Blackouty mohou být stále častější. Jak se připravit na výpadek proudu?

Mnozí ještě pamatují časté výpadky proudu za minulého režimu. Nebývaly to celoplošné blackouty, ale lokální výpadky přetížené nebo zastaralé infrastruktury. Někdy byl příčinou nedostatek paliva pro elektrárny, výjimkou nebyly ani plánované odstávky, které měly předcházet přetížení sítě.

Většinou trvaly desítky minut až několik hodin a domácnosti byly na takové „černé hodinky“ připravené – zpravidla mívaly po ruce dostatečné zásoby svíček, sirek a baterek. A hlavně zdaleka nebyly tak závislé na elektřině, jako jsme dnes – zdroj tepla byl nejčastěji na tuhá paliva, vařilo se na kamnech nebo plynových sporácích a řada přístrojů, využívaných v domácnosti, byla mechanických (ruční šlehače, mlýnky na maso atd.).

Bez elektřiny ani ránu

Od té doby jsme se hodně posunuli, ale náš život je do značné míry křehčí. Moderní spotřebiče nám velmi usnadňují život, ale stali jsme se na nich do velké míry závislí. Téměř vše v dnešních domácnostech funguje na elektřinu a pokud ne přímo, tak na baterie – nyní už v naprosté většině nabíjecí. Takže dříve nebo později opět budeme potřebovat funkční zásuvku…

Bohužel se dá očekávat, že rozsáhlé výpadky proudu budou stále častější. Alespoň nějakou dobu. Proč?

• Nevyhovující infrastruktura – distribuční soustava je na řadě míst zastaralá a neodpovídá současným potřebám.
• Rychlý přechod k OZE – s tím souvisí i zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jejich produkce je totiž zcela závislá na počasí a tak podléhá velkým výkyvům.
• Změny klimatu – extrémní výkyvy počasí mají vliv jak na produkci OZE, tak i na spotřebu. Vichřice a silné bouřky mohou poškodit vedení vysokého napětí; dlouhá sucha či bezvětří zase mohou omezit výrobu elektřiny z větrných a vodních elektráren.
• Globální propojení – evropská energetická síť je dnes silně propojená. Díky tomu si mohou státy v případě potřeby navzájem vypomoci dodávkami elektřiny, ale zároveň se porucha v jedné části přenosové soustavy může rychle přenést i do dalších zemí.
• Kybernetické hrozby – fungování sítě mohou narušit nejen technické závady, živelní katastrofy nebo extrémní počasí, ale bohužel i cílené útoky hackerů.

Na celonárodní úrovni se pracuje na tom, aby se situace co nejrychleji stabilizovala. Energetická soustava prochází zásadní proměnou – přechodem na chytré sítě, decentralizací zdrojů, rozvojem akumulace a agregace flexibility. Jenže to vše vyžaduje čas a dostatek zdrojů – taková změna se nedá provést ze dne na den, a tak je potřeba se připravit na to, že současný stav ještě nějakou dobu potrvá.

Zpátky na stromy?

Dovedete si představit, že by blackout netrval jen pár hodin, ale „navždy“? Kdyby nastala situace, která by definitivně vyřadila veškerou elektroniku a lidstvu by nezbylo, než začít znovu od píky? Pro obyvatele západního světa by to byla hotová katastrofa. Obzvlášť pro ty ve městech. Role by se najednou úplně obrátily – zatímco my bychom byli v koncích, „primitivní“ národy a „rozvojové“ země by žily spokojeně, možná, aniž by postřehly jakoukoliv změnu.

Moderní technologie nás zhýčkaly a do určité míry oslabily. Měli bychom je odložit a vrátit se ke spokojenému živoření našich předků? To jistě ne. Přesto není od věci nespoléhat jen na svoje okolí a pokusit se žít alespoň trochu soběstačněji.

Kdo je připraven, není překvapen

Co může běžná domácnost udělat pro to, aby se jí případné výpadky proudu dotkly co nejméně?

Blíž k přírodě

Život ve městě je velmi pohodlný, ale také do velké míry odkázaný na dodávky široké škály zdrojů zvenčí. I bydlení na venkově má své nevýhody, nicméně může nabídnout daleko větší míru nezávislosti – pokud bydlíte v rodinném domě se zahradou, můžete mít k dispozici vlastní zdroj vody, elektřiny (domácí fotovoltaickou elektrárnu nebo větrnou turbínu), vlastní dřevo na topení nebo domácí potraviny ze zahrady (zelenina, ovoce, vejce apod.). Život „blíž k přírodě“ může být obzvlášť v krizi neporovnatelně stabilnější než ten, který stojí a padá na technologiích.

Diverzifikace zdrojů energie

Závislost pouze na jednom zdroji energie může být zrádná. Pohon na elektřinu je sice velmi praktický, jenom ne při blackoutu. Ve většině domácností při výpadku proudu nelze vytápět, svítit, vařit… prakticky nic. Není tedy úplně od věci kombinovat různé typy technologií.

Pokud například vytápíte tepelným čerpadlem, mohou se jako záložní zdroj hodit třeba krbová kamna  – jak pro případ výpadku elektřiny, tak i jako levnější vytápění při velkých mrazech. Pokud máte elektrický sporák nebo indukční desku, můžete mít v záloze jednoduchý přenosný plynový vařič nebo malý zahradní gril na dřevěné uhlí apod. Čím širší spektrum možností doma máte, tím lépe zvládnete i delší výpadek.

Hybridní fotovoltaika s bateriovým úložištěm

Fotovoltaická elektrárna s bateriovým úložištěm vám může zajistit značnou míru energetické nezávislosti. V případě výpadku proudu se systém automaticky přepne do tzv. ostrovního režimu a zajistí nepřerušený provoz zálohovaných okruhů. Čím je dům energeticky efektivnější, tím větší podíl provozu zvládne solární energie pokrýt.

I auto může pomoct

V krizové situaci může jako zdroj energie posloužit i vaše auto. U běžných vozidel se spalovacím motorem můžete přes měnič napětí (tzv. invertor) napájet drobné spotřebiče nebo dobíjet telefon. V případě elektroauta nebo plug-in hybridu s funkcí V2L (vehicle-to-load) či V2H (vehicle-to-home) je využití ještě širší – pokud je baterie nabitá, může dočasně zásobovat energií třeba i celý dům (dle kapacity baterie a energetických nároků domácnosti v řádu několika hodin až dní).

Manuální ovládání, když vypadne technika

Mnoho moderních zařízení v domácnosti (např. vrata, venkovní žaluzie) funguje výhradně na elektřinu. V případě výpadku proudu pak může nastat problém – nedostanete se do garáže, neotevřete zahradní branku, neroztáhnete žaluzie. Proto je důležité mít možnost je ovládat i ručně. Většina zařízení to technicky umožňuje, jen je potřeba vědět, jak na to – abyste nad tím nemuseli koumat v krizové situaci, kdy vám nefungují světla ani domácí wifi, takže si ani nemůžete v klidu pročíst manuál.

Nouzová výbava po ruce

V dnešní době už nejsme moc zvyklí dělat si nějaké zásoby – vždyť všeho je dostatek a dá se objednat na několik kliknutí i s dopravou do pár hodin až do domu. Kdyby však došlo k rozsáhlejšímu blackoutu, jako třeba ve Španělsku, který v určitých regionech trval i několik dní, už to se zásobováním až tak jednoduché být nemusí. Proto se vám může hodit mít doma pár základních věcí připravených (určitě však není potřeba plenit obchody a skupovat třeba celé regály toaletního papíru).

Zabalte si tzv. nouzové (evakuační) zavazadlo, jehož součástí bude zejména:

• silná kapesní svítilna, popř. i „čelovka“,
• svíčky, zápalky nebo zapalovač,
• powerbanka a nebo solární nabíječka na telefon,
• pár litrů neperlivé pitné vody,
• trvanlivé potraviny, které není třeba vařit,
• turistický vařič na tuhý líh nebo malý gril na dřevěné uhlí; provizorně se dá ohřívat i nad čajovými svíčkami, které umístíte do kovové formy na muffiny,
• základní léky a lékárničku,
• hotovost, protože bez proudu nefungují ani platební terminály,
• rádio na baterie nebo ruční pohon (dynamo), abyste zůstali u zdroje informací i v případě, že vypadne internet.

Není potřeba chystat se na konec světa; směřování k větší nezávislosti ale neuškodí

Lidská civilizace je křehká, ale není potřeba mít černé myšlenky, ani si doma budovat soběstačný bunkr, kde dokážete přečkat i zombie apokalypsu. To by se vám nejspíš stejně nepovedlo. Není však od věci tak trochu se poučit z nedávných událostí a posunout se, byť třeba jen drobnými kroky, k částečné soběstačnosti a nezávislosti. Může vám to ušetřit nejen řadu starostí, ale třeba i výdajů za energie v každodenním životě, i když se žádná katastrofa konat nebude. Cesta k větší nezávislosti je zároveň i cestou k udržitelnější budoucnosti – a o tu dává smysl usilovat i bez hrozby blackoutů.

Zdroje:
Echo24.cz
HN.cz