Napadlo by vás, že můžete bydlet v jurtě? Na letní dovolené možná, ale trvale?
Stavba s tisíciletou historií překvapivě dobře splňuje i požadavky současné doby. Díky tradičním postupům kombinovaným s moderními materiály nebudete žít ve „stanu“, který vydrží sotva pár sezón, ale v plnohodnotném obydlí s veškerým komfortem. A zároveň finančně dostupném.
Jurty patří k nejstarším typům lidských obydlí. Po staletí sloužily kočovným národům Střední Asie, zejména v oblasti dnešního Mongolska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Jsou přenosné, rychle vybudované a přitom poskytují pohodlné zázemí i v extrémních klimatických podmínkách – v horkých letních dnech i mrazivých zimách.
Tradiční řemeslná výroba mongolské jurty a s ní spojené zvyky jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Tradiční mongolská jurta má kruhový půdorys s průměrem kolem 6 m a lehkou dřevěnou konstrukci – nejčastěji z ohebných prutů, které se dobře tvarují. Strop nesou dřevěné krokve spojující středový kruhový otvor se stěnami, takže jurta nepotřebuje žádné podpěrné sloupy a centrální prostor zůstává zcela otevřený. Zateplení stavby obstarává plstěná rohož, nejčastěji z ovčí vlny, a vnější plášť zpravidla z bavlněné plachty.
Taková stavba je díky svému tvaru dobře odolná vůči větru, zajišťuje rovnoměrné rozložení tepla a pocit soudržného, chráněného prostoru. Díky těmto kvalitám jurty přetrvávají tisíce let a na řadě míst se stále staví tradičním způsobem. Konstrukce se více než osvědčila a není v podstatě důvod ji měnit.
Podlahu tvoří jen udusaná hlína, vystlaná plstěnými rohožemi, kožešinami a koberci, které se podle potřeby vrství, aby zajistily i v zimním období dostatečnou izolaci.
O teplo se postarají kamna nebo otevřený oheň uprostřed jurty, topí se sušeným zvířecím trusem nebo dřevem. Pro odvod kouře slouží stropní kruhový otvor, který se reguluje pomocí plstěné klapky a provazů. Díky přirozenému komínovému efektu stoupá kouř vzhůru, aniž by potřeboval systém pro odvod. Stropní otvor zároveň přivádí denní světlo a čerstvý vzduch, protože tradiční jurta nemá žádná okna.
Kvůli vidině dostupného bydlení se ale nemusíte s rodinou tísnit v jediné místnosti, spát na kožešinách, ani topit sušeným jačím trusem. Moderní jurty nabízejí veškerý komfort současného bydlení. Odpadl totiž původní hlavní požadavek na mobilitu a přesunul se směrem k pohodlí, větší odolnosti i energetické efektivitě. Kvalitně navržená a provedená jurta se může přiblížit energetické třídě C.
Celoroční jurty tak mají klasické podlahy, třeba i s integrovaným vytápěním, vícevrstvé izolační systémy, pevná okna a dveře, ale také elektroinstalaci a rozvody vody.
S celou rodinou nemusíte sdílet jediný centrální prostor. Větší jurta může být rozdělená příčkami nebo si můžete pořídit modulární systém více propojených jurt, abyste měli dostatek místa i soukromí.
Asi hlavní nevýhodou tradičních jurt je relativně krátká životnost – především vnějšího pláště, který obvykle vydrží jen jednotky let. Moderní plachty však místo bavlny často využívají trvanlivější materiály, jako jsou například akrylová vlákna, která jsou odolná vůči dešti, sněhu, větru ale i plísním. Kvalitní plášť funguje jako difuzně otevřený systém, který uvnitř udržuje zdravé klima.
Ještě o krok dál jdou dřevěné jurty – stavby, které zachovávají tvar klasických jurt, ale na rozdíl od nich mají pevné základy, masivní dřevěnou konstrukci a stěny. Takové bydlení bude ještě podstatně odolnější, splňuje parametry klasické stavby, ale cenově už bude výrazně dražší.
Jurta se dá využít celou řadou způsobů. Asi nejčastěji se s ní v dnešní době setkáme jako s rekreačním objektem – můžete si ji pronajmout na víkend nebo prázdninový pobyt. Můžete ji však mít i jako vlastní chatu nebo sezónní bydlení. Můžete v ní ale bydlet i celoročně. Může se z ní stát domek pro hosty nebo „vejminek“ pro rodiče. Dá se využívat jako pracovna, ateliér, terapeutická nebo třeba společenská místnost.
S ohledem na její účel je také dobré ji navrhovat. Budou se od toho odvíjet jak její parametry, tak pochopitelně i cena.
Ta závisí nejen na velikosti jurty, ale především na kvalitě a složitosti provedení. Zásadní je otázka, zda budete jurtu využívat celoročně. Pokud ne, výrazně ušetříte na zateplení. Kvalitnější materiály jsou dražší, ale také budou mít větší odolnost, delší životnost a podpoří zdravé mikroklima uvnitř obydlí.
Jednoduchý sezónní model pořídíte zhruba za 100 tis. Kč, celoroční jurtu o průměru 8 m kolem 700 tis. korun; průměr 9 m a podlahová plocha 66 m2 už se blíží k milionu. K tomu je většinou potřeba započítat ještě náklady na úpravu terénu, dopravu a montáž zhruba v řádech nižších desítek tisíců korun.
Pokud byste zvolili dřevěnou jurtu, počítejte s několikanásobnou cenou – jde totiž o konstrukci v podstatě srovnatelnou s běžnou dřevostavbou, a to včetně základové desky. I při malých rozměrech stavby (cca 20–40 m2) se cena vyšplhá zhruba na 1,6–3,2 mil. Kč.
Jurta není vhodná pro ty, kteří lpí na trvalých materiálních hodnotách, ale spíše pro ty, pro něž je nejdůležitější nezávislost a svoboda.
Bydlení v jurtě určitě není univerzální řešení bytové krize, ale někomu může vyhovovat. Hodí se především pro vyznavače minimalismu a udržitelného bydlení, kteří jsou ochotní přijmout určité kompromisy a nevadí jim, že jejich potomci jednou nezdědí dům se staletou rodinnou historií.
Ideální bude jako startovací nebo sezónní bydlení pro jednotlivce nebo pár, na krátkodobé pronájmy jako vedlejší zdroj příjmů nebo doplňkový obytný objekt na pozemku – ať už pro děti, návštěvy nebo třeba jako prostor pro podnikání nebo volnočasové aktivity.
Nebo v ní můžete dočasně bydlet, než postupně svépomocí vybudujete na pozemku trvalou stavbu. Cena celoroční jurty je dosažitelná, byť vám – na rozdíl od zděného domu – určitě nevydrží „navždy“. Nabízí však velkou míru flexibility a volnosti. Pokud se nechcete svazovat pevnými základy ani hypotékou, chcete žít ve větším sepětí s přírodou a máte duši nomáda, může být pro vás bydlení v jurtě to pravé.
Zdroje:
King, Paul (The Complete Yurt Handbook). The Complete Yurt Handbook. Bristol: Eco-Logic Books, 2001. ISBN 978-1-899233-08-3.
UNESCO. Traditional craftsmanship of the Mongol ger and its associated customs. Nomination File No. 00872, Representative List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity, 2013. UNESCO, Paris.
porovnání nabídek různých českých dodavatelů jurt
Tesařík krovový patří mezi nejnebezpečnější dřevokazný hmyz v našich podmínkách. Napadá trámy, krovy i pergoly a často zůstává dlouho skrytý. Jak ho odhalit včas a jak se ho účinně zbavit?
Zelená voda, usazeniny a zápach. Po zimě vypadá bazén často hůř, než čekáme. Dobrá zpráva: během jediného dne ho zvládnete vrátit do perfektní kondice.
