Chraňte ptáky před nárazy do skleněných ploch

Jen v Evropě narazí ročně do průhledné nebo reflexní plochy okolo 100 milionů ptáků. Asi polovina z nich ihned skončí tragicky. Ostatní se pak stanou snadnou kořistí predátorů, protože při nárazu obvykle utrpí otřes mozku a jejich následné chování je nestandardní. Narážení ptáků do skleněných ploch bychom se proto měli snažit zabránit.

Příroda ptáky na moderní architekturu nepřipravila

Ptáci vidí podstatně lépe než člověk a většina savců. Jenže mají oči umístěné po stranách hlavy, a proto nejlépe vidí do stran. Za letu totiž věnují nejvíce pozornosti prostoru kolem sebe a pod sebou. I z tohoto důvodu průhledné plochy často nezaregistrují, zvlášť za zhoršených světelných podmínek.

Ještě nebezpečnější jsou pro ně reflexní plochy, neboť ptáci nerozliší obraz a realitu. Mají proto tendenci do zrcadlového odrazu pronikat. Třeba aby vyhnali domnělého soka, který je vlastně jejich zrcadlovým obrazem. Výsledek? Náraz do skleněné plochy.

Proč k nárazům ptáků do skleněných ploch dochází?

Ptáci jsou velmi mobilní, ať už kvůli shánění potravy, nebo při obraně hnízdního teritoria, při péči o mláďata, a taky když unikají před nebezpečím. Mnoho ptačích druhů navíc dvakrát ročně absolvuje dlouhé cesty do zimovišť a zpátky. Nebezpečné jsou tyto cesty zejména pro nezkušené mladé ptáky, kteří se vydávají na svou první cestu. Riziko střetu se skleněnou překážkou je u nich vysoké. Nezanedbatelným faktorem je i rychlost letu ptáků, která se i u nejmenších druhů běžně pohybuje kolem 30 km/hod.

Jsou nebezpečná všechna místa?

Za rizikový je považován prostor do výšky asi 20 metrů nad zemí, kde se ptáci pohybují nejčastěji. Pokud jde o vodorovnou vzdálenost, pak největší ohrožení je ve vzdálenosti do 50 metrů od objektu.

Z hlediska typu stavebního objektu jsou největším rizikem protihlukové stěny, neméně problematické jsou i prosklené zastávky hromadné dopravy. Samozřejmě, že do rizikové kategorie patří i transparentní a reflexní fasády nebo velkoplošná zasklení na rodinných a bytových domech. Nejnebezpečnější jsou přitom situace, kdy zasklení umožňuje průhled skrz objekt. Ptákům se takové řešení jeví jako volný koridor pro průlet.

Je možné nárazům ptáků do skleněných ploch zabránit?

Ptačí oko na rozdíl od lidského vnímá více barev a taky světlo v ultrafialové části spektra. Toho lze s úspěchem využít při dodatečných úpravách skleněných ploch kvůli větší ochraně ptáků. Obvyklým řešením je nalepení černé ptačí siluety. Jenže ta zabrání nárazům ptáků právě jen v ploše siluety, zbytek prosklení zůstává nebezpečnou pastí. Ptáci siluety jako nebezpečí nevnímají, a to bez ohledu na tvar a velikost. Vidí jen skvrnu, které se těsně vyhnou.

Lepším řešením je silueta z holografické fólie, která vytváří barevné odlesky duhových barev v různých barvách spektra a vysílá je do všech směrů. Viditelnost překážky je díky tomu několikanásobně vyšší. Pro účinnou ochranu skleněné plochy obvykle postačuje vzdálenost 30-40 cm mezi holografickými samolepkami.

Poněkud bezpečnější jsou pro ptáky taky dostatečně barevně tónovaná skla. Ale nejúčinnější a zároveň nejjednodušší ochranou je polep svislými pásky o šířce aspoň 2 cm a s mezerami do 10 cm. Rozhodující je právě mezera, která brání průletu. Případně lze pásky nahradit jakýmkoliv jiným polepem, ovšem se stejnou hustotou. Barevnost polepu může být libovolná.

Aplikace pásků se používá zejména u veřejných staveb. Doma je můžeme nahradit čímkoliv umístěným ve vzdálenosti do 0,5 metru od okna – žaluziemi, závěsy nebo třeba květinami. Velkou službu udělají venkovní žaluzie, a pokud nedochází k zrcadlení, tak i obyčejné záclony. Řešením je taky úprava osvětlení interiéru.

Riziko kolizí můžeme významně snížit i koncepcí okolí stavby. Rozmístění a skladba zeleně totiž významně ovlivňují směr pohybu ptáků a výšku jejich letu. Proto by keře nebo stromořadí, které vytvářejí ptačí koridory, neměly být příliš blízko prosklené plochy, kde zvyšují riziko kolize.

Zdroj: Česká společnost ornitologická