Dřevo je pevné a tesaři pro něj navíc vymysleli důmyslné spoje a konstrukce krovů. Díky tomu překlene i velké rozpony. Přesto dnes u staticky méně náročných konstrukcí vítězí moderní vazníky.
Pro návrh střechy slouží norma ČSN 73 1901 Navrhování střech, která se v případě dřevěných podkladních vrstev pod krytiny (tj. laťování a bednění) odkazuje na ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí. Podle této legislativy se má bednění střech zhotovovat z hraněných nehoblovaných desek, které se ukládají na sraz a přibíjejí ke krokvím. Pokud je ale dřevo úplně vysušené, tak se nesmí prkna k sobě příliš dorážet, aby se při zvýšené vlhkosti plocha bednění nebortila. Na druhou stranu norma nedoporučuje ani mezery mezi prkny příliš široké, maximálně 5 mm.
Důkladněji se bednění věnují Pravidla pro navrhování a provádění střech, která vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. Podle nich pro provedení bednění (někdy se také můžete setkat s označením záklop) můžete používat prkna, dřevovláknité desky (nejčastěji OSB) nebo palubky.
V případě prken pro bednění je důležité jejich zatřídění podle množství suků, trhlin a jiných vad řeziva. Bednění je totiž nosnou konstrukcí, která nejen podepírá střešní krytinu, ale také všechna zatížení z ní přenáší do krovu. Nekvalitní řezivo se pro něj proto nehodí. Podle těchto kritérií volte prkna třídy S7 nebo S10.
Prkna by měla být ostře hraněná a připouští se nejmenší tloušťka 24 mm. Prkna této tloušťky zvládnou přenést zatížení sněhem i při vzdálenosti podpor (krokví) 1,2 metru. Nezvládnou už ale unést člověka s brašnou nářadí, který by chtěl na střeše něco montovat. Takové lokální zatížení je pro prkna tl. 24 mm na velkém rozponu příliš. Proto je nezbytné se po střeše pohybovat pouze nad krokvemi.
Pokud bednění ve střeše slouží pouze pro uložení pojistné hydroizolace, tak je to bednění nenosné a požadavky na něj nejsou tak přísné. Postačuje dokonce tloušťka prken 18 mm.
Prkna bednění reagují na změny vlhkosti a podle ní mění svůj tvar (sesychají nebo bobtnají). Tento proces částečně eliminujete, když budete prkna pokládat nahoru pravou stranou (strana bližší středu kmene). Důležité je to zejména u tenkých plechových krytin, do kterých se tvarové změny podkladu mohou propisovat. Navíc dřevo uložené nahoru levou stranou při bobtnání vytváří korýtko, ve kterém se může držet vlhkost a způsobovat zahnívání dřeva.
Každé prkno bednění musí být na podporách přibito dvěma hřebíky, u širších prken nad 150 mm třemi hřebíky.
Vhodné hřebíky pro bednění z prken:
| Tloušťka bednění [mm] | Průměr hřebíku [mm] | Délka hřebíku[mm] | Potřebná šířka krokve [mm] |
|---|---|---|---|
| 18 | 2,80 | 56 | 70 |
| 24 | 3,15 | 63 | 80 |
| 28/32 | 3,55 | 70 | 90 |
| 38 | 4,00 | 80 | 100 |
Bednění z OSB desek
OSB desky jsou oblíbeným materiálem pro bednění. Pokrytá plocha s nimi rychle přibývá, a navíc řádně přikotvené velkoplošné desky dají ploše poměrně velkou tuhost. To je výhodné ze statického hlediska. Jenže se nehodí pro všechny aplikace. Například pod plechové krytiny doporučují někteří výrobci i Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí (vydal Cech KPT ČR) upřednostňovat plné bednění z prken. Naopak pod asfaltový šindel, který podklad se všemi jeho nerovnostmi kopíruje, jsou tyto desky na bázi dřeva ideálním rovinným materiálem.
OSB deska (z anglického oriented strand board – orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem. Vyrábí se lisováním z třísek nebo hoblin délky 2 až 7 cm v několika vrstvách spojených pojivem. Kombinace plochých a dlouhých třísek desce zajišťuje vyšší ohebnost, než má klasická dřevotřísková deska.
Při použití OSB desek jako bednění volte výhradně desky OSB/3 nebo OSB/4, které se hodí do vlhkého prostředí. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví. Minimálně to ale bude 19 mm.
Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. Abyste ušetřili práci i peníze, volte rozteč krokví takovou, aby odpovídala velikosti OSB tabule a nemuseli jste je přiřezávat.
U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci. Mezi jednotlivými deskami by měla zůstat spára aspoň 3 mm, po obvodu bedněné plochy musí být spára ještě větší, a to minimálně 10 mm. U desek s úpravou na pero a drážku se odstupy pro dilataci nedělají, protože dilatování nahrazuje profil spoje.
U plechových krytin, které se v celé ploše připevňují vruty, musíte tloušťku bednění zvětšit, pokud nemá na spodní straně bednění vyčnívat. Použít byste přitom měli prkna se šířkou min. 80 mm a max. 160 mm, která zaručí omezení deformací sesycháním. Deformace by se totiž do hladké plechové krytiny mohly propsat.
Někteří výrobci plechových krytin připouštějí i tzv. řídké bednění, které má mezi jednotlivými deskami mezery 10-15 cm.
Bednění, které tvoří podklad pod povlakovou izolaci (asfaltové pásy nebo fólie) u plochých střech, musíte udělat z palubek. Jejich spoj na pero a drážku si zachovává za všech okolností celistvost, takže nehrozí protržení povlakové izolace, která kopíruje nerovnoměrné průhyby prken.
Položka bednění či záklop, která je v projektech odbyta jen svým názvem bez další specifikace, má své nároky. Při realizaci střechy na ně nezapomeňte.
Zdroj: Pravidla pro navrhování a provádění střech, Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí