Ani sebelepší rekuperační jednotka nezajistí kvalitní řízené větrání, pokud nebude celý systém dobře navržený. Na co všechno při výběru, plánování a realizaci dát pozor?
Mnoho lidí má rekuperaci spojenou především se zimou. Je to přeci systém, který umožňuje výměnu vzduchu, aniž byste přicházeli o drahocenné teplo, jako když se větrá otevřenými okny. A tak když skončí topná sezóna, rekuperaci vypnou.
Ve skutečnosti ale může rekuperace v létě pomoci omezit přehřívání domu a snížit potřebu klimatizace. Musí být ale správně nastavená.
Může za to nejen změna klimatu a vznik tepelných ostrovů ve městech, ale i konstrukční řešení dnešních domů. Ty jsou totiž primárně stavěné tak, aby měly co nejmenší tepelné ztráty – kvůli drahým energiím a důrazu na ekologii je totiž žádoucí, aby potřeba vytápění byla v zimě co nejnižší.
Kvalitní zateplení a vzduchotěsnost sice výrazně snižují únik tepla v zimě, zároveň ale kladou větší nároky na správné stínění a větrání, jinak může v létě docházet k přehřívání interiéru.
A právě zde může pomoct správně fungující rekuperace.
Princip rekuperace zůstává stejný po celý rok: přivádí do domu čerstvý vzduch a odvádí ten vydýchaný. Protože se vzduch při průchodu do interiéru zároveň filtruje, přináší rekuperace v létě ještě další výhody, které v zimě nejsou až tak patrné.
Při standardním provozu rekuperace se ale děje ještě něco – ve výměníku dochází k předehřevu přiváděného vzduchu teplem ze vzduchu odváděného. To však v létě rozhodně nechceme – tepla uvnitř se naopak potřebujeme zbavit.
Proto mají moderní jednotky takzvaný bypass rekuperace, který umožňuje obejít výměník tepla a v noci (nebo kdykoliv jindy, kdy je venku chladněji než uvnitř) přivádět dovnitř chladnější venkovní vzduch, aniž by se při průchodu výměníkem ohřál.

Ano a ne. Rekuperace nemá stejné funkce jako klimatizace – nedokáže aktivně vyrábět chlad a během horkého dne snížit teplotu v místnosti o několik stupňů.
Dokáže ale zajistit takzvané volné nebo pasivní chlazení (free cooling). Pouze ale v situaci, kdy je venku chladněji než uvnitř. Tehdy přivádí do místnosti studenější vzduch, aniž by se přitom ohříval od odváděného vzduchu teplejšího. K tomu dochází obvykle v noci, nad ránem nebo třeba po letní bouřce.
Rekuperace tedy sama o sobě nechladí, ale pomáhá předcházet přehřívání interiéru.
Jak už jsme psali, pasivní chlazení rekuperací umožňuje tzv. letní bypass. Ten se u moderních jednotek spouští automaticky na základě vyhodnocování vnitřní a venkovní teploty. U jednodušších systémů ho budete muset zapnout manuálně (zpravidla večer a opět ho ráno vypnout).
Pokud budete rekuperaci kombinovat s kvalitním stíněním, které výrazně zamezuje přehřívání interiéru, můžete si mnohdy vystačit bez klimatizace. Nebo alespoň její potřebu výrazně snížit.
Tyto technologie si nekonkurují, ale mohou se vzájemně doplňovat. Více se dočtete v článku Rekuperace, nebo klimatizace?
I když zázraky rekuperace stále neumí, zejména v posledních letech prošly jednotky výrazným vývojem. Především je to velká míra automatizace, která umožňuje plynulé přizpůsobování provozu aktuálním podmínkám, aniž byste museli něco ručně nastavovat.
Vedle automatického letního bypassu jsou to například senzory kvality vzduchu, propojení s chytrou domácností nebo regulace vlhkosti.
Zatímco klasický deskový výměník předává pouze teplo, entalpický výměník dokáže přenášet zároveň i vzdušnou vlhkost. Tím pomáhá udržovat stabilnější mikroklima a omezovat výrazné výkyvy vlhkosti mezi venkovním a vnitřním prostředím.
Jeho účinky se nejvíc projevují v dobře utěsněných nízkoenergetických a pasivních domech. A ještě víc než v létě ho můžete ocenit v zimě, kdy pomáhá předcházet vysušování vzduchu během topné sezóny.

Vedle klasických rekuperačních jednotek existují také systémy, které kombinují řízené větrání s aktivním chlazením – nejčastěji s klimatizační jednotkou nebo tepelným čerpadlem.
Pokud je chlazení realizováno prostřednictvím vzduchotechnických rozvodů, bývá jeho výkon zpravidla nižší než u samostatných klimatizačních jednotek určených primárně k chlazení. V dobře navrženém domě však může být zcela dostačující.
Rekuperace může velmi dobře fungovat celoročně. Aby byla účinná i v létě, chce to však vyvarovat se následujících chyb:
Rekuperace se nehodí jen v zimě. V letních měsících pomáhá zajistit čerstvý vzduch bez přehřívání domu, omezuje pronikání pylu, hmyzu a hluku z okolí a díky funkci bypassu umožňuje využívat noční pasivní chlazení.
Díky tomu a dalším funkcím moderních jednotek můžete výrazně zvýšit komfort bydlení a zajistit si zdravější vnitřní prostředí. A přestože rekuperace nedokáže plně nahradit klimatizaci, při správném nastavení může výrazně omezit přehřívání domu a snížit náklady na aktivní chlazení.
Zdroje:
Atrea.eu
Passiv.de
Uceeb.cz
Vetrani.cz