Lineárně obtáčí centrální prostor vybudovaný ze dřevěných CLT panelů. Autory projektu jsou členové studia Apropos Architects a Tereza Šváchová, kteří prostřednictvím svého díla vyprávějí příběh o kreativním národu a jeho světovém příběhu.
Češi jsou národem kreativců a kutilů, známí i za hranicemi svým umem. Český pavilon v Ósace tuto charakteristickou vlastnost znovu připomíná. Například odkazem na naši bohatou sklářskou tradici prostřednictvím unikátní, precizně zpracované prosklené fasády. Upoutá na první pohled. Dalším majstrštykem stavby je její nosný systém, tvořený dřevěným válcem ve středu spirály. Díky jemu bude český pavilon v Japonsku první dřevostavbou tohoto druhu bez ocelové konstrukce.
Obvodová skleněná spirála tvoří komunikační rampu a současně je výstavním prostorem. Její šířka je proměnná a pohybuje se v rozpětí 1,8 až 7,0 metrů. Ve výšce 12 metrů nad terénem je rampa zakončená vyhlídkovou terasou s restaurací a barem. Z tohoto místa je výhled nejen na moře, ale taky proskleným světlíkem dolů do auditoria.
Z hlediska materiálů pro světovou výstavu vsadili autoři návrhu na udržitelnou konstrukci. V souladu s nastavenou filozofií stavby na modularitu, prefabrikovatelnost a sofistikovanost realizace bylo dřevo jasnou volbou.
Zjednodušeně je možné stavbu popsat jako ve středu umístěný dvouplášťový válec, který vynáší stoupající obvodovou spirálu. Vnější průměr válce je 9,7 metrů a vnitřní 6,7 metrů. V mezikruží se nachází schodiště pro cestu dolů, které je současně ztužujícím prvkem nosného válce. Vyrobený je ze dřevěných CLT panelů a osazený do betonové základové vany.
Po vnějším fasádním obvodu jsou osazené ocelové sloupy, které podepírají spirálové nosníky, vynášející skleněnou fasádu. Stropy a deskovou konstrukci spirály tvoří plošné dřevěné panelové dílce.
Jedná se o dílce z masivního dřeva, které jsou složené z křížem orientovaných vrstev (obvykle ze tří až sedmi) spojených lepením. Materiál je vhodný pro konstrukce stěn, stropů i střech. Hodí se pro všechny budovy, včetně výškových, pro které je ideální z požárně bezpečnostního hlediska.
Zjednodušující popis konstrukce vypadá poměrně fádně. Musíme si však uvědomit, s čím vším se při návrhu i realizaci museli inženýři vypořádat. Především to byly klimatické podmínky, které jsou na japonském pobřeží diametrálně odlišné od těch našich. Patří k nim vlhkost, slaný vzduch a silný vítr s možností přechodu do tajfunu. Každý tento jev působí na statiku dřevěné konstrukce nepříznivě.
Dalším požadavkem byla odolnost proti zemětřesení, které může v průběhu výstavy nastat. Ani s ním se doma často nesetkáváme.
Konstrukčně a staticky vyladěný projekt se dál musel upravit pro potřeby transportu. Vše se totiž v Česku nejen navrhovalo, ale taky realizovalo. Konstrukci tak bylo potřeba vyrobit v převozu schopných rozměrech, tzn. že se jednotlivé díly musely vejít do lodního kontejneru. Proto jsou oba základní válce tvořené ze 36 segmentů.
A to ještě stále není všechno. Po skončení EXPA 2025 musí jít konstrukce demontovat a zase odvézt zpět. Inženýři tak museli postupovat po vzoru chytré horákyně – navrhnout něco tak pevného a stabilního, že to odolá zemětřesení, ale zároveň tak flexibilního, že to půjde znovu rozebrat.
Neposledním oříškem byla při transkontinentální spolupráci legislativa. Návrh zrealizovaný podle českých norem a eurokódů bylo potřeba lokalizovat na japonské podmínky. Tohle se podařilo zajistit úzkou spoluprací českých a japonských techniků.
Výstava EXPO 2025 je situovaná na umělý ostrov, z čehož vyplynula hodně neobvyklá podmínka. Přivézt tam je možno jen takovou hmotnost, která se z ostrova odveze. Statik proto musel celý čas porovnávat hmotnost odvezeného výkopu ze základů s hmotností konstrukce stavby.
Fasádu tvoří izolační skleněné panely ze dvojskla, případně trojskla. Vnější tabule každého panelu bude ve finále umělecky zpracovaná metodou tzv. spékání. Při ní se budou na křišťálovou tabuli plochého skla s nízkým obsahem železa napékat pásky dalšího skla. Uložené budou v různých vrstvách přes sebe, aby vytvořily motiv vztyčených čedičových píšťal, jak je známe z okolí Kamenického Šenova. Skleněná fasáda se díky tomu stane nejvýraznějším prvkem stavby.
Hmota domu se směrem vzhůru rozšiřuje nad svou základnu, a tím její působení graduje, což je součástí architektonického záměru. Díky tomuto řešení pavilon navíc taky částečně stíní venkovní promenádu i odpočinkový prostor.
Všechny prostory nad zemí jsou určené pro nejrůznější výstavní aktivity, prezentace a kulturní akce. Technické zázemí pro ně je soustředěné do podzemního patra.
K českému pavilonu přivede návštěvníka stezka dlážděná kamenem. U vstupu se bude muset rozhodnout pro jednu ze tří variant. První dvě trasy stoupají k prvnímu kontaktnímu místu, odkud se mohou buď vydat dál vzhůru stoupající spirálovou rampou s interaktivní expozicí. Nebo mohou přes předsálí vstoupit do středu pavilonu, kde je multifunkční auditorium s kapacitou až 240 míst, a ve kterém bude probíhat program. Další možností je cesta výtahem přímo na střechu pavilonu, do restaurace s vyhlídkou.
Sem dojde i ten, kdo se rozhodne pro pěší cestu skleněnou spirálou. Na vrcholu bude po čtyřech jejích otočkách a bude se moci občerstvit ve sky baru nebo fine diningové restauraci.
Česká republika a EXPO 2025
V podvečer 15. dubna 2019 zachvátil pařížskou katedrálu Notre-Dame ničivý požár a dodnes se nepodařilo přesně určit, co bylo jeho příčinou. V ohnivém pekle tehdy ale skončila téměř celá střecha.
