Taví se při vysokých teplotách okolo 1 100 až 1 500 °C, takže jeho typickou vlastností je nehořlavost a částečná žáruvzdornost. Díky tomu se v minulosti stal azbest vyhledávaným materiálem. Své uplatnění našel prakticky všude. Zpracovával se v textilním průmyslu na nehořlavé ubrusy, záclony nebo oděvy pro hasiče. Stejně významná byla i jeho odolnost vůči kyselinám a zásadám, takže byl využívaný v chemickém průmyslu. Azbest nemá charakteristický zápach ani chuť, proto se z něj kdysi s úspěchem vyráběly i filtrační materiály pro potravinářskou výrobu. Ve strojírenství zase našel uplatnění při výrobě spojkových a brzdových obložení pro silniční a železniční stroje a v energetice se stal součástí chladících věží jaderných reaktorů.
Nejvíce využívaný byl ale azbest ve stavebnictví. Kombinoval se s anorganickými materiály (např. sádra, vápno, magnezit) a ze směsí se vyráběly velmi účinné tepelněizolační, protihlukové a protipožární materiály. Oblíbené byly azbestové obkladačky, dlaždice, omítky, barvy, těsnící prvky, ale také vodovodní potrubí. Velice populární byly stěnové panely a obkladové fasádní desky (tzv. Boletické panely). Mezi veřejností je ale asi nejznámější využití azbestu pro střešní krytinu, tzv. eternit. Ještě v současnosti ji najdete na relativně mnoha stavbách, zejména na starších venkovských domech.
Debata o zdravotních rizicích azbestu začala už ve dvacátých letech 20. století a vyústila v konstatování, že patří do kategorie karcinogenů se zjevným a prokázaným účinkem na člověka. Doba mezi kontaktem s azbestem a prvními příznaky následné nemoci může představovat až 30 let. Proto jako látka s tzv. pozdními účinky patří azbest podle IARC (Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny) do nejnebezpečnější kategorie (kategorie I, kam patří taky benzen, aflatoxiny a další).
Dnes je v ČR i celé Evropské unii jeho používání zakázané.
Mnohé současné stavby bohužel stále obsahují azbestové výrobky. Jejich postupným zvětráváním a následným rozpadem, jakož i neodbornou manipulací, ohrožují zdraví lidí.
Problémem číslo jedna jsou zejména střechy, které dožívají. Na jejich drsném povrchu se dobře daří mechu, navíc hrubá struktura v zimě zadržuje sníh a brání jeho pohybu i stékání. Kvůli tomu se při vyjasnění dostává roztátý sníh do spár a mezer v krytině. Při následném zamrzání dochází k narušení izolačních vlastností krytiny, které se projeví zatékáním. Na tomto místě je dobré připomenout, že řešením není seškrabávání zachycené vegetace z povrchu střechy a následný nátěr očištěné krytiny. Většinou se totiž po krátkém čase začne odlupovat.
Jediným správným řešením pro stávající eternitové střechy s azbestem je jejich demontáž a instalace nové krytiny. Nezapomeňte však na to, že k největšímu úniku vláken do ovzduší, a tím k největšímu ohrožení zdraví, dochází právě při jakékoli manipulaci s azbestem. Ještě o stupeň horší to je v případě jeho narušení, např. při bouracích pracích, řezání azbestu, rekonstrukci atd. Tehdy může kubík vzduchu obsahovat až několik desítek tisíc respirabilních azbestových vláken!
Tyto drobné částečky se vdechnutím dostávají do plic a zůstávají pevně zapíchnuté v plicní výstelce, protože jsou velmi ostrá. Lidské tělo není schopné se jich zbavit ani vykašláváním. Neexistuje taky žádná známá bezpečná úroveň expozice azbestem. Platí však, že čím více je mu člověk vystavený, tím větší je riziko nemoci v budoucnu (azbestóza, rakovina plic a nádor mezoteliom).
Veřejnost často ani netuší, jaká nebezpečí s sebou přináší neodborná manipulace s azbestem. Přitom platí, že jeho odstraňování a likvidace se mohou ujmout jen specializované firmy, které mají k vykonávání takové činnosti oprávnění. Jelikož se azbest řadí mezi nebezpečné odpady, tak žádná skládka nesmí přijmout azbestový odpad, který není stabilizovaný a který na skládku přivezla osoba bez příslušného oprávnění.
Mnozí bohužel o této skutečnosti nevědí, a zejména na venkově si zkoušejí zrenovovat své azbestové střechy svépomocí. Přitom ve špatných povětrnostních podmínkách se azbestová vlákna mohou rozptýlit až do okruhu 5 km! Demontovaný azbest tímto způsobem ohrožuje nejen zdraví stavebníka, ale i jeho sousedů. Kvůli zdravotním rizikům je proto nutné odstraňování azbestové krytiny ohlásit na nejbližší Krajské hygienické stanici a provádět jej za dohledu autorizovaného stavbyvedoucího.
Tím ale martýrium nekončí. Fyzická osoba totiž nemá kam demontovanou krytinu odvézt. Nenechejte se zlákat snadným řešením v podobě divoké skládky. Za toto počínání hrozí vysoké sankce v řádech deseti až statisíců. Opravdu je jednodušší se hned na začátku obrátit na specializovanou firmu s atestem, která „azbestový“ problém vyřeší.
Investice do střechy je podstatným zásahem do rodinného rozpočtu, takže ji určitě nechcete často opakovat. Pomoci vám s tím mohou poskytované záruky, které jsou dobrým vodítkem pro rozhodování. Ukazuj...
Střešní krytina Guttanit+ a Guttapral EVO ze 100% recyklovaných materiálů od firmy Gutta jsou vyrobeny v souladu s odpovědným a trvale udržitelným hospodařením. Cenné suroviny jsou znovu odborným způs...
