chránit – netkanou textilií nebo alespoň výsadbou do opravdu prohřáté půdy. Studený záhon je pro ně větší problém než krátké ochlazení vzduchu.
Pokud chcete zahradu, která nejen plodí, ale i dobře vypadá, květen je ideální čas přidat letničky a bylinky. Aksamitníky, slunečnice, třapatky, měsíček nebo lichořeřišnice vyklíčí rychle, zvládnou i horší podmínky a navíc lákají opylovače. Některé z nich jsou dokonce jedlé, takže mají i praktické využití. Z bylinek je teď ideální čas na bazalku, kopr, pažitku nebo mátu. Jen u bazalky platí jednoduché pravidlo – ven až ve chvíli, kdy je opravdu teplo.
Pokud máte skleník nebo fóliovník, květen je jeho nejsilnější období. Kromě hlavních plodin (rajčata, papriky) se vyplatí myslet i na doplňkové výsevy. Rychle rostoucí saláty, kopr nebo bazalka vám vyplní volná místa a přinesou sklizeň dřív, než se hlavní kultura rozroste. Do skleníku můžete vysévat i okurky nebo si připravit další sazenice pro pozdější přesazení ven. Prázdný skleník v květnu je zkrátka promarněná příležitost.
Zahrada v květnu nepotřebuje víc práce.
Zahradníci, právě teď to začíná! Květen je moment, kdy se zahrada opravdu rozjede – půda je teplá, dny dlouhé a příroda má jasný plán: růst. Pokud přijde i dostatek vláhy, všechno půjde téměř samo. Rostliny porostou před očima a záhony se budou měnit ze dne na den. A právě tady je malá past. Nezkoušejte stihnout úplně všechno a sklízet celý sortiment ovoce-zelenina. Klidně něco nechte na později, klidně něco vynechte. Lepší je mít pár věcí dobře než všechno napůl. Ať se z toho nestanou galeje.
Zdroje:
vlastní pěstitelské zkušenosti redaktorky
Pavel Chlouba – Zelenina na zahradě, Grada, 2018
Royal Horticultural Society – Vegetable sowing calendar, www.rhs.org.uk
Better Homes & Gardens – Early spring vegetable planting, www.bhg.com
Gardening Know How – Vegetables to plant in spring, www.gardeningknowhow.com