Zateplení šikmé střechy patří mezi nejefektivnější opatření, jak snížit energetickou náročnost domu a zvýšit komfort bydlení. Právě střechou totiž může unikat až 30 % veškerého tepla.
Dřevěné konstrukce, to nejsou jenom dřevostavby, které prozatím tvoří méně než pětinu nově vznikajících rodinných domů. Dřevo je součástí krovů téměř všech sedlových střech. V naprosté většině případů se jedná o smrk, který se snadno zpracovává, je cenově dostupný, a především se ho v našem prostředí těží nejvíce, byť jeho prvenství už není tak přesvědčivé jako dříve. Loni představoval smrk 68,5 % vytěžené kulatiny, následován borovicí, která nemá daleko k 15 %. Právě s borovicí stále častěji pracují pily, objevuje se na skladech dřevoobchodů, a tím pádem i na stavbách. A v dalších letech se s ní budeme setkávat ještě častěji.
Mechanických a fyzikálních vlastností samotné dřeviny se není nutné obávat, naopak. „Borovice je pevnější, pružnější a tvrdší než smrk, což jí dává výhodu v namáhanějších konstrukcích,“ shrnuje přínosy Ing. Eliška Racková, Ph.D. v nově vydané dřevařské příručce Jak na řezivo. Někteří zpracovatelé borovici teprve postupně „objevují“, někteří s jejím začleněním do sortimentu vyčkávají a jiní už s ní běžně pracují. Záleží na velikosti pily, postoji vedení a samozřejmě na oblastech, odkud pochází její kulatina.
Všichni se však shodují na tom, že borovice je a bude v českém prostředí tématem. „Borovici již používáme v našem produktovém portfoliu, například v KVH a sušeném řezivu pro střešní konstrukce. Neustále hledáme nové způsoby, jak ji integrovat do naší nabídky,“ vysvětluje význam této dřeviny Martin Brebis, ředitel dřevozpracujícího závodu Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou. V roce 2025 představovala borovice 12 % kulatiny, kterou Stora Enso, coby jedna z největších českých pil, zpracovala.
Vše má samozřejmě i své náročnější stránky. Kromě toho, že má borovice lepší mechanické vlastnosti než smrk, je díky vyššímu obsahu pryskyřice i odolnější pro použití v exteriéru. Jenže obsah pryskyřice, a tím i častější smolníky, mohou být naopak překážkou pro její využití v pohledových konstrukcích.
Dalším úskalím je pak podoba suků. Jsou větší a tvrdší než u smrku, což klade nároky na zpracování a třídění. Pouze kvalitní třídění zaručí, že suky, kterých se řemeslníci často obávají, nezpůsobí oslabení ohrožující konstrukční využití. „Pokud není dřevo odborně vytříděno, může být rizikové – ale to platí i pro smrk,“ uzavírá Eliška Racková ve zmíněné příručce o řezivu.
V době, kdy pily upozorňují na nedostatek kulatiny a její extrémně vysoké ceny, které se prozatím jen těžko daří promítat do cen řeziva, je borovice řešením, jak trhu dodat konstrukční dřevo. Příjemným bonusem je i přívětivá cena borovice, která se pravděpodobně ke smrku brzy přiblíží. Prozatím ale zůstává nižší.
Zdroj: Klára Dvořáková, Herrmann & Vogel spol. s r.o.