Neprorůstavá hydroizolace nebo kořenovzdorná fólie musí být položena a svařena celoplošně. Na veškerých vystupujících konstrukcích (například atikách) musí být vyvedena minimálně 15 cm nad úroveň budoucího vegetačního souvrství.
Extenzívní vegetace nesnáší přemokření, u těchto střech je tedy třeba počítat se sklonem střechy alespoň 2 %, aby byl zaručen dobrý odtok přebytečné srážkové vody. Jestliže se nejde stojaté vodě na střeše vyvarovat, je nutné vše konstrukčně zajistit tak, aby nemohla působit na vegetaci (například větší výškou drenážní vrstvy).
Čím větší je sklon střechy, tím rychlejší je odtok vody. Od sklonu 5° (což je zhruba 8,8 %) už je třeba navrhovat souvrství s nižší drenážní schopností a s vyšší schopností akumulace vody. Jinak bude vegetace trpět suchem. Při tomto sklonu už tedy například nemá smysl používat nopové fólie, které odvodňují příliš rychle.
Do sklonu maximálně 15° (a při maximální délce spádnice 15 m) zpravidla nejsou nutná konstrukční opatření proti sjíždění vrstev. Při překročení těchto limitů je nutné souvrství zajistit, jinak by se mohlo sesunout k okapu. K zajištění obvykle slouží samonosné konstrukční prvky, které jsou dostatečně pevné, odolné proti vlhkosti, povětrnostním vlivům a také působení půdních bakterií (dřevěné latě by shnily). A pozor! Nesmí tahovými silami působit na hydroizolaci!
Substrát na šikmých střechách musí umožňovat řádné prokořenění rostlin a přitom musí mít dostatečnou propustnost, aby nedocházelo k povrchovému odtoku vody a s ním ke splavování a erozi povrchu. Ve spodní části střechy (zhruba 1/5 délky spádnice) je vhodné posílit drenážní schopnost souvrství, například drenážní textilií.
Při sklonu nad 15° je třeba volit takový způsob založení vegetace, který je dostatečně odolný proti erozi. Lze využít hydroosev, pro sklony nad 20° se už doporučují předpěstované vegetační koberce. Při sklonu nad 30° už by tyto koberce měly dokonce obsahovat netlející protierozní vložku.
U šikmých střech záleží zdravý růst vegetace na orientaci ke světovým stranám. Je proto nutné počítat s tím, že vzhled a druh vegetace na ploše orientované k severu se bude lišit od plochy orientované na jih.
Vegetační souvrství je tvořeno vrstvami: kořenovzdornou, ochrannou a separační, drenážní a vodoakumulační, filtrační a vegetační.
Má-li hydroizolace střechy atest na neprorůstavost, tvoří zároveň kořenovzdornou vrstvu. Nesplňuje-li ale požadavky na neprorůstavost, musí být doplněna kořenovzdorným materiálem (fólií) s atestem.
Zpravidla ji tvoří geotextilie, která chrání hydroizolaci před poškozením při montáži. Zároveň může sloužit k akumulaci vody pro potřeby rostlin.
Vodoakumulační vrstva má za úkol zadržovat vodu pro potřebu vegetace, drenážní vrstva odvádí přebytečnou vodu. Na zelených střechách bývají obě funkce sloučeny do jediné vrstvy, která je tvořena buď minerálním násypem z porézního a nasákavého materiálu vhodné frakce nebo různými vodostavnými deskami a fóliemi z recyklovaných plastů.
Filtrační vrstva (geotextilie) zabraňuje vyplavování jemných součástí ze substrátu a zanášení drenážních cest. Musí být dostatečně propustná a nesmí zpomalovat nebo omezovat odtok přebytečné vody z vegetační vrstvy do drenážní. Pro zelené střechy jsou v závislosti na mocnosti a složení vegetační vrstvy zpravidla dostačující rouna s účinnou velikostí otvorů od 0,06 mm do 0,2 mm.
Vegetační vrstvu tvoří substrát s vegetací. Substrát musí umožňovat dobré prokořenění, musí mít dlouhodobě stabilní zrnitostní strukturu, dostatečnou nasákavost a propustnost.
Rozlišují se následující způsoby založení vegetace: suchý výsev, hydroosev, rozhození částí rostlin, tj. řízků nebo růžic, položení předpěstovaných vegetačních rohoží nebo kobercového trávníku, výsadba jednotlivých rostlin.
V závislosti na povětrnostních podmínkách, roční době, vývoji a druhu vegetace může údržba zahrnovat pletí, plošný sestřih, hnojení, zavlažování, zapravení spár vegetačních rohoží, dosev, dosadbu, likvidaci škůdců, odstraňování listí a zarůstající vegetace z okolí technických zařízení, ze štěrkových pásů a dlažeb.
Doporučují se dlouhodobá obalovaná hnojiva s obsahem dusíku, fosforu a draslíku (NPK) v dávkování pro extenzívní zelené střechy 5 g N/m2 za rok. Použití herbicidů k odstranění plevele je nepřípustné, kvůli možnému průniku do dešťové kanalizace.
K zakládání zelených střech je třeba přistupovat zodpovědně a dodržovat uvedená pravidla. Nezodpovědný přístup, používání nekvalitních materiálů a nesystémových řešení, nebo zanedbaná údržba vedou nejen ke znehodnocení materiálu a celkového výsledku, ale může dojít k poruše samotné budovy. Náklady na opravu a odstranění vzniklých škod pak mohou být mnohem vyšší, než by reprezentovalo použití kvalitního řešení. To mějte vždy na paměti.
Foto: archiv redakce
Evropa loni zažila vůbec nejteplejší léto v historii měření teplot. Není divu, že v této situaci měníme zažité stereotypy a obracíme svou pozornost k ekologičtějším řešením. Jedním z nich jsou zelené ...
Užitkové ploché střechy, terasy, balkony, lodžie a střešní zahrady jsou stavebními konstrukcemi, které poskytují prostředí pro odpočinek a volnočasové aktivity. Především jsou však únikem z městského ...
