Rychlá aplikace a dlouhá životnost bez poruch. To jsou největší výhody tekuté hydroizolace weberdry PUR bitumen. Slouží hlavně k hydroizolaci základové desky, svislých základů a suterénních zdí. Její ...
Snižování spotřeby je něco, co dává v současné době obrovský smysl a do budoucna je vlastně naprosto nezbytné. Snižovat spotřebu chceme nejen proto, že vypadáme skromněji, ale především proto, že je to finančně výhodné. Kdo méně spotřebuje, méně utratí, ať už se to týká čehokoliv.
A pak je tu aspekt zodpovědnosti vůči zdrojům a naší planetě obecně. Zdaleka ne všeho existuje neomezené množství a čím více budeme spotřebovávat, tím rychleji to dojde. A ani obnovitelné zdroje se nemusí tak rychle stihnout obnovit.
Cirkulární ekonomika ve stavebnictví je přístup, kdy se minimalizuje odpad a maximalizuje znovuvyužití materiálů a zdrojů. Základem je myšlenka, že stavební materiály by neměly po použití končit na skládce, ale měly by se znovu vracet do oběhu – tedy „cirkulovat“.
Proto roste význam tématu cirkulární ekonomiky, a to i ve stavebnictví. Nebo možná lépe: zejména ve stavebnictví. Proč? Až 39 % produkce skleníkových plynů má totiž „na svědomí“ právě tohle odvětví, které navíc každoročně produkuje tuny odpadu. A to je pro Zemi velmi zatěžující.
Proto se můžeme v současnosti stále častěji setkat u výstavby i rekonstrukcí se snahou uplatňovat následující zásady a alespoň trochu naší planetě odlehčit. Má to ale i řadu praktických výhod.
Proč stavět nové, když stačí upravit stávající? Dává to smysl, navíc rekonstrukce vyžaduje daleko méně použitých materiálů i energie než nová výstavba. Využitím stávajících staveb se prodlužuje jejich životnost a snižuje se spotřeba primárních surovin.
V Česku se podle posledního Sčítání domů a bytů nachází 860 tisíc neobydlených bytových jednotek, z toho asi 70 % v rodinných domech. Zvelebení těchto nevyužívaných staveb může přispět k řešení bytové krize a zamezit dalšímu rozšiřování měst do plochy, k němuž jinak dochází s novou výstavbou. Ostatně i s tímto záměrem vznikl dotační program Oprav dům po babičce, který na rekonstrukce poskytuje statisícové částky.
V souladu s těmito trendy se také zpřísňují požadavky na stavbu nových domů, které budou muset od roku 2030 splnit parametry stavby s nulovými emisemi. To má motivovat nejen ke stavbě domů s nízkou uhlíkovou stopou, ale také k tomu, aby řada stavebníků dala raději přednost rekonstrukci stávajícího domu před velkou investicí do novostavby s úspornými technologiemi.
I když se v hlavách lidí stále ještě mnohdy drží představa, že ideálem je pořídit si novostavbu, přeci jen už se projekty přestaveb rozjíždějí ve větším měřítku. Například některá architektonická studia se zaměřují právě na tzv. konverze (v angličtině adaptive reuse), tedy na projektování přestaveb stávajících domů v souladu s cirkulární ekonomikou. Jde třeba o bývalé továrny, z nichž vznikne obytný komplex, který zároveň dodá svému okolí přidanou hodnotu – v rámci něj vznikají kulturní a společenská centra, kde se mohou lidé ve městech, jinak často velmi izolovaní, setkávat.

S tím jde ruku v ruce i následující bod – rekonstrukcí stávajících objektů se snižuje potřeba stavět na nových, dosud volných plochách. Volné krajiny a panenské přírody valem ubývá. Polyká ji zemědělská půda i zástavba. Každý kousek zeleně podporuje biodiverzitu, pomáhá zadržovat vodu v krajině a čistí vzduch od škodlivých emisí.
Když už tedy dojde k nové výstavbě, mělo by to být na místech s nízkou ekologickou hodnotou – v opuštěných areálech, tzv. brownfieldech, v prolukách po zbořených stavbách apod. Tím se nejen šetří krajina, ale zároveň dochází k revitalizaci zanedbaných, často i nevzhledných lokalit, kterým výstavba vdechne nový život.
Každá stavba generuje odpad. Stavební a demoliční odpad tvoří dokonce 25 až 30 % veškerého odpadu v EU! Další zátěž na životní prostředí představuje také přeprava materiálů na místo stavby nebo z ní. Proto je potřeba projekty dobře plánovat a využívat pokud možno lokální materiály, jako je třeba dřevo, recyklované cihly nebo beton z dané lokality.
Relativními novinkami v této oblasti jsou například domy z 3D tiskárny, které se tisknou z betonové směsi přímo na místě stavby. Nebo domy z dusané hlíny, k jejichž výrobě se dá využít i nepotřebná hlína z jiné stavby (např. v Praze po ražení tunelu metra D).
Stavět pokud možno z kvalitních, odolných materiálů, které vydrží věky. Příkladem mohou být klasické pálené cihly, které vydrží i několik set let. Totéž platí třeba pro dřevěné podlahy, které jsou při správné údržbě takřka nesmrtelné, dají se snadno opravit i renovovat.
Také je dobré snažit se o nadčasový design. To se týká nejen samotných staveb, ale i vybavení interiéru. Když zařizujete dům, myslete na to, že třeba na kuchyňskou linku nebo kachličky v koupelně budete koukat následující desetiletí, a když zvolíte nějakou „divočinu“, může se vám rychle omrzet nebo vyjít z módy. A vy pak můžete mít nutkání bourat a předělávat, i když z pohledu funkčnosti mohlo být vše v pořádku.
Další možností je využívání znovu použitelných, recyklovatelných a obnovitelných materiálů. Ekologické stavební materiály jsou šetrné k přírodě při výrobě i následné likvidaci nebo recyklaci a navíc neobsahují škodlivé látky, které mohou obyvatelům domu způsobit zdravotní problémy.
Využít se dá recyklované dřevo, beton s obsahem recyklátů, konopné stavební materiály, houby nebo výše zmíněná hlína. Technika využití dusané hlíny se u nás teprve rozjíždí, ale je to velmi slibný způsob, jak stavět z lokálně dostupných přírodních surovin, navíc se schopností dobře akumulovat teplo. Velkou výhodou také je, že dusaná hlína při recyklaci vůbec neklesá na kvalitě, takže se dá využívat prakticky donekonečna.
Žijeme v rychloobrátkové době – co už nám nevyhovuje, to vyhazujeme nebo bouráme a kupujeme nebo stavíme nové. Takový přístup je však dlouhodobě neudržitelný a už velmi brzo začneme narážet na nedostatek nejrůznějších primárních surovin nebo jejich velmi vysokou cenu. Aplikace principů cirkulární ekonomiky je tak jedinou možností, jak si se situací se ctí a elegancí poradit.
Předtím, než se pustíte do nové stavby nebo rozsáhlé rekonstrukce, zvažte, jestli je skutečně nutná. Možná by stačila jen citlivá renovace nebo menší stavební zásah. Rekonstrukce má smysl tehdy, pokud zlepší funkčnost domu, přinese energetické úspory a zajistí zdravé vnitřní prostředí bez škodlivin. Třeba bude stačit, když místo rekonstrukce koupelny ty šílené kachličky, které byly před pár lety tak trendy, jen přetřete nějakou vhodnou, netoxickou barvou. Šetříte tak nejen životní prostředí, ale i vlastní peněženku.
Zdroje:
Kogaa.eu
MMR.gov.cz