Nová střecha vypadá bytelně, což může svádět k domněnce, že tomu tak bude napořád. Ale působení přírodních živlů se časem projeví na každé střeše a ta pak bude vyžadovat zásah. Tehdy oceníte, že máte kam bezpečně šlápnout, čeho se přidržet nebo kam přivázat jistící lano. Málokdo totiž zvládne se pohybovat ve výšce se stejnou lehkostí jako pokrývači, klempíři nebo tesaři.
Bezpečnost staveb obecně, při jejich užívání a následné údržbě, je jedním ze základních legislativních požadavků. Jenže naprostá většina udržovacích prací na střeše nebo fasádě je vždy spojená s rizikem pádu, protože to vyplývá z charakteru dané konstrukce. Proto se bezpečnosti v tomto místě speciálně věnují např. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky nebo ČSN EN 365 – Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky.
Při výstupu do výšky se neobejdeme bez žebříku, který musí být pevný a spolehlivý. Při použití je nutné jej zajistit proti sklouznutí a převrácení. Pozor na tuto podmínku zejména při instalaci žebříku ve svažitém terénu. S bezpečně postaveným žebříkem se u většiny běžných rodinných domů dostanete třeba k okapům, které byste měli minimálně jednou ročně zkontrolovat a vyčistit (více ve článku Poradíme vám, jak vyčistit okapový systém).
V dalším postupu vzhůru k pevně definovaným cílům (např. ke komínu) vám pomohou cesty vytvořené na střešní rovině. Budují se ze střešních schodů (nášlapů), stoupacích plošin, střešních žebříků a komínových lávek. Tyto prvky pochůzných systémů dodávají renomovaní výrobci ke každé střešní krytině. U skládaných krytin se zavěšují na laťování, kdežto na plechové krytiny se šroubují přímo, a to pomocí systémových držáků. Protiskluznou stoupací plochu vždy tvoří rošt nebo aspoň perforovaný plech, který zajistí, že tam nebude namrzat sníh nebo vlhkost.
Práce na střeše ale může vyžadovat i pohyb mimo pochůzný systém (např. odklízení sněhu nebo oprava). Pro tyto případy by měla být střecha vybavena kotevními body pro možnost úvazu, který osobu na střeše zabezpečí proti pádu.
V blízkosti střešních oken, kterými je možné vylézt na střechu, se upevňují háky. Slouží k připevnění žebříků, k podepření pracovních plošin a pro kotevní body, ke kterým se připevňují ochranné prostředky proti pádu. Jejich rozmístění by mělo být takové, aby umožnily bezpečný pohyb po celé střeše.
Protože hák na střeše jistí bezpečnost, vždy musí jít o certifikovaný prvek, kompatibilní s danou krytinou a instalovaný dle pokynů výrobce.
Pád do hloubky hrozí i u ploché střechy. Proto by i ona měla být zabezpečená, a to buď instalací zábradlí nebo kotvících zařízení. U rozsáhlých plochých střech se nejčastěji používá tzv. kotvicí vedení, které má jednotlivé kotvící prvky spojené nerezovým lanem.
Požadavky na instalaci kotvicích prvků plochých střech stanovují jejich výrobci. U trapézových plechů je většinou vyžadovaná minimální tloušťka plechu 0,75 mm. V případě sendvičových panelů může být nižší (0,5 mm). Výrobci jednotlivých systémů také mohou mít odlišné požadavky na vzdálenost jednotlivých kotvících prvků.
– Zachycení pádu znamená, že je zabráněno kolizi osoby nejen se zemí, ale i s jakoukoliv překážkou při volném pádu (výstupy fasády, balkony apod.).
– Při pádu „do lana“ je hlava velmi zranitelná úderem o fasádu, zejména prosklenou.
– Nezapomeňte na revize bezpečnostních prvků (pokud nejsou vyrobené z ušlechtilé oceli, hrozí u nich narušení zinkového povlaku, vznik koroze a ztráta funkčnosti).
– Snaha ušetřit by se neměla týkat dodržování všech zásad ochrany před pádem.
Při pohybu po střeše vždy respektujte klimatické podmínky. Nikdy by to nemělo být za deště, sněhu, námrazy nebo silného větru (nad cca 8 m/s). Kluzká šikmá plocha je obrovským bezpečnostním rizikem, které byste nikdy neměli podstoupit.
Zdroj: Ing. Mojmír Klas, CSc., ČKAIT
V prosinci roku 2021 shodil z nedbalosti při práci na střeše pracovník dřevěnou paletu o hmotnosti 57 kg z výšky více než 8,5 metru. Důsledek? Vážný úraz kolegy dole.
