Proměnlivé zimní počasí a střídání teplot mohou na střeše vytvořit vrstvu těžkého sněhu, ledovou krustu nebo nebezpečné převisy. Když se náhle sesunou, může dojít ke zranění kolemjdoucích nebo ke škodám na majetku. Proto má majitel povinnost zajistit bezpečný provoz kolem své nemovitosti.
Řešením může být ruční shazování sněhu, taky dočasné omezení pohybu osob kolem domu (pouze teoretické řešení) nebo – a to je z dlouhodobého hlediska nejefektivnější – instalace sněhových zachytávačů.
Úkolem sněhových zábran je udržet sníh a led na střeše tak, aby mohly postupně a bezpečně odtát. Díky tomu nehrozí, že by se najednou sesunula celá vrstva. Aby systém fungoval správně, musí být vybraný vhodný typ a taky odpovídající množství i rozmístění zábran. Při návrhu se zohledňuje sklon střechy, typ krytiny, příslušná sněhová oblast, v níž stavba stojí, a další faktory. Právě proto by měl návrh vždy řešit odborník.
Sněhové zábrany lze obecně rozdělit na:
U řady střech se navíc oba typy kombinují, aby byla ochrana co nejúčinnější. V místech, kde by se mohl sníh hromadit, je možné systém zesílit rozmístěním prvků v menších rozestupech. Je ale nutné pamatovat i na to, že s větším množstvím sněhu roste zatížení střechy.
Dalším důležitým faktorem pro výběr správného systému může být i to, jak se bude na střechu instalovat. V případě lehkých krytin z oceli či hliníku se upevňují buď do podkladu, nebo pouze do krytiny.
Liniové zábrany se obvykle skládají ze speciálního držáku a vlastního zachytávače, kterým může být trubka nebo mříž. Držák, pokud je určený pro kotvení přímo do krytiny, se u lehkých kovových střešních krytin upevňuje na horní vlnu profilovaných šablon nebo v místě jejich přeložení.
U falcovaných krytin nebo příbuzných zaklapávacích krytin se instaluje na dvojitou stojatou drážku nebo zámek krytiny. V každém případě je nezbytné dodržet pokyny výrobce a použít doporučený kotvicí materiál.
Pokud na střeše bude fotovoltaika, musí se s ní systém sněhových zábran vhodně zkombinovat. Zábrany umístěné mezi panely a okapem nemusí kvůli výškovému rozdílu sníh správně zadržet. Navíc by se mohl hromadit na spodní hraně panelů, což by mohlo snížit jejich výkon nebo je dokonce poškodit. V takových případech je lepší zábrany umístit v horní části střechy a panely situovat tak, aby sníh mohl bezpečně sklouznout.
Při pohledu na zasněženou střechu by leckoho mohlo napadnout, jestli už sněhu není příliš a nebylo by lepší jej ze střechy přece jen shodit. Většinou to není potřeba. Už při návrhu střechy se totiž počítá s takzvaným klimatickým zatížením. V něm se mimo jiné stanovuje působení větru a sněhu podle lokality stavby a tvaru a sklonu střechy. Výjimkou můžou být situace, když napadne extrémní množství sněhu, nebo je výrazně nafoukaný jen na jednu stranu střechy. Taky při ručním shazování sněhu je nutné postupovat systematicky ze všech stran, aby se zabránilo poškození střechy vlivem jejího nerovnoměrného zatížení.
V situacích, kdy bude zasněžená střecha vyžadovat vaši osobní přítomnost, berte v potaz také vlastní bezpečí. Pohyb po střeše pokryté sněhem či ledem je velmi nebezpečný a k vážnému úrazu často stačí jedno uklouznutí. Navíc, ne všechny krytiny jsou určeny k přímému chození.
Například lehké ocelové či hliníkové krytiny by pro bezpečný pohyb měly být opatřené komunikačními prvky s nášlapnou plochou v protiskluzové úpravě. Obvykle jsou to pochozí lávky, schůdky nebo žebříky. Výběr konkrétního prvku pak záleží na požadavcích majitele a situaci střechy. Stejně jako sněhové zábrany se obvykle montují buď do podkladu, nebo přímo do krytiny.
Podobně jako u ostatních střešních materiálů platí i pro doplňkové prvky, že kvalita a kompatibilita jsou klíčové. Prvky musí:
Potenciálním problémům lze předcházet výběrem společného dodavatele krytiny i doplňkových prvků, který zaručí vzájemnou kompatibilitu i kvalitu zpracování.
Nevhodně zvolené doplňky totiž můžou vést k technickým problémům, zkrácení životnosti střechy a drahým opravám.
Zdroj: Ing. Petr Tureček, SATJAM s.r.o.
Zateplení šikmé střechy patří mezi nejefektivnější opatření, jak snížit energetickou náročnost domu a zvýšit komfort bydlení. Právě střechou totiž může unikat až 30 % veškerého tepla.
Interiérový design není jen o vzhledu, ale především o tom, jak se doma cítíme. Dobře navržený interiér podporuje každodenní pohodu, funkčnost i estetiku prostoru.
