Zvlášť citlivé jsou na tento jev kovové materiály, tedy plechové krytiny a veškeré klempířské výrobky. Jejich objemové změny během roku nejsou zanedbatelné a s ohledem na ně je třeba konstrukci upravit.
Klempířské prvky se vyrábí ze čtyř hlavních materiálů. Délková roztažnost platí pro všechny, i když u každého má trochu jinou hodnotu. Srovnáme-li změnu délky jednoho metru plechu při rozdílu teploty 100 °C, pak jsou hodnoty následující:
| pozinkovaná ocel | 1,2 mm |
| měď | 1,7 mm |
| titanzinek | 2,2 mm |
| hliník | 2,4 mm |
Zvolených 100 °C odpovídá rozpětí teplot, které se na střeše běžně vyskytují. V létě se plech může nahřát až na +80 °C, kdežto v zimě nejsou výjimkou teploty -20 °C. Je jasné, že pokud má klempířská konstrukce zůstat soudržná a funkční, nelze dilataci ignorovat.
Kompenzace délkové roztažnosti by se měla týkat každé klempířské konstrukce delší než tři metry. Maximální délky dilatačních úseků podle materiálů uvádí tabulka:
| Klempířská konstrukce | Pozinkovaná ocel, nerez, měď | Hliník, titanzinek |
|---|---|---|
| Oplechování atik, zdí, okapová lišta, štítová lišta – připevněné příponkami | 12 m | 9 m |
| Podokapní žlaby | 15 m | 12 m |
| Nástřešní žlaby | 9 m | 6 m |
| Zaatikové a mezistřešní žlaby | 8 m | 6 m |
| Nadřímsové žlaby v hácích | 15 m | 12 m |
| Nadřímsové žlaby v lůžku | 8 m | 6 m |
Zdroj: Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí (vydal Cech KPT ČR)
Jako kompenzace distančních pohybů slouží systémové dilatační prvky (např. u střešních žlabů) nebo se přímo provádějí konstrukční opatření. Základním předpokladem pro správnou funkci jakéhokoliv vyrovnávače pnutí je ale posuvné upevnění plechových dílů a vytvoření distančních tolerancí (v drážce, ve spoji, v ohybu apod.). Tyto úpravy dohromady umožní klempířskému prvku pohyb na konstrukci při délkové změně.
S dilatací je třeba počítat obousměrně. Platí současně pro prodloužení i pro smrštění!
Pro správné řešení dilatace ve střeše nesmíme zapomenout na prostupující konstrukce. Zejména to platí pro krytinové plechové pásy, které se rozpínají a smršťují po spádnici. Pokud jim stojí v cestě nějaká překážka, která pohyb omezuje, vzniká problém.
Na pohyb krytinových pásů většinou nemají vliv kulaté prostupy, jako jsou ventilační nebo odvětrávací komínky. Stačí je přimontovat tak, aby umožňovaly pohyb krytiny. K tomu se v krytině vystřihne otvor s větším průměrem, než má komínek, a navazující lemování funguje jako kloub.
Složitější jsou prostupy hranaté, jako jsou střešní okna, světlíky, komíny, výlezy apod. Tento typ prostupů se musí pevně spojit s krytinou a pokud je to právě v zóně posuvných příponek, tak je tím pohyb krytinových pásů znemožněný. Správným klempířským postupem se však tato situace dá vyřešit:
Pokud je to možné a neodporuje to pravidlům kotvení, tak se prostup zahrne do zóny pevných příponek.
Střecha se rozdělí vhodným příčným spojem. Toto řešení se používá například při umístění střešních oken v řadě ve spodní části střechy. Příčným spojem se střecha rozdělí tak, že horní část dilatuje do příčného spoje, okna jsou v zóně pevných příponek a zbylá část střechy pod okny dilatuje směrem k okapní hraně.
Střecha se rozdělí podélně po spádnici. To znamená, že na bocích prostupu (vpravo a vlevo) vznikne spoj, který izoluje hranatý prostup od krytiny, a přitom umožní její dilataci. Tímto spojem může být dvojitá úhlová stojatá drážka, lištový spoj nebo ve větším sklonu i úhlová stojatá drážka.
Klempířské konstrukce jsou většinou nerozebíratelnými celky, navíc obvykle těžko přístupné. Pokud se u nich hned od počátku nerespektují zásady dilatace, pak vznikají těžko opravitelné vady. Poškození materiálu většinou způsobí jeho pnutí, které se koncentruje do jednoho místa a cyklické namáhání (smrštění a roztažení) se projeví vznikem trhlin. Síly vyvolané rozměrovými změnami klempířské konstrukce bez možnosti dilatace jsou značné a způsobí deformace nebo praskliny.
Klempířské prvky ve střeše slouží jako ochrana stavebních konstrukcí, jako napojovací součásti a způsob řešení detailů. To všechno jsou exponovaná místa střechy a pokud u nich dojde k poškození oplechování, tak to obvykle není malý problém. Proto s dilatací ve střeše vždy počítejte.
Nezřídka se stává, že v dálné či nedávné minulosti zhotovené střechy vykazují vady neslučitelné s užíváním. Příčinu vad nejčastěji nalezneme v době, kdy byly realizovány. Vady můžeme rozdělit do dvou ...
Moderní stavebnictví klade důraz nejen na kvalitu a funkčnost, ale také na rychlost realizace a energetickou efektivitu. Jedním z nejpokročilejších řešení v oblasti zakládání staveb je systém celoploš...
