Voda je jedním z největších nepřátel stavebnictví. Objeví-li se v konstrukci, je třeba tento problém řešit. Potíž je v tom, že signály v interiéru vypadají stejně, ať je jejich zdrojem zatékání nebo kondenzace. Způsob opravy je ale v obou případech diametrálně odlišný, takže je nutné příčinu správně identifikovat. Poradíme vám, jak na to.
Čím se od sebe zatékání a kondenzace zásadně liší, je vazba místa projevu poruchy a jejího zdroje. V případě zatékání se fleky v interiéru obvykle objeví úplně jinde, než je místo poruchy na střeše. Voda si totiž konstrukcí hledá tu nejsnadnější cestu (např. kolem prostupů). Když během svého putování (v souladu s fyzikálními zákony – gravitací) narazí na překážku, může se rozlévat kamkoliv dál. Někdy dokonce i vzlíná nebo je hnaná vztlakem. Na stropě se kvůli tomu flek objeví úplně jinde, než je porucha na střeše.
Jinak to funguje u kondenzace. U té bývají místa projevu a příčiny totožná. Ke kondenzaci totiž dochází v místě tepelného mostu a na něm se také vlhkostní mapy objeví.
Kondenzace vzniká v důsledku podcenění tepelné izolace. Voda vždy kondenzuje na chladném povrchu. Pokud je tedy tepelná izolace poddimenzovaná, tak je na daném místě povrchová teplota nižší než teplota rosného bodu. Pokud do takového místa pronikne teplý a vlhký vzduch, tak na místě s teplotou pod hranicí rosného bodu zkondenzuje na vodu. S identifikací studených míst (tzv. tepelných mostů) pomůže termokamera, jejímž výstupem je snímek povrchových teplot.
Kondenzace ke svému vzniku potřebuje takové klimatické podmínky, které vyvolají vznik rosného bodu na povrchu stavební konstrukce. Proto k ní nedochází za tepla. Naopak čím tužší je zima, tím se kondenzační poruchy objevují častěji.
Kondenzace vázaná na nízké teploty je ideálním prostředím pro vznik plísní. Problémem je tento jev zejména u dřevěných nosných konstrukcí, na něž mají dřevokazné houby výrazně destrukční vliv. Situace je o to horší, že dřevo je ve střeše základním nosným prvkem.
Kondenzace je nejčastější v místech, kde je málo tepelné izolace. Platí to jak pro celé plochy, tak pro detaily. Dalším častým místem jsou střešní okna a jejich okolí. Velkým problémem pak je kondenzace ve vzduchové mezeře ve střešní skladbě, v důsledku špatně navrženého nebo špatně provedeného větrání střechy. Více o této problematice najdete ve článku Střecha musí mít odvětrání, aby správně fungovala.
Střechy dvouplášťové musejí být větrané. Když je větrání nedostatečné, případně neexistuje vůbec, dochází ke kondenzaci. Tyto situace vznikají zejména tam, kde je skladba střechy na první pohled zavádějící. Typickým příkladem jsou bungalovy s nízkou stanovou či valbovou střechou. Tepelnou izolaci mívají uloženou na zatepleném podhledu, nad kterým je ještě špička střechy – nezateplená a neodvětraná. Vlhkost, která pronikne zatepleným podhledem, kvůli tomu zkondenzuje na chladných površích střechy a steče dolů do tepelné izolace.
Zatékání je daleko složitější fenomén než kondenzace, navíc může mít mnoho příčin a projevů. Platí pro něj však jedno základní pravidlo: Všechny stavební konstrukce (včetně vodotěsných izolací a klempířských prvků) zatékání předem signalizují. To znamená, že se nejprve objeví malý flek. Ten se postupně rozrůstá nebo fleků přibývá. Nikdy se nestane to, že by střecha (hydroizolace) zkolabovala najednou – bez jakýchkoliv předchozích signálů.
Zatékání je proces, který začíná a postupně se zvětšuje. Dlouho dopředu signalizuje, že se děje něco špatného. Zanedbáte-li prvotní varování, projevy zatékání se budou časem stupňovat.
O zatékání hodně prozrazují jeho projevy. Překrývající se vlhkostní mapy různého stáří svědčí o jedné poruše (perforaci), kterou při každém dešti zateče. Pokud však na stropě nejsou stopy po opakujícím se zatékání a vysychání, pak to vypadá na jednorázovou havárii. Pak záleží na tom, zda k havárii došlo krátce po dokončení stavby nebo až po mnoha letech bezporuchového fungování. Ve druhém případě je skoro jisté, že se jedná o havárii. Jde-li však o právě dokončenou novostavbu, pak je otázkou, zda se zatékání bude opakovat. Jestliže ano, je nutné hledat příčiny v realizaci stavebního díla.
Oba typy poruch, zatékání i kondenzace, mají jeden společný důsledek. Obojí způsobuje degradaci stavebních materiálů, které jsou vystaveny působení vody. Proto je jak u kondenzace, tak u zatékání vždy nutné odstranit jejich příčinu. Snaha napravit pouze důsledek, jakési kosmetické zamaskování zatečení, bude mít pouze krátkodobý efekt. Porucha se po čase opět projeví.
Problémy způsobené kondenzací je možné vyřešit přidáním tepelné izolace, eliminací tepelných mostů a v extrémních případech taky vložením topných prvků. Způsobuje-li kondenzaci nadměrná vlhkost vzduchu, pak pomůže větrání nebo ve velkých prostorách klimatizace. Odvedou přebytečnou vlhkost a sníží riziko kondenzace.
U zatékání je důležité najít místo poruchy a provést jeho opravu. Způsob opravy se bude lišit podle toho, kde se porucha nachází. Jiný postup bude u díry v asfaltovém pásu, praskliny ve fólii, netěsného detailu prostupového prvku nebo u nefunkčního oplechování apod.
Naopak jednotné doporučení platí pro řešení projevů zatékání. Opravy omítek a výmaleb po zatékání nejsou jednoduchou záležitostí. Navíc je tu riziko, že ani po opravě zátoky zcela nezmizí. Čím masivnější a dlouhodobější totiž bylo zatékání, tím se úměrně zmenšuje pravděpodobnost, že se je podaří překrýt. Voda s sebou totiž nese výluhy z materiálů, kterými postupuje. Právě ony následně celou konstrukci probarvují. Řádná oprava zatečení by proto neměla vynechat odstranění původní omítky, a teprve pak by měla být nahrazená novou omítkou. Je dobré k tomuto účelu použít omítku sanační, která barevné výluhy dokáže potlačit.
Pokud potřebujete poradit nebo máte jakýkoli jiný stavební problém, využijte jedinečnou příležitost odborného poradenství zdarma na veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo (6.–8. 2. 2025 v pražských Letňanech). Zkušení specialisté vám zde rádi pomohou s řešením problémů týkajících se stavby, rekonstrukce, úspor energií a dalších oblastí.
Zdroj: Izolace.cz (doc. Ing. Marek Novotný, PhD.)
Aby ploché střechy správně fungovaly, musí být řádně zakotvená nejen hydroizolace, ale i tepelná izolace. Sání větru je zde velmi silné, takže u nedostatečně zakotvených vrstev by došlo k odtržení.
