Vysoká teplota a UV záření patří k faktorům, které se podílejí na rychlém stárnutí asfaltových pásů a tím i na vznik jejich poruch. Situaci zhoršuje černý povrch pásů, který absorbuje maximum tepla.
Asfaltových pásů je na trhu mnoho a pro laika jsou těžko rozlišitelné. Jedna role je jako druhá. Přesto je toho hodně, čím se mezi sebou liší a co předurčuje způsob jejich využití. Pojďme si o tom říci více.
Byť jsou opticky role asfaltových pásů velmi podobné, liší se navzájem tloušťkou, druhem použitého asfaltu a jeho modifikací, typem a uložením nosné vložky a taky povrchovými úpravami. Díky tomu má každý pás jiné mechanicko-fyzikální vlastnosti a hodí se pro jiné použití.
Obvyklá skladba, stejná u většiny pásů, je:
Nechráněná asfaltová hmota obvykle není dlouhodobě odolná vůči působení slunečního záření, proto musí být její povrch chráněný. Jen některé speciální asfaltové hmoty nevyžadují povrchovou ochranu. Obvykle se jako ochrana používá hrubozrnný minerální posyp, kovová fólie, granulát, popřípadě jiná dostatečná ochrana, např. nátěr nebo zásyp kačírkem.
Asfalt (oxidovaný nebo modifikovaný) doplněný plnivy, případně dalšími přísadami, tvoří asfaltovou hmotu, která zajišťuje u zabudovaného výrobku vodotěsnost a omezuje prostup plynů. Nanáší se na horní a dolní stranu nosné vložky. Množství, složení a vlastnosti asfaltové hmoty rozhodují o kvalitě natavování, trvanlivosti a životnost pásu. Původně se pásy podle tloušťky asfaltové krycí vrstvy označovaly takto:
V podmínkách ČR má přednost použití pásů s modifikovanými asfalty. Jako modifikátory se používají termoplastické elastomery (nejběžnější je styren- butadien-styren – SBS) nebo plastomery (ataktický polypropylen – APP).
Krycí hmota z oxidovaného asfaltu je kvalitativně horší variantou, proto je možné pásy z oxidovaného asfaltu používat pouze jako podkladní nebo jako mezivrstvu pro vícevrstvé systémy hydroizolací. Pozor při kombinaci pásů různého složení na jejich vzájemnou snášenlivost.
Pro zlepšení některých vlastností se do asfaltu používají plniva. Jako plniva obvykle slouží jemnozrnné materiály jako břidlice, vápenec nebo popílek. Protože tyto materiály mají různou objemovou hmotnost, nevypovídá samotná plošná hmotnost pásu nic o jeho kvalitě.
Nosná vložka vyztužuje hydroizolační pás a zajišťuje jeho mechanickou odolnost při pokládce. Speciální vložky zajišťují odolnost proti pronikání plynů, šíření požáru, pronikání kořenů apod.
Základním materiálem je polyesterové rouno. Pásy s touto vložkou jsou vhodné pro vrchní pásy vystavené povětrnosti. Jejich benefitem je vysoká odolnost v tahu. Nevýhodou naopak menší rozměrová stálost při změně teploty, proto u nich může při nešetrném natavování dojít k deformaci a ztrátě funkčních vlastností.
Jedná se o skleněnou tkaninu, pro kterou je charakteristická vysoká pevnost, proto se využívá v pásech pro mechanicky kotvené systémy. Vedle velké mechanické odolnosti jsou tyto pásy i dobře ohebné, takže se hodí pro opracování detailů. Nevadí jim ani natavování, protože nejsou náchylné na rozměrové změny způsobené teplotou plamene. Méně se však hodí pro aplikace vystavené vlivům povětrnosti.
Hliníková fólie, která se kombinuje s další nosnou vložkou, se používá do pásů s vysokou odolností proti propustnosti plynů (odolnost vůči radonu a parozábrana).
Asfaltový pás se nejčastěji mechanicky kotví, možné je i lepení k podkladu nebo přitížení celé skladby. Používají se asfaltové pásy s:
Hydroizolace na střeše se skládá z podkladního a vrchního pásu, případně mezi nimi může být mezivrstva. Podkladní pásy se stabilizují natavením, mechanickým kotvením, lepením k podkladu lepidly nebo lepicí hmotou samotného pásu. Pro podkladní vrstvu a mezivrstvu se používají asfaltové pásy s:
Vrchní pás musí být s podkladním vždy plnoplošně spojený, tzn. že se natavuje nebo lepí. Pro vrchní vrstvu se používají obvykle pásy s:
V tomto případě musí být hydroizolační vrstva odolná proti prorůstání kořeny. Proto se používají pásy, které většinou mají v asfaltové hmotě přidaná speciální aditiva nebo upravenou výztužnou vložku.
Jak u plochých, tak u šikmých střech se pásy používají i jako parozábrana. Jejich vysoký difúzní odpor zajišťuje kovová nosná vložka, speciální vložky nebo speciální směs asfaltu. Jako parozábrana se používají asfaltové pásy s:
Nechráněná asfaltová hmota obvykle není dlouhodobě odolná vůči působení slunečního záření, proto musí být její povrch chráněný. Možností ochrany asfaltových pásů je přidání další vrstvy, např. zelené střechy, zásypu říčním kačírkem, dlažby na podložkách, betonu, malty nebo pojížděné skladby s litým asfaltem atd.
Nejčastějším způsobem ochrany před UV je ale použití vrchních asfaltových pásů s hrubozrnným břidličným posypem. Vyrábí se z drcené přírodní břidlice, která se přibarvuje nebo zůstává v přírodní podobě. Barevnost jednotlivých vrstev horniny je různorodá, a proto může mít posyp na asfaltových pásech jiné odstíny. Navíc má drcená břidlice formu šupinek a při výrobě dopadá na pás vždy v jednom nebo v druhém směru, kde je zaválcovaná. Na střeše to může zapříčinit optický efekt, kdy břidlice působí střídavě tmavší a světlejší podle rozdílného odrazu světla. To ale nemá žádný vliv na hydroizolační funkci pásu.
Zdroj: Svaz výrobců asfaltových pásů