Množství elektřiny, kterou vyrobí fotovoltaika v průběhu roku, je v jednotlivých ročních obdobích velmi odlišné. Na jaře a na podzim může potřebu elektrické energie domácnosti pokrýt až ze 100 %, zatímco v zimě to bude třeba jen z 20 % procent. Zato v létě výroba až několikanásobně převýší spotřebu. Jak co nejefektivněji hospodařit se solární energií? Vyplatí se v tomto směru virtuální baterie? Přečtěte si, jak doporučuje nakládat s přebytky elektřiny Ing. Petr Maule, LL.M., MBA, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace.
Virtuální baterie je služba, která umožňuje zákazníkům jejich vyrobenou solární energii, jíž nedokážou přes sezónu spotřebovat, čerpat ve chvílích, kdy jejich spotřeba naopak převyšuje výrobu elektřiny z fotovoltaiky.
Podobně jako třeba u komunitní energetiky – přeposílání elektřiny na jiné odběrné místo nebo sdílení s rodinou či přáteli – se nejedná o fyzické ukládání solární energie, ale o účetní operaci, kdy vám dodavatel poníží fakturu za spotřebovanou elektřinu o přetoky, které jste poslali do sítě.
Velkou výhodou virtuální baterie je, že si takto můžete „ukládat“ klidně z léta až na zimu. Ve fyzickém akumulátoru byste elektřinu tak dlouho skladovat nemohli, ten je určen pro spotřebu v řádu maximálně několika jednotek dní. Virtuální baterie má však i řadu nevýhod a pro mnoho domácností existují efektivnější varianty využívání přebytků elektřiny.
Virtuální baterie určitě není alternativou té fyzické. Fyzické úložiště sice vyžaduje poměrně velkou vstupní investici, ale pak už do něj ukládáte elektřinu zadarmo, kdežto u virtuální baterie budete platit jak poplatky za „úschovu“ přebytků, tak i poplatky za distribuci, až budete přebytky čerpat. A to v dnešní době nejsou vůbec malé částky.
Navíc vám virtuální baterie neposkytne jistotu, jak baterie hardwarová – totiž, že vám v případě výpadku proudu zajistí chod spotřebičů v domácnosti. Když dojde k přerušení dodávek, nechá vás jednoduše na holičkách. Je tedy logické, že virtuální baterie se nedá využívat u ostrovní fotovoltaiky, na místech, kde z důvodu kapacity není možné připojení k síti nebo zde jednoduše není přípojka.
„Nevýhody virtuální baterie spočívají v placení distribučních poplatků za převod uložené energie a nemožnost »baterii« využít v případě výpadku elektřiny jako hardwarovou baterii.“
Vždy se nejvíc vyplatí spotřeba přímo na místě. Pak nebudete mít s čerpáním nebo posíláním elektřiny spojené žádné distribuční poplatky.
Ing. Petr Maule radí: „Z ekonomického pohledu domácnosti je nejvýhodnější snížit přebytky do distribuční soustavy během jara, léta a podzimu na minimum. S minimálními investičními náklady pomůže ohřívat teplou vodu nebo provádět příhřev vody na vytápění. Nejčastějším opatřením u ryze síťových fotovoltaických systémů je doplnění systému o elektrický akumulátor. U stávajících hybridních systémů doporučujeme zvýšit elektrickou kapacitu stávajícího akumulátoru, například na dvojnásobek. Asi největšího snížení přebytků bychom dosáhli kombinací zvýšení kapacity akumulátoru a nákup jednoho nebo dvou elektromobilů, resp. plug-in hybridů.“
Na otázku, zda by majitelům domácí fotovoltaiky doporučil virtuální baterii, odpovídá Ing. Petr Maule: „Dříve určitě ano, ale to by bylo před 6–8 lety, kdy se fotovoltaika probouzela v České republice k životu. Používání virtuální baterie byla velice dobře promyšlená obchodní strategie obchodníků. Nehodí se však pro každého. Kromě výhod převedení nevyužité energie do dalšího budoucího období jsou však samé nevýhody.“
Vyplatí se tedy virtuální baterie? Určitě ne tomu, kdo má letní přebytky větší než cca 75–80 %. „Pokud totiž analyzujeme roční spotřebu, tak již na počátku března vznikají první větší energetické přebytky (přetoky) a zákazník tak odkládá do virtuální baterie březen, duben, květen, červen, červenec, srpen i září a první čerpání probíhá až v průběhu října. Ukládání energie probíhá cca 7 měsíců a za každý měsíc se platí ukládací poplatek. Navíc jak postupně každý měsíc narůstá objem uložené energie, zvyšuje se absolutně s každým měsícem pohyblivá část poplatku (přímo úměrně). Zákazník tak zaplatí vyšší tisíce korun ročně,“ vysvětluje Ing. Petr Maule.
„Tomu, kdo má letní přebytky větší než cca 75–80 %, se virtuální baterie nevyplatí.“
Virtuální baterie by se hodila spíše jen tam, kde v průběhu sezóny nevznikají tak velké přebytky vyrobené elektřiny. Čím větší budete mít přetoky, tím více energie budete skladovat ve virtuálním úložišti, a budete za to muset platit. Odebírat je totiž začnete až koncem roku, kdy vám teprve fotovoltaika nedokáže pokrýt spotřebu.
Spíše než virtuální baterii zvažte možnosti maximalizace využívání přebytků přímo u vás doma – ohřevem vody, navýšením kapacity bateriového úložiště nebo pořízením elektromobilu, který budete dobíjet prostřednictvím domácí nabíjecí stanice.
Aby střecha odolala větru, dešti, sněhu, ale i zubu času, musí fungovat jako komplexní systém – podobně jako orchestr, kde každá část hraje svou roli v přesném souladu s ostatními. Jakmile jedna vrstv...
Osmotická elektrárna dokáže vyrábět energii nepřetržitě a bez emisí, nabízí tak perspektivu stabilního a udržitelného doplňku k obnovitelným zdrojům. Technologie však zatím není dost účinná.
Nechte se unést kouzlem Vánoc! Přinášíme vám tipy a nápady, jak vytvořit útulnou sváteční atmosféru, užít si předvánoční čas naplno a objevit tradice i moderní novinky, které k Vánocům patří.
Více informací
