Sledujete hokejové zápasy českého týmu na právě probíhajícím Mistrovství světa? Pak jste si nemohli v hledišti nevšimnout maskota „Indiána“. Trikolóra na jeho obličeji nenechává nikoho na pochybách, k...
Podle profesního svazu Šance pro budovy je Směrnice dobře vyjednaným kompromisem. Původní návrhy byly v některých ohledech příliš ambiciózní a nerealisticky nastavené.
Směrnice nastavuje postupný model renovací budov, odstupňovaný podle typu vlastnictví budovy a bez komplikovaného sjednocování energetických tříd v rámci států unie. K naplnění stanovených cílů bude u nás potřeba tempo renovací 3x zrychlit. Důraz je na prvním místě kladen na úspory v komerčních objektech. Z nich by mělo být 16 % nejhorších budov zrenovováno do roku 2030 a dalších 26 % do roku 2033. Jednotlivé státy si samy určí, jakých budov se budou renovace týkat.
Pokud jde o obytné budovy, tam bude strategie renovací flexibilnější. Cílem je snížit průměrnou spotřebu primární energie v obytných budovách o 16 % do roku 2030 a o 20 až 22 % do roku 2035. Některé typy budov, např. historické, přitom budou z uvedených povinností vyjmuty.
Jednotlivé státy se opět samy rozhodnou, na které budovy se zaměří. V Česku zatím není jasně definovaný způsob, jak určit, které budovy jsou v nejhorším stavu. Budovám často chybí energetické průkazy, takže stát nemá přehled o jejich stavu. Nově by měl vlastník objektu společně s energetickým průkazem získat i tzv. renovační pas. Ten bude sloužit jako návod, jaká opatření a v jakém pořadí provést, aby se budova dostala do žádoucí cílové energetické třídy.
Nově stanoveným principem je, že by se nové budovy měly podílet na výrobě energie. To znamená, že jejich spotřeba energie z tradičních emisních zdrojů by měla být nízká, a navíc kompenzovaná výrobou z obnovitelných zdrojů. Může přitom jít o samovýrobu na úrovni budovy nebo o spolupráci v rámci komunity. Nejedná se tedy o ostrovní nebo soběstačné domy, ale o pokračování současného trendu – efektivnějšího řešení energetiky a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů.
Od roku 2028 budou v bezemisním standardu všechny nově postavené veřejné budovy, od 2030 by se tento režim měl týkat již všech nových budov. Technické nastavení si ale členské státy stanoví samy a bude se odvíjet od jejich národní legislativy. Stále přitom bude brána v potaz nákladově-optimální úroveň.
Už dnes se staví energeticky velice úsporné budovy, tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB), kde se energetická náročnost pohybuje obvykle mezi 60 a 90 kWh/m2 za rok. Jedná se o celkovou primární neobnovitelnou energii spotřebovanou na vytápění, ohřev vody, osvětlení či chlazení. Při pohledu do průkazu energetické náročnosti odpovídá nZEB standard zhruba polovině kategorie B.
Požadovaného energetického standardu lze dosáhnout již samotným architektonickým návrhem. Orientace domu vůči světovým stranám, jeho tvar a dispozice hrají důležitou roli. Nový krok tak nebude na úrovni stavební, ale na úrovni energetického systému.
Zdroj: Šance pro budovy