Velká bateriová úložiště se mají stát klíčovým prvkem decentralizace a transformace české energetiky. Mají pomoci stabilizovat síť, udržovat rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny a zajistit efektivnější využívání obnovitelných zdrojů energie. Svým majitelům navíc umožní vydělávat na obchodování s elektřinou.
Zatím v ČR tvoří naprostou většinu kapacity úložišť (80 %) malé bateriové systémy domácí fotovoltaiky. Je to z toho důvodu, že ještě donedávna česká legislativa umožňovala provozovat pouze baterie, které jsou připojeny k solární elektrárně (nebo jinému zdroji energie). Novela lex OZE III otevřela cestu k provozování samostatně stojících velkokapacitních akumulátorů – tedy baterií, které nejsou přímo spojené s výrobou elektřiny.
Do budoucna se dá očekávat boom velkokapacitní akumulace energie; rozjezd je však zatím poměrně komplikovaný – brzdí ho technická omezení i nejasné legislativní podmínky. V některých regionech investoři narážejí na nejednotný přístup distributorů a také na omezenou kapacitu sítě. Přesto první projekty velkokapacitních baterií už vznikají a další se připravují.
Jedním z prvních větších projektů je bateriové úložiště v areálu Teplárny Planá nad Lužnicí, které připravuje společnost ČEZ. Úložiště o kapacitě 10 MWh by mělo pomáhat s vyrovnáváním výkonu sítě. Spuštění provozu se očekává v průběhu letošního roku.
Spolu s tím, jak narůstá v distribuční soustavě podíl energie z obnovitelných zdrojů, dochází k velkým výkyvům mezi výrobou a spotřebou. Výroba energie ze slunečního svitu nebo například z větru je totiž vázána na počasí – když zrovna svítí nebo fouká, produkce elektřiny je vysoká. To se však nemusí potkat s momentální poptávkou. Bateriová úložiště proto slouží jako zásobníky – energii v době přebytku uskladní a později ji dodají zpět do sítě, když je jí nedostatek. Pomáhají tak udržovat stabilitu soustavy a zajišťují spolehlivé dodávky elektřiny.
Lex OZE III, kterou v březnu 2025 podepsal prezident, mimo jiné:
Asi málokdo by chtěl investovat do velkého bateriového úložiště jen s vidinou toho, že to pomůže distribuční soustavě. Pro investory, zejména firmy, ale i obce nebo větší komunity, je to zároveň příležitost, jak:
Elektřina se v reálném čase musí spotřebovávat tak rychle, jak se vyrábí. I malá odchylka by může způsobit kolísání frekvence v síti, což by mohlo ohrozit stabilitu celé soustavy. Velkokapacitní baterie dokážou energii rychle uložit nebo uvolnit a v rámci milisekund tak síť stabilizovat.
Provozovatel bateriového úložiště, který nabízí službu výkonové rovnováhy, za to získává:
Díky tzv. agregátorům flexibility se do těchto služeb mohou zapojit i provozovatelé menších bateriových úložišť – agregátor v takových případech slouží jako zprostředkovatel mezi vlastníkem baterie a přenosovou soustavou nebo trhem s energiemi.
Budou vznikat také státem provozovaná centrální úložiště? Na rozdíl např. od Německa stát (zatím) neplánuje taková centra stavět a spoléhá na soukromý sektor. Je však pravděpodobné, že výstavbu soukromých projektů podpoří dotačními tituly, například v rámci Modernizačního fondu.
Ačkoliv novela energetického zákona měla původně začít platit už od července, kvůli průtahům při schvalování to však nakonec bude až od 1. října 2025. To brzdí výstavbu velkokapacitních baterií, do níž se již mnozí investoři chtěli pustit.
Největší český distributor ČEZ zatím žádosti o připojení samostatných baterií nepřijímá, a to s odkazem na chybějící prováděcí předpisy. Jiní distributoři, například EG.D, už připojení umožňují a mají dopředu zasmluvněny stovky megawatthodin kapacity.
Pro investory znamená současná situace nutnost dlouhých příprav a průtahů. Projekty často vyžadují nejen stavební povolení a licenci od Energetického regulačního úřadu, ale také hledání vhodné lokality, kde je možné baterii do sítě vůbec připojit. Zdaleka ne všude je totiž kapacita sítě dostatečná.
V některých případech se investoři snaží urychlit instalaci systému pro akumulaci energie tak, aby splnili stávající podmínky a nemuseli čekat do října – žádají o připojení baterie společně s jiným schváleným zdrojem (např. FVE nebo plynovou turbínou). Tento postup ale není bez rizika – pokud by investor v budoucnu chtěl smlouvu s distributorem upravit, například oddělit baterii jako samostatný provozní celek, navýšit její kapacitu nebo změnit způsob provozování, může distributor žádost zamítnout. V takovém případě by mohl zcela přijít o možnost připojení, nebo by musel čekat na nové (a potenciálně přísnější) posouzení podle aktuálních podmínek a kapacity sítě.
Očekává se, že akumulace energie se v Česku rozjede podobně jako v okolních zemích. Například v Německu nebo Rakousku už velkokapacitní úložiště – soukromá i státní – pomáhají zajišťovat stabilitu sítě. Pokud překonáme legislativní překážky, můžeme i u nás podobným způsobem využívat akumulaci energie k posílení energetické bezpečnosti a efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů.
Zdroje:
Forbes.cz
Oenergetice.cz
Desetitisíce domácností dál používají zakázané staré kotle. Zákon o ochraně ovzduší přináší obcím další nástroj, jak si na znečišťovatele posvítit a přimět je k nápravě.
Dosluhuje váš starý plynový kotel a přemýšlíte, čím ho nahradit? Výměna plynového kotle má několik variant. Která se s ohledem na budoucí vývoj cen energií a legislativních omezení vyplatí?
