Hotel v srdci švýcarských Alp koupil soukromník, aby jej proměnil na rodinnou rezidenci. Nemovitost z roku 1936 je přepracovaná ve venkovském stylu a maximálně využívá recyklované materiály.
Osídlení oblasti, kde se dnes nachází Írán, začalo již ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Zažilo zde vzlety i pády a předchůdkyní dnešního státu byla dávná Perská říše. Dnes v Íránu žije přes 90 milionů obyvatel a jde o muslimskou zemi. Její obyvatelé jsou pyšní na svou minulost, z čehož pramení jejich povýšenost nad Araby.
Hlavním městem je Teherán, který má téměř 9 milionů obyvatel a stejný počet jich sem denně navíc přicestuje. I přes takový počet lidí jsou ulice ve městě čisté, parky a muzea pečlivě udržovány. Město s nadmořskou výškou 1 800 m má nádherné okolí pod horami Elborzu. Je zde spousta zajímavých míst a rozsáhlá moderní zástavba.
Novodobým symbolem Teheránu a branou do města je monumentální Azadi Tower. Věž vznikla v roce 1971 u příležitosti oslav 2 500. výročí vzniku Perské říše. Má výšku 50 metrů a její fasádu zdobí bloky z bílého mramoru. Interiér slouží jako muzeum. Tvůrcem projektu je íránský architekt Hosajn Amanat.
V letech 2000–2008 v Teheránu postavili také televizní věž Bordž-e mílád, která je vysoká 435 metrů, což ji řadí na 6. příčku v žebříčku nejvyšších věží světa. Periferie Teheránu se neliší od jiných velkoměst světa a tvoří ji moderní obytné budovy.
Za povšimnutí určitě stojí vesnice Abyaneh, která vznikla před 3 tisícovkami let a je celá postavená z hlíny. Samostatnou kategorií pak jsou sídla Isfahan a Masuleh, a to kvůli svému stavebnímu řešení a výjimečným střechám.
Historie města Isfahan (téměř 2 miliony obyvatel) sahá 3 tisíce let nazpět. Jeho náměstí Emam Khomeini, postavené v 16. a 17. století, doslova vyráží dech. Není divu, že je označované za nejkrásnější náměstí na světě. Mešity, paláce, chrámy jsou nádherné a jejich střechy mají své kouzlo.
Na svahu pohoří Elborz se nachází vesnička Masuleh, kde žije necelých 2 tisíce obyvatel. Jejich domy jsou umístěné ve svahu a zajímavé na nich je, že střechy jsou řešené jako terasy, které slouží jako ulice pro budovy situované výše.
V Íránu vidíme v zásadě tři druhy střech, a to ploché, kopule a minarety. Najdeme je nejen na historických budovách, ale také na novostavbách. Je to jednak v důsledku respektování klimatu, a také materiálových možností. Rozdíl je ve využití plochých střech, které u historických budov není, kdežto u novostaveb celospolečenského významu jsou využívány jako terasy.
Nosná střešní konstrukce plochých střech na historických budovách je z dřevěných profilů nebo z plochých kleneb, na kterých je uložený vyrovnávací násep. Kopule mají konstrukci klenby vybudovanou z plných pálených cihel. Celý střešní plášť plochých střech je na historických budovách provedený z hlíny, kde finální horní vrstvu tvoří hliněná dlažba.
Novostavby mají nosnou střešní konstrukci železobetonovou a střešní plášť z betonové mazaniny s cementovým potěrem. V některých případech je navíc použitá povlaková krytina z asfaltových pásů. Ty se v Íránu používají i při opravách historických objektů s plochou střechou.
Střechy vytvořené zakřivenými plochami – kopule, mají neopakovatelnou povrchovou úpravu. Ve většině případů jde o keramický glazovaný obklad, kterým se pyšní kopule nad hlavním modlitebním sálem. Je to právě keramická výzdoba, která stojí za věhlasem jednotlivých mešit. Většinou kopule zdobí zelenomodrá keramika, na které se jako motivy uplatňují především větvičky a lístky. Celek vlastně představuje obraz stromu se zelenou korunou, takže kupole symbolizuje strom života. Každá kupole má snahu být originální. Ostatní kopule na nesakrálních stavbách nejsou tak okázalé a jejich povrch tvoří buď plech, nebo dlaždice.
Ke každé sakrální stavbě (mešitě) patří štíhlé minarety, které v mnoha případech také zdobí glazovaný obklad. Střechy minaretů mají různé tvary a jejich ukončení představuje architektonický prvek, který koresponduje s kupolí mešity.
Poznáte-li Írán zblízka, budete nuceni si poopravit názor na tuto zemi. Místní obyvatelé jsou přátelští, pohostinní a na turisty čekají krásné památky i fascinující svět dávné Persie. Každé město tam má své kouzlo, nezapomenutelný bazar, jedinečnou atmosféru. Dominantou všech měst jsou kopule mešit s minarety. Z pohledu stavaře je pak nejkrásnějším městem určitě Isfahán, který reprezentuje vrcholné umění islámské civilní architektury.
Historická řešení střech jsou v Íránu úplně jiná, než jak je známe od nás. Všechno tam vznikalo z hlíny a cítit je obrovský respekt k tamnímu klimatu a omezeným materiálovým možnostem. Z technického pohledu ještě stojí za zmínku velmi zajímavé střechy nad podzemními nádržemi. Uchovávala se v nich voda, která byla ochlazovaná vzduchem pomocí lapačů větru.
Zdroj: prof. Ing. Josef Oláh, PhD.